Jawa 350 OHC (2019)

První delší cesta. V Krkonoších jsme měli ztrávit celý týden a tak jsem se rozhodl, že pojedu na motorce. Během cest jsem nakonec vyzkoušel snad úplně všechny druhy silnic i nesilnic. Plánoval jsem v Krkonoších i výlety. V týdnu bohužel počasí moc nepřálo, proto se výlety smrskly na pouhé dva.

Cesta tam.
V pátek odpoledne jsem vyrazil směr Krkonoše. Chtěl jsem jet jenom po silnicích druhé třídy, užít si jízdu a krajinu. Z Ústí jsem vyjel směrem na Úštěk a dál na Dubou. Tuhle cestu znám, mám jí projetou. Je to příjemná motanice bez větších záludností. Z Dubé jsem se rozhodl pokračovat na Mšeno, jenže tahle cesta mě dost zklamala. Byla samá díra a tak místo na nádherné okolí Křivoklátska byly moje oči neustále přilepené k asfaltu. Krom toho se samozřejmě nedalo jet tak rychle, jak jsem si původně představoval.
V Mladé Boleslavi jsem se proto rozhodl udělat změnu oproti plánu. Hrozilo, že dojedu za tmy a to jsem rozhodně nechtěl. Místo po dvojkách jsem naskočil s Jawou na kousek dálnice, abych pak pokračoval po hlavní směrem na Jičín. Ne že by motorce dálnice nevyhovovala, ale její šálek kávy to rozhodně není. Popasovali jsme se s těma pár kilometrama v celku slušně. Nahodili jsme 110 a za chvíli šup zase pryč. Propletli se zácpou u obchodního centra, kde se frézovalo a hurá do Jičína.
První před touhle uzavírkou stál kamion a tak jsem před sebou měl prázdnou silnici. Rychlost kolem devadesátky je přesně to, co mě i motorce vyhovuje. Dlouho jsem jel v našem směru sám, v Jičíně tankování a pak už do kopečků. To bylo teprve zase to pravé. Zatáčky a zase zatáčky. Posledních pár klilometrů z Nové Paky jsem si užil. Na místě jsem byl po osmé. Stání na motorku připravené, pivo vychlazené.

První výlet.
Počasí je v Krkonoších někdy dost vrtkavé. Druhý den ráno bylo nádherně. Chtěli jsme dojet a dojít k pramenům Labe. Cesta na Mísečky byla parádní. I kdyby se pak nešlo dál na Zlaté návrší a k Labskému počátku, stojí cesta nahoru na motorce určitě za to.
Při pochodu po hřebenech Krkonoš nás zastihla slušná přeháňka. Schovali jsem se na Labské boudě, poobědvali a vyrazili zpátky než zase začne pršet. Na Mísečkách ostatní naskákali do aut a šup na chalupu. Já počkal až další přeháňka ustane a hodně opatrnou jízdou se vydal dolů. Pod kopci nepršelo a tak se návrat na základnu zase o moc neprotáhl.

Druhý výlet.
Po skušenosti z prvního dne jsem už na výlety jezdil s ostatními auty. Jedno odpoledne jsme přijeli brzo. Počasí na následujících pár hodin bylo beze srážek. Vzal jsem teda motorku a jel se aspoň projet, když už jsem tam motorku měl. Cesta přes Benecko, Strážný dala i s návratem na chalupu skoro stovku kilometrů. Oni tyhle Krkonošské křivolaké a celkem slušné cesty jsou pro odpolední projížďku jako stvořené.

Cesta zpět.
Protože jsem cestou do Krkonoš z časových důvodů nakonec zvolil jinou trasu, rozhodl jsem se, že na zpět to napravím. Cesta podél Jizery do Semil, dále přes Kozákov a dál Turnova je parádní. Ovšem v Turnově začalo trochu legrace. Místní to asi znají a vědí, pro mě přespolního to moc jednoduché nebylo.
Již před odbočením k nádraží se objevily první cedule, že silnice je na Přepeře uzavřena. Oranžové cedulky objížďky ukazovali na dálnici a tam se mi nechtělo. Kouknul jsem do mapy a objel uzavřený podjezd pod dráhou přes okolní vesnice. Jaké bylo překvapení, když jsem dorazil do Přepeří. Odbočil jsem zpátky na 610tku a ehjhle, zase zákaz vjezdu.
Všiml jsem si, že jeden místní vyjel ze vrat a pokračoval vesele do zákazu. Dal jsem se tedy za ním. Na konci vsi šup na pole, objet opravovaný mostek. Takže jsme to měli tento týden dokompletované. Od dálnice až po polňačku. V další vesnici se ale změna nekonala. Silnice byla i dál uzavřená. Naštěstí se našel místní kolega motorkář, který mi poradil a já už za chvíli upaloval na Mnihovo Hradiště. Přes Bakov, Bělou a Doksy jsem se vrátil do Dubé a zopakoval si svou známou cestu přes Úštěk do Ústí.
I přes zdržení u Turnova a pohodovou jízdu jsem byl doma překvapivě brzo. Malá dovolená s motorkou se povedla. Ani víc než 170 km v kuse nebyl na Jawě problém. Přirozená pozice na motorce a sedlo tak akorát tomu jenom pomáhají. Příště vyrazím někam dál.