Suzuki GS 500E (1995)

V první části svého nového deníku se zminuju, jak jsem přišel ke svému motocyklu. Ve zkratce, jako slepej k houslím.

Na obrázku 1, můžeš vidět motorku tak, jak jsem ji koupil.

Na nudnou část bych chtěl navázat částí poněkud zajímavější. A to jak jsme to začali řezat a svářet.

Než napadl sníh tak sem stihnul ujet ještě par set kilometrů, tak abych se s motorkou trošku poznal, ale žádná sranda to v tom českým, studenym podzimu nebyla.
Nicméně jsem si z Anglie objednal sedlo. (zatím-co jsem si říkal, že nekoupím žádnou čínskou sračku z íbeje, takže jsem za to zaplatil randál za sračku z hipster obchodu v Anglii, která má úplně stejnou kvalitu, né-li horší).
Když to přišlo, brácha si podle toho nakreslil „učko“ a nechal ho v práci ohnout. (Obr.2)
Když ten první sních opravdu napadl (zima 17/18) tak jsme se dali do práce.
Brácha má na zvedáku nějakýho bavoráka tak mě úkoluje odtamtud.
Já odstrojuju motorku: nádrž, baterku, blatník, jednotku, všechny relátka a vlastně zbytek elektrickýho svazku včetně světla a blinkrů……..A poctivě si vyměřuju a značím liháčem, kde si rám uříznu. Do toho nakráčí brácha a říká „co to tady vyvádíš“ a řízne do rámu. Pokračuje „na tyhle motorce není nic, co by nešlo vrátit“ a podává mi flexu, abych to satanovo dílo dodělal, a já řežu zbytečnosti – všechny ty ouška, držáky sedla a vzpěry, který na rámu už nebudu potřebovat.
(Obr.3 - jsou nákresy podle kterejch sem si kupoval sedlo)
Z celýho sub-framu mi zustávaj jendvě horni trubky a dvě spodní. Na spodních ješte nechávám držák battery-boxu s úmyslem, nacpat baterku zpátky na sví místo. (To se mi povedlo jen tak z půlky, ale o tom později.)
Horkovzduškou nahřívám plastovou platformu sedla, podle bráchových pokynů, tvaruju jí a trochu ji řežu,aby sedlo pěkně sedělo na nádrži.
Načeš nastupuje brácha se svářečkou a vaří učko na rám. Na něj po sléze vaří ještě držáky sedla, který tam hodně lidí k rámu šroubuje (ty díry na štouby v nich k tomu trošku vyzívaj). My do rámu rámu další díry dělat nechcem, kůli pevnosti. Taky do něj vaříme další vzpěry, místo těch, který jsme před tím uřezaly, zase, kvůli tomu, aby tu pevnost prostě neztratil. Oba dva kladem důraz na funkčnost před designem – z toho plyne i to, proč jsme neuřízli celou podsedlovku a neudělali ji znova, asi by byla sice hezkčí, ale říkáme si, že Japonci v Suzuce asi vědi, proč tenhle rám vyráběj třicet let v nezměněný podobě. (obr.4)
Po prvním hodně dlouhým víkendu stráveným v garáži a první uražený base piv si v neděli večer rozdělám posledni pivo, zapálím si cigaretu a kochám se, ( jako budu ještě budu hodněkrát) a přitom si říkám, že tahle naše práce fakt někam vede.

porovnej Obr 5 a 6

(Obr 7. tam, kde jsme zkočili, letos na podzim)

• 

  Obr 1 - Original

• 

  Obr 2 - Hoop

• 

  Obr 3 - rozměry sedla

• 

  Obr 4 - Hoop na sedle

• 

  obr 5 - Zadek origoš

• 

  Obr 6 - Zadek s novym sedlem

• 

  Obr 7.