Začátek září, noviny pořád plné strašení z podzimu, už nám to leze krkem a tak se s baťůžkem domlouvám na rychlé motoakci. Balíme a ze dne na den vyrážíme do země covidového krále Miroslava alias Orbána 
užít si tepla a léčivé vody v Hevízském jezeru.
Od je cesta necelých 300 km, takže vyrážíme v brzkém odpoledni po práci. Na hranicích s Rakouskem zaregistrujeme Vraníkovi elektronickou dálniční známku a svižně pokračujeme na Vídeň. Vídeň projíždíme sice ve špičce, ale daří se nám relativně dobře projíždět kolonami. Na toto je motorka skvělá. Pak už jen po dálnici až na hranice s Maďarskem. Na obou hranicích ani noha, nikdo se nás na nic neptá, jen projíždíme. V Maďarsku mažeme po 84, místy ještě trochu rozbitá, ale už také hodně spravená. U Sopronu mě navigace navedla dokonce na dálnici, i když jsem je měl zakázané. To mě trochu znejistělo, ale sjel jsem na dalším sjezdu a pokuta nepřišla (přišla pak jiná 
) Blížíme se k Sárváru, provoz pořád mírný, tak frčíme, ať stihneme večeři. Ubytovaní jsme na kraji Hevízu v krásném hotelovém areálu. Bydlíme v pěkném selském stavení, kterých je po areálu několik. Zařízení již letité, ale stále pěkné a pro nás dostačující. Máme objednanou polopenzi a musím smeknout - na snídani jídla mraky, to samé na večeři, výběr alespoň z 5 teplých jídel a plno zákusků a dalšího. Jedli jsme jen 2x denně a bohatě stačilo. Koupačka v jezeru nemá chybu a večerní procházky na kafčo nebo Unicum-zwack byly také moc fajn. Udělali jsme si výlety jak k Balatonu do Kezsthely, tak i do nedaleké Tapolky, kde mají velmi zajímavý systém jeskyní přímo pod městem. A jezdí se tam na lodičkách po křišťálové vodě jak v Punkevních jeskyních. Je to dobrá zábava, i když jen na 10 min jízdy
Uteklo to jako voda, neděle tady a jedeme zpět. Provoz je o poznání hustší, ale proplétáme se statečně. Maďarsko-rakouské hranice kolona - rakušáci kontrolují všechny. Tak nadrzo předjedu podél kolony až dopředu vedle kontrolujícího vojáka, otevřu přilbu a česky říkám - Hallo, můžu? Baťůžek vzadu na mrtvici, říká teď nás zavřou, voják se na nás podívá a kývne hlavou. Dávám za jedna a poklidně odjíždím Pak už jen pořádně ucpaná Vídeň a naše prázdné hranice, nikde nikdo. Tož nalítáno 1200 km a plno zážitků v nás.
-
Kezsthely
-
-
Muzeum v Kezsthlely
-
-
Balaton z ruského kola v přístavu.
-
-
Tapolca - jezírko uprostřed města.
-
-
Naše ubytování
-
