PROFIL MOTORKY

Suzuki DL 650 V-Strom (2015)

Aktivní Profil uživatele

Vlastník HonzaMT
Vloženo 26.9.2015
Aktualizováno 31.12.2022
Zobrazeno 6 909x
HODNOCENÍ PROFILU OD 25 UŽIVATELŮ
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 9.8


Vloženo: 26.03.2023, Uskutečněno: 15.08.2022, Zhlédnuto: 122x


Je to už trochu ohrané, ale i v roce 2022 tradičně vyšetříme s bráchou pár dnů na moto dovolenou v Alpách. Abychom pořád nejezdili to samé, koupil jsem si dvě knihy o alpských cestách, Hory & zatáčky a Nejkrásnější horské silnice Rakouska a Německa. Po večerech jsem pročítal a značil si, kam bychom mohli zajet. V knihách jsem našel dost zajímavě vypadajících cest, kde jsme ještě nejeli. Například v jihovýchodních oblastech Dolních Rakous, Štýrska a v Korutanech kolem hranic se Slovinskem a Itálií. Přesnou cestu moc neplánujeme, uvidí se, jak to vyjde. Termín odjezdu jsme nakonec zvolili na pondělí 15. 8. 2022 a návrat tak za 4 až 5 dní, podle situace. Ještě v pátek 12. přezouvám V-Stroma na nové gumy, ať se mi lépe jede. V neděli odpoledne, když už mám motorku nabalenou, brácha píše: "V pi**, teče mi nádrž. Asi nikam nejedu." Nevypadá to dobře. Nádrž je zjevně slabina bráchovy Cagivy, protože to není poprvé - je to tam blbě konstrukčně vyřešeno s napojením rychlospojek na plastovou nádrž a zase to někde teče. Ale řešit to pár hodin před odjezdem, ještě navíc v neděli odpoledne, to je výzva. Nádrž (snad) opravena, jak jen to bylo za daných podmínek možné, epoxid tuhne, ale výsledek nejistý. Další den se ukáže. V pondělí brzo ráno vyjíždím z Ostravy, moc nespěchám, protože Cagivu je třeba ještě složit dohromady. Kolem půl osmé jsem v Olomouci u bráchy. Nádrž neteče, tak pojedem, týden to snad vydrží.

Tentokrát jsme si koupili rakouskou dálniční známku, protože si chceme urychlit cestu do hor a neplácat se pomalu přes sever Rakouska. Najíždíme na dálnici a mažeme na Brno, pak na Mikulov. Už je dost hodin, tak je provoz celkem hustý. Po dálnici pokračujeme i v Rakousku do Vídně. Přes Vídeň je to otrava, ale zase budeme za chvíli v horách. Pokračujeme ještě kus dále po dálnici A2 k Bad Vöslau a konečně sjíždíme na okresky - na Berndorf, Pernitz, přes sedlo Rohr dál na Rohr im Gebirge. Tady jsme ještě nejeli. Nejsou to žádné vysokohorské průsmyky, ale jede se příjemně, z kopce do kopce, údolím, spousta zatáček. Provoz není velký, většinou nějaké další motorky. Velmi pěkné je to v dlouhém údolí Höllental, kolem řeky Schwarza. V Hirschwang an der Rax odbočujeme do průsmyku Preiner Gscheid a dále do městečka Mürzzuschlag. Dáváme pauzu a kontroluju počasí. Předpověď byla, že tento den nikde pršet nebude, ale jak to tak v Alpách bývá, přimo kousek od nás se sbírá slušná bouřka. Třeba to nějak objedem, pokračujeme podle plánu směrem na Steinhaus am Semmering a dál na Pfaffensattel po L117. Je to úzká klikatá kopcovitá cesta lesem, bez provozu. Začíná ale kapat a pak najednou průtrž a bouřka. Spolu s dalším motorkářem se krčíme pod převisem střechy nějaké staré budovy u cesty a čekáme. Moc nevypadá, že by mělo brzo přestat, tak nasazujeme nepromoky a jedem dál na Rettenegg. Už moc neprší, ale pořád je kolem černých mraků a ztratili jsme nějaký čas čekáním, tak měníme směr a přes Alpl se vracíme na dálnici S6. Chceme dnes dojet do Köflachu. Po dálnici jedem až k městu Zeltweg, pak do Weißkirchen in Steiermark a po B77 míříme na Köflach přes průsmyk Gaberl. Ani tady jsme dříve nejeli, je to pěkná cesta s vrcholem v 1547m a dlouhým sjezdem na druhou stranu. Ubytování nakonec nacházíme v obci Maria Lankowitz v JUFA Hotel Lipizzanerheimat. No, příště už raději ne. Jídlo nic moc, cena nic moc, problém s platebním terminálem a neodtíkají odtoky v koupelně :) Bohužel mi v tom dešti nateklo do mé navigace TomTom Rider a přestala fungovat dotyková vrstva displeje. Snažil jsem se to vysušit, ale nepomohlo. Brácha má naštěstí navigační telefon a do Ridera se dá trasa poslat přes MyDrive appku z mobilu, aniž bych musel něco na displeji potvrzovat, tak to snad nějak půjde.

