Kawasaki KLE 500 (1996)

Loňský rok jsem si s Mirkem moc neužila. O to víc jsem se těšila na ten letošní kulatý 2020
Mirka jsem letos poprvé vytáhla kolem začátku března. Ani jsem tu vyjížďku nijak nedokumentovala, tak jak je to u mě dobrým zvykem při prvním vytažení stroje. Nu ono to totiž nebylo nic příjemného. Ne, že by byla zima a ošklivo, ba naopak, bylo nádherně. Ale Mirkovi se nějak nechtělo. Sice po zimě nastartoval ukázkově napoprvé, zažila jsem si tu eufórii, když dáte za jedna a rozjedete se - prostě je super, že jste zpět v sedle. Vše mě opustilo cca o 1 minutu později. Cestou do kroucených serpentýn za vsí, Mirek začal v nízkých otáčkách cukat. "První jízda a hned je něco špatně" pomyslela jsem si . Dál jsem jela jen s lehkým plynem a myšlenkou, že přeci nebudu hned panikařit...jako nějaká ženská... Po dalších 20 km vypršel čas na "samospravení". Cuká stále, špatně se ovládá v nízkých otáčkách, má nepravidelný zvuk. S tím jsem jela domů.
Domů jsem přijela jako typická žena s problémem, že to nejede. Odpovědí mi bylo: "Že se mi to zdá." Slovní pinpong pokračoval "ne nezdá." - "Jdi se na tom projet." Tak se přítel jel projet. Nezdálo se mi to. Mirek hulil, kapal z něj benzín a měl nepravidelný chod při zatížení. Vše naznačovalo, že mám příliš bohatou směs. Motorka se zavřela do garáže a hledala se příčina poruchy. A to byl Mirek před zimou na generálce - a karburátory se čistily.
Takže bylo několik variant:
1) moc špatný benzín -> špinavý karburátory - nejede to (tuhle příčinu jsem si prosazovala nejvíce)
2) špatný svíčky -> špatně to hoří - nejede to
3) špatně seřízený karburátory -> moc benzínu - nejede to
4) něco v motoru o čem jsem nechtěla přemýšlet - velký špatný - nejede to

Po konzultaci s mechanikem, bylo připuštěno, že by to mohlo být špatným benzínem. Řešením bylo vyjet plnou nádrž a poředit novým. Jelikož to byl nejméně invazivní krok v řešení problému. Vyrazila jsem druhé dubnové soboty na větší komínový výlet, který končil cca po 30 km v obci Křesín. Bo z mého neznalého pohledu jsem si dala přestávku s tím, že jsem Mirka chcípla. Bohužel nadobro. Už jsem nenastartovala, nebo spíše nastartovala, ale nerozjela se. Když přijela pomoc, vyměnili jsme utopené svíčky. S unaveným (či jak jinak napsat ztrátu výkonu) Mirkem jsem dojela po vlastní ose domů. Suma sumárum, nádrž jsem nevyjela celou, ale měnily se svíčky. Když jsme vyndali ty staré, byly černé a pravá byla mokrá. Sice to na nových svících jelo cca 10 km moc pěkně, ale pak se problémy vrátily. Zbývalo tedy vyndat karburátory a zkusit je poštelovat.

Nu a vzhledem k tomu, že jsem se v té Křesínské zatáčce mohla vzteknout, tak jsem se hryzla a Mirka jsme rozebrali hned druhý den v neděli. Bo nebylo na, co čekat.
Kdyby Vás zajímalo, jak to probíhalo tady je celé odpoledne v 35 vteřinách

Takhle jsem motorku ještě nerozebírala (byť to bylo s pomocí přítele) - šlo to vcelku jednoduše. Z rozebírání stojí za zmínku, že airbox byl plný benzínu a karburátory byly čisté jako křišťálový lustr. Zabalili jsme tedy karbce, dojeli ještě v neděli večer k mechanikovi, ten karburátory rozebral a přeměřil a hle, pravý karburátor přeplavoval. Seřídil ho, zavřel, dal nám karburátory do packy a jeli jsme zpět.

V pondělí odpoledne jsme dávali Mirka dohromady. Kdyby to někoho zajímalo záznam 2 minut trápení zde:
Když to šlo tak dobře rozložit, určitě to půjde i jednoduše složit. Jako jo. Karburátory šly krásně, ale ten airbox nás sakra potrápil. Ne a ne ho tam dostat. Nakonec se to podařilo a to jsme měli 4 ruce. První zkušební jízda se vydařila. Fungovalo to. Ale stejně jsem měla ještě pochyby, jestli je to opravdu jen karburátorama. Nakonec jsme při té příležitosti vyměnili i lanko přední brzdy za opletené od Hellu (bylo tam původní pogumované).

A po pár jízdách můžu konečně s čistým svědomím říct, že Mirek poslouchá jako hodinky.
Sice to letos na cestu kolem světa nevypadá, ale tak aspoň jsem připravená na sezónu po ČR

• 

• 

• 

  Karburátory

•