Suzuki SV 650S (2001)

Zdravím, dovolím si sem shrnout svoje zážitky z motoškoly 26.5. Předem se omlouvám, protože mám hrozně blbou paměť na jména, takže snad se dotyční neurazí, když je budu titulovat obecnými jmény.

Den předem jsem dorazil na hodinovou přednášku pro začátečníky. Po lehkém bloudění, kde že je ta restaurace, jsem parkoviště našel. Proběhla přednáška jak sedět, brzdit a vysedat, což nám bylo následně předvedeno dvěma mlaďáky když kroužili kolem kuželu. Pak jsme přišli na řadu my a vyzkoušely si to taky, pod trpělivým dohledem instruktora, který se za ten večer něco naběhal a namával. To co jsem se naučil se mi další den opravdu hodilo.

26.5. dorážím po mokré silnici na okruh kde právě začíná pršet. Následuje registrace, a když pak v dešti oddělávám zrcátka a přelepuju světla, napadají mě jenom samý sprostý slova. Přichází chlápek přes technickou kontrolu a se slovy "no ty vole, ty vole..." obchází můj skromný stroj a váhavě kroutí hlavou. Nakonec dostávám samolepku a je to v suchu. Tedy pouze obrazně. Po rozpravě se všemi jezdci se hlásím do skupiny C (nejopatrnější, nikoli nejpomalejší ), kde nám instruktor smutně sděluje, že má slicky na sucho a že teda pojedeme opravdu, ale opravdu hodně pomalu.
Na trať vyrážíme v dešti a instruktor nasazuje kaluže nekaluže tempo že mu sotva stačím. Když se nás na konci projížďky ptá, jetsli nám to přišlo pomalý a zda může příště zrychlit, s pár lidmi nechápavě kroutíme hlavama, načež jsme ujištěni, že pokud neuděláme botu, není se čeho bát, a že o mokrej asfalt se kdyžtak tolik nesedřeme... Na dalších třech jízdách se v podstatě nic nemění. Stále zrychlujeme, přestává pršet a trať pomalu osychá. Po poslední nám instruktor sdělil, že pokud chce někdo ještě zrychlit, tak už musí do vyšší třídy, protože tu jsme už dojižděli a to není košér. Mám ze sebe radost.
Na odpolední jízdy, tentokát bez instruktora, moji skupinu opouští pár lidí a přicházejí noví. Trať je už celkem oschlá a tak vyrážíme. Cestou potkávám dva lidi v kačírku (žádný div, taky jsem se tam málem podíval). Zjišťuju že hlavně nově příchozí vyýrazně převišují standard dané skupiny a předjíždějí kde se dá (i nedá) a párkrát mě tím pěkně znervózní. Přichází kratinká přeháňka, na kterou se moc netvářím a když nějakej chlápek s úsměvem povídá, že: "Na suchu jezděj jenom slabý!" Odpovídám: "A na mokru jenom bohatý." Ale trať zase bleskově osychá a tak se může valit. Na cílovce už dokonce řadím šestku, ale brzdám pořád moc nevěřím. Konečně moje důkladné vysedávání přináší ovoce, v dalších jízdách mě předjíždí pořád míň lidí a dokonce jsem jich taky pár předjel, hurá

Je konec dne, sluníčko svítí, a já přemejšlím, kde sehnat prachy na další. Se zájmem obhlížím mašinu. Dělá to rovnejch 200km kroužení a ještě nebliká rezerva. Jsem mile překvapen. Bohužel Chicken Strips jsem se nezbavil, pořád mají kolem 8mm, ale náladu mi vylepšují žmolky jak z babičinýho svetru co trčí ze hran dezénu na obou gumách. Mám ze sebe radost.

Už se těším znova do Brna, nebo že by jinam?

PS: Asi si budu muset sehnat kožený hadry, takhle na mě všichni koukali jak na exota, když jsem byl jedinej v textilu, a dokonce bez sliderů...