Yamaha Tenere 700 (2019)

Takže co se od posledního popisu na moto změnilo.

Motorka dostala kryty motoru od GB Racing. Z těch mám radost, protože pravá kryje i vývody vodní pumpy. Potom jsem si koupil z aliexpresu prodloužení ovládacího ramene spojky. Dělá to i Camel ADW, ale za mnohem vyšší částku. Já to chtěl vyzkoušet, jestli to má vůbec nějaký význam. Takže hned jak to přišlo, tak jsem to testoval. Jenže to chtělo vyrobit nový držák lanka a průvlakový čep. Ten není bohužel z duralu, ale z nerezi. Takže kdo tu bude řešit váhu bude zklamán. Nicméně, když jsem to celé dal dohromady, tak jsem porovnával ovládací sílu na jiné T7 a přišlo mi to úplně stejné jako předtím. Pak to zkoušel i Michal, jehož moto to byla a měl ten stejný pocit. No co, stejně to odpoledne, co jsem to dělal, pršelo…


Pak mě v zimě napadlo, že si udělám distanční trubky u kol z duralu. Materiál byl, tak šup na to. Jo jsou to jen čtyři kusy něčeho lesklého, ale je to skoro o půlku lehčí. Hned má člověk lepší pocit. Ovšem moje T7 je furt na stejné váze. Nedělám si z toho hlavu. Zatím jí ze země vždy zvednu a na Věstonickou Venuši nemá. Ta byla oplácaná pořádně a dneska lidi za to dávají prachy, aby tu borku mohli vidět.


Potom jsem našel doma polykarbonátové trubky a napadlo mě z toho udělat zásobníček na olejíček pro řetěz. Z derlonu se vysoustružily zátky, opatřily se o-kroužky a modelářskými fitinky. Lekňajs opět na to vytiskl na 3D printu uchycovací třmeny a započaly testy. Funguje to, nepřekáží to v umístění kufrů a vystačí to na nějaké 2200Km.Takže toto řešení se mi osvědčilo. Do té doby, než mi Čočkyn doručil tu samou trubku s 50ti mm. No nějak se stou situací poperu. Hodný chlapec…
Ještě k mazání řetězu. Mažu jej od začátku pořízení moto a v této chvíli je na něm najeto něco přes 40 000km řetěz je původní a modus operadi probíhal takto. V 15 000 jsem otočil primární kolečko o 180° aby se opotřebovalo i z druhé strany. Ve 30 000 jsem kolečko vyměnil za nové a řetěz ještě stále nevyžadoval dopnutí. A teprve ve 40 000 jsem poprvé dopínal řetěz. Teda kecám dopli mi jej tu trochu v servise při těch 40 000 km. Takže takhle hračka na moto funguje fajn. Na fotce je vidět to minimální opotřebení primárního kolečka. Ale už se mi druhý rok válelo doma, tak co s ním.



Pak jsem testoval budík na kontrolu tlaku v pneu. První budík umřel asi po třičtvrtě roce. Bohužel druhý - úplně jiný typ - měl zase vadu v tom, že po asi třech měsících přestal vidět zadní čidlo na pneu. Takže toto je do budoucna nevyřešená věc, ale naštěstí na Ukrajině fungovalo to zelené mlíko nalité do duší a já se vrátil bez použití montpák. Dopříště zkusím nějaký jiný typ budíku pro pneu zas použít, když už pro něj mám místo a připravené napájení.

Další věc, co byla změněna, je držák telefonu na hrazdě. Začal jsem aktivně testovat držák (prototyp) LS Adventure od Leoše Svobody. Je jiný v tom, že na něm úplně jinak fungují silentbloky a hlavně má možnost indukčního napájení telefonu. Takže klapneš a jedeš. O to mi vždycky šlo a ne nějaké zmrtvené konektory nebo vytahování vybitého telefonu před penzionem. Dost se při testech řešila elektronika, ale Leoš svojí hroší povahou to řeší správně, tak se těším na jaro na nový upgrade. Poslední verze už mi dělala jen radost a fungovala výborně a to můj mobil jel na téměř plné obrátky (navigace, aktivní režim, muzika BT a zapnutý stopař) no a večer jsem jej vytahoval nabitý vždy mezi 93-100%.
Testovalo se několik cívek i napájecích elektronik a někdy večer při sepisování údajů mi z toho šla hlava kolem. Poslední verze však najela necelých 4500 km a neselhala. Tak držím Leošovi pěsti, ať jej dodavatel nezklame a vše dopadne nakonec ke spokojenosti všech zákazníků. Jinak bacha, šulini, tohle není reklama! Držák jsem si normál koupil, na benzín jsem od něj nedostal ani kačku a ještě jsme si s Čočkynem každý dokupovali asi dvě verze dalších indukčních napaječů, ať má Leoš co nejvíc údajů z testů a nakupí se mu tam co nejvíc údajů a nejmíň chyb.

A když už jsme u těch hraček od LS Adventure, tak přidám ještě něco co dostalo mě a dostane i vás. Já si na moto, jak jsem kdesi loni zveřejnil, pořídil zadní pružinu od Rally raid. Byla fajn, fungovala fajn, ale celá moto tak nějak divně projížděla zatáčky. Trvalo mi dlouho, než jsem pochopil, že když tuním zadek, tak musím tunit i předek. Tak navštívím opět stránky Rally raidu a zděsím se co by mě stála ta úprava předku. Jenže byly prázdniny a Leoš jel na dovolenou, tak udělal akci výprodej skladů před dovčou. Já si od něj okamžitě koupil celou sadu pružin včetně oleje do předku a opět nechal vyměnit. Protože jsem klasicky přímo ze servisu jel rovnou taky na dovču. Nastavení celého podvozku zůstalo stejné, jen tedy byly vyměněné všechny tři pružiny a olej ve vidlicích. Při jízdě přes město jsem nepoznal nic, ale až přišly zatáčky 90+ Tak to přišlo… A přišlo toho tak moc, že jsem musel začít ubírat, abych to někde nerozvěsil. Došlo to do fáze, že některé zatáčky, co jezdím pravidelně jsem jezdil i o 15 km/h rychleji, a tak hned jak se mi zas vrátila krev do mozku jsem fakt ubral. Takže pružina od Rally raid šla do světa a já tady zas dělám reklamu. Skutečně si za tím stojím, že ta sada stočených drátů v té bílé krabici tu moto posunula úplně jinam nejen co se týká zábavy, ale i pohodlí.