Italská kočka s dokonalým zvukem
Motorka koupena od Soukromý majitel
Výška jezdce: 183 cm
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Kawasaki Z 750S: Čtyřválec
První dojmy - Na první pohled (možná hodně z dálky, ale i na pohled moji ženy zblízka) stejná jako můj Versys. Jinak hodně sexy mašina s výfuky pod sedlem. A co teprve, když se nastartuje.
Motorku bych doporučil pro - Pro začátečníka asi moc není, na sportovní režim je divoká a nespoutaná, ale jinak hodná, relativně pohodlná. Doporučuji nestartovat a neslyšet, pak už není cesty zpět.
Doplňky na motorce - Zatím nic navíc, sériový stav. Ale chystám se aspoň na padáky, rolny. Zvažoval jsem boční brašny, ale ty, co vypadaly fajn, byly za moooc peněz a s nějakými dostupnější nevypadala Apisha tak sexy.
Recenze
Po třinácti letech s Versysem přišel čas na změnu. Už asi třetí jaro po sobě jsem chtěl něco jiného. Ne, že by Versys byl špatný, pomalý, okoukaný, ale prostě to přišlo. Chtěl jsem něco ne moc nahatýho (žádný Hornet nebo Zed), ne moc velkýho (litrový Versys) ne moc drahého (rozpočet byl 90tisíc). Chtěl jsem něco s charakterem a duší. A to italská motorka v 99% splňuje. Dlouhé večery u bazarových inzerátů, spousta telefonů s kamarády, vášnivé diskuze o tom, co je silné, slabé, drahé, hnusné, ...až jsem se zakoukal do Shivera v GT verzi.
Moc na prodej jich nebylo (spočítal bych je na prstech jedné ruky) První, který byl za humny, na mne nepočkal (měl kufry, laďáky, vyhřívaný gripy a spoustu dalších doplňků) pak se objevila tahle, teď už moje, Apisha. Čtyři roky stála, takže trochu nervozita, jak se to na ní podepsalo, ale stav nového stroje, krátká projíždka, rozumné jednání prodejce a bylo rychle rozhodnuto.
A první dojmy? (Po 500 km a třech vyjížďkách)
Je krásná, příjemný posaz (ani vysoko, ani zalomený nohy nebo ruce), otočíš klíčkem (ručička otáčkoměru se proběhne tam a zpátky), zmáčkneš startér a...ten zvuk je boží. Nádherný. Neee, to nemůže být sériový výfuk. Ale on je. Jak tohle prošlo homologací nechápu (pravda, má to psaný 96 dB, takže pár úseků v Alpách musíš oficiálně oželet). Jenže tohle prostě chceš. Chceš to slyšet, cítit lehké vibrace dvouválcovýho véčka, chceš vidět kolemjdoucí, jak se otáčejí, že co to projelo kolem (a fakt mi je jedno, jestli to je proto, že jsou zvědaví nebo nasraní z toho, že jim někdo kazí klidný a tichý den)
Vezmeš za plyn a pocit síly 95ti koní je...upřímně jsem čekal víc, rozdíl +30 koní proti Versysu není tolik znát. Ale charakter a dojem z jízdy je jiný, intenzivnější. Líbí se. Nedá se nesrovnávat, když na Versysu jsem strávil tolik let.
Zatím se seznamuju, limity motorky jsem si ještě neosahal, časem to přijde. Teď budu na Apishu hodný a ona snad i na mne. Nezlobím se na ni, že na ni víc fouká, než jsem byl zvyklý. Že nemá žádný prostor pod sedlem (dvě malé schránky v kapotáži vedle budíku jsou ... slušně řečeno...jsou tam. Na balíček kapesníků a zlomenou tatranku. Mobil ani peněženka se tam nevejdou). Ani se nezlobím, že docela topí pod levým stehnem (za ty výfuky pod sedlem budiž odpuštěno) Na můj vkus moc baští a jen 15ti litrová nádrž dává kratší dojezd. Ale což, aspoň víc lidí ji častěji uvidí a uslyší přijíždět ke stojanu s tankovací pistolí.
Další postřehy přidám během sezóny, pár výletů (i delších) je v plánu