Další den je hezky, pršet podle předpovědi (opět) nemá. Cíl dne je někde na severozápadě Slovinska nebo jihu Rakouska u italských hranic. Po snídani vyjíždíme po B70 směrem na Edelschrott a Pack. Přejíždíme dálnici A2 a pokračujeme na Twimberg. V St. Gertraud odbočujeme na L148 a průsmyk Weinebene (1668m). Taky pěkná cesta, je to zas jiná krajina, než ty známé alpy. Pokračujeme na Deutschlandsberg a pak na jih ke slovinské hranici do Eibiswald. Dál pak po úzké silnici k nádrži Soboth Stausee a průsmyku Soboth. Není tu moc provoz a jede se příjemně. Pak sjíždíme do údolí do obce Lavamünd, otepluje se. Pokračujeme do Bleiburgu a přejíždíme hranici do Slovinska. Vždycky jsme jezdili jen do Triglavu, tak teď se podíváme i do jiných končin. Přes Mežicu do obce Črna na Koroškem, kde odbočujeme z hlavní cesty a po úzké, rozbité cestě míříme na Solčavu. Po nějaké době se asfalt mění na šotolinu, kniha nás varovala :) Je to prašná cesta lesem a kolem pastvin z kopce do kopce, pár průdkých zatáček, naštěstí bez provozu. Sem tam to vypadá, že začne asfalt, ale je to jen kousek kolem statku a pak zas šotolina. Nakonec sjíždíme už po asfaltu do údolí do Solčavy, kde si dáváme pauzu na benzince. Třetí den chceme na skok do Itálie, tak nastavujeme dnešní cíl do obce Tröpolach, kde by snad mělo být nějaké volné ubytování. Najít v srpnu volný penzion nebo hotel není, na rozdíl od června/července, úplně snadné. Ze Solčavy stoupáme do průsmyku Pavlič a pak po rozbité cestě na malou chvilku zase do Rakouska a pak kus po pěkné asfaltce přes sedlo Jezerski vrh zase do Slovinska. Ani tady jsme dříve ještě nejeli. Pár fotek a pokračujeme do údolí přes Zgornje Jezersko cestou kolem řeky Kokra k městu Kranj. Původně jsem chtěl jet přes Bohinjskou Bistricu, ale není čas, tak po velmi rušné okresce dál do Jesenice a Kranjské Gory. Přes známý Wurzenpass přejíždíme do Rakouska a mažeme na Hermagor a cílový Tröpolach, už toho máme za ten den dost. Nacházíme asi jediný volný hotel, Arena Franz Ferdinand Nassfeld - je to trochu jiný styl, než obvykle, ale už to nechceme řešit a máme hlad. Motorky můžeme zaparkovat pod střechou přímo u hlavního vchodu a po ubytování jdeme do restaurace, číšník nás odvádí k našemu stolu, usazuje nás a pak nám oznámí, že jídlo formou bufetu je za rohem :) Ale jídlo je výborné, velký výběr, mají tu vše od předkrmů po zákusky, i pivo se dá. Pak ještě posezení v hotelovém baru a jde se spat. Oproti hotelu předchozí den je to teda značný kvalitativní rozdíl.

