Yamaha FZS 1000 Fazer (2001)

První letošní otevření sezóny jsme s Charliem naplánovali na 24. - 25. 3. 2012. Volba padla na osvědčenou Šumavu s tím, že přespíme v našem oblíbeném penzionu. Ráno jsme vyrazili poměrně dlouho, protože rána byla ještě chladná. Jeli jsme na Votice, odtud na Tábor a Sezimovo ústí a dál na Dírnou . Takhle jsme po krásných okreskách dorazili až do Jindřichova Hradce, kde jsme si dali na náměstí vítečnou pizzu. Počasí nám přálo, bylo okolo 14 stupňů a slunce svítilo. Pokračovali jsme na Staňkov a do Halámků, dále na Nové Hrady. Počasí se začalo zhoršovat a vypadalo to na déšť. My jsme si jeli v poklidu dál k Šumavě přes Dolní dvořiště a Horní dvořiště, kde nás cestou chytnul déšť, který se ve vyšších polohách začal měnit ve sníh. Teplota spadla ke třem stupňům, no prostě najednou to bylo peklo. Co se dalo dělat. Pokračovali jsme do studánek odkud jsme já s Jíťou pokračovali do Rakouska odkud jsme chtěli dobýt nejjižnější bod česka. Karel byl vymrzlý a tak ve Studánkách nepohrdnul restaurací a česnečkou. Já a Jíťa jsme dojeli na motorce až skoro k našemu nejjižnějšímu bodu, kde končila silnice. Dál jsme chtěli jít pěšky, ale vypadalo to jakoby jsme byli na soukromém pozemku a navíc nás začali nemile vítat dva psíci. Radši jsme se proto vrátili k motorce a jeli za Kájou do restaurace. Už sice nepršelo a nesněžilo a dokonce se teplota vyšplhala k 7 stupňům nám však bylo pořád dost chladno, dali jsme si proto horký čaj a dohodli jsme se, že už zamíříme přímou cestou k námi zvolenému penzionu. Takže jsme nasedli na mašiny a přes Vyšší Brod, Lipno a Frymburk dorazili do Kovářova. Dohodli jsme si ubytování převlékli jsme se dali si horkou sprchu a šli jsme si dát něco k pití. Dali jsme si pivko, které nám moc nešmakovalo, tak jsme tentokrát pili víno a bylo vynikající. Já s Jíťou jsme si dali ještě večeři. Kecali jsme o prožitcích z dnešního dne a probírali jsme mnoho dalších témat a poměrně jsme se zliskali, teda hlavně Kája, toho už jsem neviděl takhle sťatýho hooodně dlouho. Ráno byly k snídani klasicky kopce jídla, takže jsme si nacpali pupky a šli se balit na cestu. Ještě bylo docela zima kolem 5 stupňů a my už vyráželi směr Volary, měli jsme ještě nutkání vyjet na Kvildu, ale zima nás od toho šíleného nápadu naštěstí odradila. Dál už jsme jeli na Prachatice, Vodňany, Týn nad Vltavou, Bechyni a domu. Byl to supr výlet, počasí až na sobotní odpoledne nám přálo, užili jsme si opět spoustu legrace a najeli něco přes 400 kilometrů. Jako první letošní vyjížďka to byl nejlepší možný start.