Vždycky jsem ho chtěl. Stříbrný nebyl ani zdaleka tak pěkný jako zelený...
Výška jezdce: 210 cm
První dojmy - Když jsem na něj prvně sedl, jako bych omládl. Rychlejší než Pionýr 21, samozřejmě ve všech směrech lepší, hezčí, modernější..
Recenze
V 15ti papíry, táta sehnal fichtla, náramně jsem si ho užíval, ale vždy po očku koukal po bohatších vrstevnících, co měli Simsona. Ten býval prostě víc cool. Ještě větší frajeři byli starší kluci s tří a půlama, ale to už je jiná story. Simsona jsem pořídil ve 2018, slušný původní stav, doklady. První sezóna na něm dohánění co jsem v pubertě zameškal. Od té doby stojí a čeká na lepší časy. Ty přijdou!
Zelenej je opravdu nejhezčí, ještě ty blinkry kulatý tam chybí
Měl jsem Simsona Electronic ročník 1988, hráškovou barvu. Stříbrné se dělaly jen Endura, po kterém jsem sice toužil samozřejmě ještě více, ale byl jsem rád i za Electronica. Protože tenkrát přišly do Mototechny v Příbrami jen tyhle, stály 6000Kčs, což byly tenkrát asi tak 2 průměrné platy a to se ještě muselo dát vedoucímo Mototechny 500Kčs navíc, aby se na něj dostalo. Mohl jsem mít místo Simsona MZ 150, ale na té bych ještě 3 roky nemohl jezdit a cena i úplatek by byl samozřejmě ještě o něco vyšší.
Jezdil jsem na svém Simsonu asi 5 let, prvních pár let na vesnici a v Příbrami a jejím okolí. Pak jsem se vydal i do Prahy, kde jsem se doučil, to co nás neanučili na dopravním hřišti v autoškole. Poslední léta jsem Simsona využíval na Šumavě, u Volyně a Strakonic, kde jsme měli chalupu. Nakonec jsem ale Simsona už moc nevyužíval, měl jsem řidičák na auto, tak jsem ho po posledním servisu prodal, ani netuším, jestli ještě někde v jižních čechách jezdí. Měl jsem tedy se svým simsonem docela fajn zážitky, jakožto na první motorce v patnácti letech a byly asi natolik intenzivní, že se mi o něm ještě teď občas zdá
Byl to sice o trochu lepši a kvalitnější stroj než Pionýr, ale taky měl své mouchy. Třeba po jízdě v dešti dost často zlobila elektrika (paradoxně u Electronika), občas jsem objevil vodu dokonce i v karburátoru, náhon otáčkoměru plastovýcm ozubeným kolečkem taky časem odešel. Jelo to sice z kopce i 80km/h, teda alespoň podle tachometru, ale do kopce ve dvou taky žádná sláva. MZ byla zkrátka jiný level.
Pár let zpět jsem podlehl nostalgii, byl jsem se podívat na červeného Electronika na inzerát. BYl teda v horším stavu, ale pojízdný. Co mě hodně překvapilo, jak je ta motorka malá (asi jsem vyrostl) a jak po nastartování prdlá a smrdí (asi jsem zapomněl). Takže jsem si řekl ne, Kájo zapomeň na to, to už je minulost. Teď je z tebe e-Kája
Teď pár slov ke tvé motorce. Vypadá celkem ve slušném stavu, je pojízdná,takže asi nebude problém jí dát trochu omlazující kůru. Co bych jí vytkl, teda spíš původnímu majiteli: neoriginální blinkry (opravdu nevkusné) a zrcátko (z novějšího typu), chybějící zadní nosič a zadní světlo tak prapodivně uchycené. Jinak fajn stroj, tak ať ti slouží a dožeň s ním ještě trochu té puberty
Tvůj Simál má dvě význačné závady:
1/ je málo červený
2/ není to Jawa.
Kluk přitáhl SImála, ale v dost zbědovaném stavu. Když jsem si ty dederónské pastičky prohlídl, řekl jsem mu, ať to dá pryč. Dát to do kupy by bylo mnohem dražší, než generíálka českého křápu, ať už je z Týnce, anebo ze Strakonic.
Konečné resumé - dnes jsem byl provětrat pařeza. A dokonce jsem ani nemusel tlačit domů...
Presne na takom zelenom B 2-4 Elektronic som v roku 1984 začínal jazdiť. Možno obidva prišli naraz v jednej varke do Československa.
Tie to Simsony dali v pohode 70 km/h.
Mladšie 12V modely už len max 62 km/h.
Pekný kúsok, len tie smerovky by som dal pôvodné.