Cagiva Planet 125 (2003)

Asi nejlepší nahatá motorka pro šestnáctileté, která se kdy dělala. Klasický design, který neomrzí.

Výška jezdce: 6 cm

První dojmy - Originální řidítka moc do ruky nepadnou, ale to se dá lehce změnit.

Recenze

Vlastně jsem ji nekoupil sobě, ale klukovi, aby měl důvod udělat si řidičák. Ještě byla ve hře Yamaha TDR, ale to se mu nelíbilo. Kapoty jsem zase zavrhnul já kvůli nepraktičnosti, enduro nechtěl a nějaký čtyřtakt jsem mu vymluvil, že to hovno jede a na Duka nemáme peníze (rozhodně nejsou za 23 tisíc).
Chvilku jsem na ní mohl jezdit jenom já, tak dostala nové gumy (Battlax BT016, zadní 150mm tam taktak vešla, u řetězu je mezera snad 2mm). Časem se zjistilo, že nejenom olej v přední vidlici, ale i celý zadní tlumič bude lepší vyměnit.
Lehčí tuning zatím obsahoval odstranění té plastové ohavnosti pod výfukem, rovnější duralová řidítka namísto těch ocelových pochromovaných, ohnutých až ke kolenům. Objednáno kolečko 13 zubů, protože s převodem 14/43 to na šestku jede až od 120km/h výš a nebo z kopce a zalehávat mně na tom moc nebaví. Válec je 73037, Gilardoni1, který se dával do posledního sedmirychlostniho Mita do roku 98, kde měl časování 130/190°. Ještě uvidíme, co k tomu dal Oulehla za píst a jaké jsou skutečné úhly - předchozí majitel zadřel a řešilo se to výměnou kus za kus.
Ježdění na tomhle někam a zase zpátky není rozhodně pro mě, z toho už jsem vyrostl. Ale rád ji vezmu někam do zatáček a i když jsou to serpentiny do kopce, tak na vytočené rychlosti 2-3-4-5 je s tím docela zábava. Na 11kW jsem nikdy nejel, ale upřímně, nechtěl bych takovou slabotu, která končí někde v 8000 ot/min, zatímco tady to v těch osmi teprve začíná sranda. Spotřebu to má asi 6,5 l/100km, plus olej, a pro jistotu dávám ještě 1:100 do nádrže, abych nedopadl jako ten předchozí majitel.
Něco o výfuku a řetězu jsem prdnul do deníku.