Kawasaki KLE 500 (1996)

Už nám přišlo parné léto, KLEčko jsem převezla domů na Vysočinu a začaly pro mě vyjížďkové dny po kraji domova. Nejdříve ze všeho bylo třeba udělat místo pro Mirka, aby nemusel stát venku, to byl vcelku jednoduchý úkol spočívající v úklidu garáže, a najednou tam bylo místa i na tři motorky
Na začátku července jsem začala jezdit sama, bez doprovodu. Nejdříve trasy, které znám nazpaměť, později i výlety, které jsem chtěla vždycky uskutečnit, ale bylo to buď příliš daleko nebo prostě jen nebylo na čem se tam dostat.
Velice rychle jsem si uvědomila, jaké jsou výhody a vlastně zároveň nevýhody v tom, když člověk jede ve dvou (rozuměj na dvou strojích). Můj doprovod mě většinou vedl, neboť kraj, kde jsem začínala jezdit příliš neznám. Když jsme jeli ve dvou, jezdili jsme v závěsu za sebou, viděla jsem, kdy "ten přede mnou" řadí, brzdí, zatáčí, dávali jsme přednost téměř vždy společně, takže v uvozovkách jsem se docela dost často "vezla" a nemusela jsem příliš přemýšlet nad tím, jak mám jet, kdy mám řadit, kdy brzdit, a celkově jakou rychlostí vjíždět do takové či jiné zatáčky. Je pravda, že v tom jsou zkušenosti a byla jsem ráda, že se můžu učit od někoho zkušeného, ale teprve až když jsem začala jezdit sama, jsem si začala jízdu užívat na 100 %. Najednou jsem byla jen já a Mirek (motorka), celé to bylo na nás. Hlavním úkolem bylo neskončit v prvním příkopě, který potkáme.
A neskončili jsme Naopak, užili jsme si svoje první vyjížďky :)
Z nich stojí za zmínku výprava do Třeboně a zpět kolem zámku Jemnice a Jindřichův Hradec. A dnešní "kratší" vyjížďka směr Telč rozhledna Oslednice, krásné počasí, hladký asfalt a nakonec super výhled :)

• 

  Pod Oslednicí

• 

  Pod Oslednicí

• 

  Pohled z Oslednice

• 

  Mirkův domov

• 

  Zastávka u Jemnice

• 

  Kde to znám nazpaměť :)