Ducati 1000 SS (2003)

Poctivá klasická Ducati s tradičním, vzduchem chlazeným srdcem. Kombinace špičkových prvků: pevného podvozku, solidního trubkového rámu, skvělých brzd a charismatického L-twinu, který sice výkonově neexceluje na papíře, ale o to víc exceluje doopravdy.

Více fotografii

Výška jezdce: 192 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Ducati 600 SS: Nakonec jsem zatoužil po větším objemu.
Ducati 900 SS: Nebyly aktuálně dostupné v takovém stavu, jak bych chtěl.
Ducati 620 Sport: Nakonec jsem zatoužil po větším objemu.
Ducati Monster 900 (i.e.): Monster je na mě malý, ale jinak je super.
Honda VFR 800: Technika mi přišla složitá a bál jsem se oprav, navíc jsem chtěl něco klasického a sportovního, co bude trochu výjimečné.

První dojmy - Protože jsem se na motorku vrátil po pauze, tohle bylo něco neskutečného. Ta síla, skvělé ovládání a poctivá, klasická mechanika jsou ohromující. Motor opravdu burácí, laděné výfuky Termignoni se starají o skvělý zvuk, který je s vibracemi za jízdy něčím, co vás pohltí. Ten pocit jízdy na takové motorce je natolik intenzivní, že pochopí jen ten, kdo na něčem podobném jel. Není to o 200 koních a ani o milionu elektronických pomocníčků – tahle motorka je ryzí klasická Italka se vším, co takové pojmenování obsahuje.

Motorku bych doporučil pro - Pro milovníky klasických Ducati a pro ty, co hledají motorky „ze staré školy“. Prostě pro nadšence do tohoto typu motorek...

Recenze

Zatím jsem jel jen trochu, protože se dostala domů až koncem roku 2024, ale už teď vím, že to je láska na první jízdu. Předchozí motorka byla Cagiva Mito (viz můj profil), takže tento styl motorky mi vyloženě sedl. Je lehká, svižná, svým způsobem brutální... a když si na ni sednu, tak se prostě propojíme a je jako by mi narostla pod rukama.

Brzdy jsou excelentní, odpružení taky. Jsem zvyklý na tvrdé a nekompromisní odpružení, takže ani do budoucna nevidím důvod skuhrat, že motorka klepe do zadku nebo láme zápěstí – k tomuto stylu stroje to prostě patří. Motor jede famózně, má síly na rozdávání už od nižších otáček. Sbírá se snadno kolem 3000 a jede velmi hutně do cca 5000, kde začíná ten pravý zážitek. Celkově je motorka (z prvních dojmů) skvěle vyvážená, nemůžu se dočkat na letní projížďky mými oblíbenými lokalitami. Zatím jsem nezkoušel náklony ani nějakou drsnou jízdu, protože nebylo kde a kdy... a taky musím začít po čtyřleté přestávce velmi opatrně. Mašina potřebuje servis, chci se jí pověnovat a dát jí lásky, co to jen půjde. Nebyla padená a je v originálním stavu, takže ji budu náležitě ctít, neboť je to prostě už celkem vzácný kousek. Těším se, až vyjedeme...

Vzhledem k tomu, že jich moc není a je to už opravdu klasika, tak si ji hodlám nechat snad i napořád, protože je to přesně ten typ motorky, který je mému srdci nejblíž. Respektuji všechny novější, rychlejší a efektivnější motorky – ale to, co mám nejradši, jsou tyhle klasické Ducati se všemi jejich specifiky. A proto jsem moc vděčný za to, že se našla a že ji šlo „pozvat domů“, protože to dost možná jindy možné nebude (ostatně v inzerci byla 1000 SS po několika letech – bylo štěstí na ni narazit).