Yamaha XVS 1100A Dragstar Classic (2000)

Tak jsem se vrátil po 25 zase do školy abych si udělal představu jak na tom s ovládáním motocyklu vlastně jsem. Jednalo se o jednodenní bezplatný kurz pořádaný Týmem silniční bezpečnosti "Učme se přežít" ". Na akci jsme se přihlásily dva měsíce předem a podařilo se nám to zakomponovat do druhého dne naší motopdovolené, která je popsaná v jiném deníkovém záznamu. Prvně jesm musel dát naše stroje do stavu, aby byly do kurzu vůbec vpuštěny. To obnášelo přezutí zadní gumy, kontrolu vracení plynového lanka a tlaku v pneu. Měnil jsem i zadní brzdové destičky a brzdovku. Brzdu se mi podařilo s odvzdušnit až pár hodin před začátkem kuzu. To jen díky pomoci kamaráda ze Staré huti u kterého jsme přespávali. Na místo jsme dorazili včas a veliké překvapení bylo, že nás přišel přivítat náš kamarád Somik, který podle přihlášek věděl, že dorazíme protože je v tomto projektu instruktorem.

Časový harmonogram akce
07:30 –8:45 Registrace účastníků kurzu / Technická přejímka
08:15 –8:45 Snídaně
08:50–9:00 Představení instruktorů a realizačního týmu / Zahájení kurzu
09:00 –17:45 Průběh kurzu(technika jízdy; přímé brzdy; první pomoc; výhybný manévr; brzdy vnáklonu; hlavní příčiny nehod; nestabilní režim; rozjezd do stoupání; dopravní psychologie jízda celou tratí; kontrola, seřízení a údržba). Vprůběhu kurzu je dostatečné množství přestávek a možností se občerstvit.
17:30–17:45 Vyhodnocení a ukončení

Na začátku jsme byly rozděleni do třech skupin po 20 účastnících. Každá skupina dostala přiděliny dva instruktory, kteří nás celým dnem provázeli. Kurz byl řazen do svižných bloků kdy se jízda na motorce střídala s přednáškou na dané téma. Velmi zajímavé byly rozbory dopravních nehod motorkářů natočených náhodně na video. V jedné stopě mám najeto cca 120tis km přitom s touhle motorkou asi 65 tis km. Při jízdách mezi kužely jsem si vedl velmi špatně. Motorka naložená na dovču, včetně stanu. Brašny v náklonu porážely jeden kužel za druhým. Když jsem koukal jak to jde ostatním, přemýšlel jsem jestli jsem já tak marnej jezdec nebo jesli je Dragstár motorka úplně k ničemu. Jelikož moje ego nepřipouští první možnost uzavřel jsem to tak že Drakouš je holt postaven na americkou highway a slalomy a osmy nemá v primárně v repertoáru. No ona ta přední guma už taky byla za zenitem V poledne jsme se šli najíst, což bylo zajištěno přímo na polygonu. Na první pomoc jsem byl zvědav protože jako záchranář toho mám odpřednášeno dost a byl jsem zvědav jaké to je ocitnout se na chvíli na druhé straně barikády. Nic nového jsem se tam nedozvěděl, protože přednáška byla cíleně adresována průměrnému motorkáři a svůj účel splnila na výbornou.

Kurzy se konají za každého počasí a my jsme měli vysloveně štěstí. Za den jsem po letišti najezdil 7 km a bylo to docela náročné. Ihned po skončení jsme na nic nečekali skočily na stroje a mazali do kempu na Lipno. Měli jsme přeci dovolenou a naše cesta teprve začínala. O přínosu celého podniku pro mojí jízdu jsem se přesvědčil záhy a to hned před Volary. Tam se na mě pověsil týpek na BMW GS. A já mu v táhlý pravý vracečce ujel o pořádnej kus díky tomu, že jsem vytočil ramena a hlavu, abych správně podíval, kam ta cesta vlastně vede. Přesně tak jak jsme to trénovali. Podřadil jsem, nechal jsem stroj pod plynem a výsldek se dostavil nad očekávání. Bylo to super.