Yamaha FZS 1000 Fazer (2001)

Během pátku 21.05.2010 jsme se s Karlem domluvili, že by chom podnikli vyjížďku na sever okolo Krkonoš. Domluva to byla složitá, byli jsme v práci a meteorologové předpovídali takové všelijaké počasí. Nakonec jsme se domluvili, že pojdeme já, Jíťa, Karel a Baník.
Z práce se mi podařilo odejít o hodinu dřív takže jsme s jíťou v 15:45 odjížděli z Prahy do Sedlce. Baník s Karlem měli motorky v praze a tak vyráželi z Prahy kolem páté. Já s Jíťou jsme Sedlec opouštěli v 17:45. Chtěli jsme se nějak kolem osmé dostat do Stráže pod Ralskem, tak jsme to vzali po silnicích první třídy a dálnicích až do Mnichova hradiště, odtud jsme jeli po menších silníčkách až do Hamru na jezeře. Musím říct, že to byla pěkně nudná a otravná cesta, dálnice nás vůbec nebaví. Lehce po osmé jsme zastavili jak jsem již psal v Hamru na jezeře kousek před Stráží pod Ralskem. Zavolal jsem Karlovi kde teda jsou, a vida, řekl mi že, jsou v Hamru ubytovaní v kempu a sedí už v restauraci a dávají si večeři. Přijeli jsme za nimi, dali jsme si taky gáblík a jeli jsme se ubytovat. Vrátili jsme se zase za Karlem a Baníkem a ještě jsme trochu popili. Jaké bylo nemilé překvapení, když nám servírka sdělila že v 23:00 zavírá. No nic sebrali jsme se a šli do kempu kde ještě kupodivu byl otevřený stánek. Dali jsme si pivko a párky s hořčicí, která tutově nebyla naředěná vodou a rozlila se nám po talířkách jako polévka. Večer se přehoupl přes půlnoc a my šli spát. Ráno nás probudil déšť a nějaká holka která se nás ptala jestli náhodou u nás nespí taková menší černovláska, Baník prohlásil, že bohužel ne a že je to škoda. Celý kemp byl velmi špinavý sprchy na dvacetikorunu, prostě hrůza shodli jsme se, že do tohodle kempu už nepojedeme. Po desáté hodině jsme odjížděli směrem Ještěd. Silnice byly ještě mokré od deště, ale už nepršelo tak se jelo celkem dobře. Vyjížďka nahoru na Ještěd byl veliký zážitek, všude byl mrak a vidět nebylo vůbec nic, zašli jsme proto do restaurace v hotelu. Dali jsme si výbornou snídani Karel se asi podruhé za výlet zamiloval a pak už se jelo na Jablonec nad Nisou, kde jsme natankovali své hladové koně a dál na Turnov, až do Harrachova. Rozhodli jsme, že počasí nám přeje a že Adršpach nám asi neunikne. Vyrazili jsme směr Trutnov. V Rudné jsme zastavili na oběd ve velice pěkném penzionku s kempem a parádně jsme se najedli, jen Karel se opět zamiloval. Nečekali jsme až nám slehne a pokračovali jsme k vytyčenému cíli. Adršpach jsme zastihli zamračený a deštivý, naštěstí to bylo jen chvilkové, takže nás pokropilo jen pár kapek. Skály jsou to impozantní, udělali jsme pár fotek na památku a rozhodli se že pojedeme dál. Já s Jíťou jsme vymysleli, že navštívíme její babičku, která bydlí ve Sloupu v Čechách a tak jsme se vrátili zpátky do Trutnova, kde jsme se rozloučili a jeli jsme na Jičín, Mnichovo Hradiště Mimoň a Pak už Sloup. Karel s Baníkem jeli do Hořic na závody na 3000 zatáček.
Do sloupu jsme přijeli kolem šesté hodiny, vybalili jsme si věci sundali ze sebe kůži a ugrilovali jsme si nějaké klobásky. V neděli ráno jsme se parádně nasnídali, bylo docela hezky tak jsme si cestu domů zpestřili návštěvou hradu kokořín. Až na všudy přítomné hulákající němce bylo vše moc hezké. Pak už nás čekala jen cesta domů. Vzali jsme to na Mělník Neratovice Úvaly Říčany Benešov a domů.
Byl to výborný výlet a ještě lepší vyjížďka, užili jsme si hromadu legrace. Jó Karel a Baník to je dvojka, se kterou se člověk nenudí. Ještě teď mě bolí pusa od neustálého smíchu, ty hlášty co kluci hlásili prostě nemají chybu.
Už teď se s Jíťou těšíme na další vyjížďku s Karlem a Baníkem.