Po snídání, která je taky dobrá, stoupáme hned od hotelu do průsmyku Nassfeld. Tady už je provoz trošku větší, než v minulých dnech. Nahoře pár fotek v tomto známém lyžařském středisku a sjíždíme do Itálie do obce Pontebba. Pak přes osadu Studena Bassa takovou kančí stezkou do průsmyku Cason di Lanza. Cesta je dost úzká, tak na jedno auto, spousta ostrých zatáček, sem tam kráva uprostřed cesty, ale povrch je celkem v pohodě. Nahoře je nějaké občerstvení, ale dost plno, tak pokračujeme dál, do vesnice Paularo. Po hodně klikaté a pěkné asfaltce SP23 přes sedlo Forcella di Lius do obce Paluzza, kde se napojujeme na silnici směr průsmyk Plöckenpass. Na ten jsem se celkem těšil, ale cesta s tunely a galeriemi byla plná aut a hlavně karavanů a tak to nestalo za nic. Nahoře krátká pauza a jedem dál, zpět do Rakouska. Sjíždíme do Kötschachu. Denním cílem je najít si ubytování někde za Schladmingem, abychom čtvrtý den mohli dojet domů. Na patý den to opět nevypadá, protože počasí se má dost pokazit. Ale to už tak máme prakticky pokaždé. Z Kötschachu jedeme přes rušný Gailbergsattel po E66 na Greifenburg a dál směr Seeboden. Kousek za Möllbrücke ale odbočíme z hlavní cesty a přes obce pod dálnící A10 míříme na sever do průsmyku Katschberg. Tady už to známe v opačném směru z minulých cest. Potom do Mauterndorfu a přes Obertauern směr Radstadt. Na kraji města odbočujeme na Forstauer Straße a za chvíli jsme u Schladmingu. Z údolí se, pro zpestření cesty, vyšplháme po Ramsauer Straße kousek pod dachsteinský masiv, tady už jsme byli, v roce 2021. A pak zase sjedeme do údolí u obce Aich. V obci Gröbming je placená vyhlídková cesta - Stoderzinken Alpenstraße, žel bez nálepky na památku. Nahoře je i nějaké ubytování, ale podle bookingu mají plno, tak hledáme něco dalšího. Je to velká bída, v okolí je všechno plné. Nakonec se mi podaří zarezervovat online poslední pokoj v penzionu Tauplitzerhof v obci Tauplitz, asi půl hodiny cesty. A opravdu, přijeli jsme do penzionu a majitel nám říká, že máme štěstí, měl ještě další rezervaci po telefonu a tak ji zrušil. Pokojík je akorát tak na postel, ale v penzionu je i restaurace, takže pivo a večeře je zajištěna.

Ráno čtvrtý den plánujeme, jak dál. Blíží se velké deště, ale jsme kousek od další placené horské silnice - Tauplitzalm Alpenstraße - a tak to zkusíme. Tady už dostáváme při vjezdu i nálepku. Nahoře není z parkoviště nic moc vidět, blíží se černé mraky, tak raději otáčíme zpět dolů a jedeme do města Liezen. Potom směr Ardning, Admont, ujíždíme mrakům údolím kolem řeky Enns do Hieflau, dále na Mooslandl a Lassing. Už kolikrát jsem tu jel, nikdy jsem zatím nevyjel pod Hochkar. Máme čas, máme hlad, počasí je v pohodě, tak jedeme nahoru. Nahoře se motáme po parkovišti, když nás volá z restaurace nějaká servírka. Máme to prý zaparkovat před dveřma a přijít na oběd. Zjišťujeme, že paní je ze Slovenska a s manželem provozuje restauraci a jsou to taky motorkáři. Dáme si chutný oběd, kupujeme nějaké drobné suvenýry, dostáváme další nálepku a také radu, že se blíží bouřky a máme si raději pospíšit domů. Tak sjíždíme zase dolů a po B25 fičíme do Lunz am See, přes Gaming, pak po B39 pomalu opouštíme hory a jedeme na Frankenfels, Kirchberg an der Pielach a Wilhelmsburg. V St. Pölten najíždíme na dálnici, nadjíždíme Vídeň a po A5 míříme zpět do Česka. Protože nechceme zkysnout v odpolední zácpě v Brně, sjíždíme na Großkrut a jedem do Břeclavi. Potom kus po dálnici a pak na Měnín, Újezd u Brna, Křenovice a u Holubic se zase napojíme na dálnici do Olomouce. Já pak ještě pokračuju do Ostravy. Večer ve zprávách hlásí, že v Rakousku byly velké bouřky a deště, i nějací mrtví a to i v oblastech, kde jsme ještě před pár hodinami projížděli. Tak to vyšlo. Celkem za 4 dny najeto něco přes 1900km. V-Strom bez problému, Cagiva také vydržela, akorát jeden TomTom to nepřežil :)

Hodnocení (2x):

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.
Komentáře
31081 (676) napsal 28.03.2023 v 08:37

Ondra640 (5) napsal 26.03.2023 v 18:19+1

A to byla poslední protrápená motodovolená s Cagivou. Motorka to byla, až na pár much, dobrá. Ale nesedla mi ergonomií a s bolavejma kolenama, prdelí a zápěstím se cestuje blbě. Letos budou alpy veselejší :)


Nejnovější záznamy v deníku
  • Příprava na sezónu 2024

    Zajel jsem za bráchou na každoroční servis V-Stroma. Tentokrát jen olej (jako vždy Castrol Power1 10W40) a filtr, na větší servis mi ještě pár tisíc kilometrů zbývá. Pak jsme vše vyzkoušeli 400km jízdou přes větrné Jesen

    Typ: Údržba
    Vloženo: 31.03.2024
    Uskutečněno: 29.03.2024
  • Alpské průsmyky 2023

    Alpy jsou pro mě jistota, takže i pro rok 2023 jsme s bráchou zvolili podobnou destinaci na moto dovolenou, jako v minulých letech. Dal jsem si za cíl navštívit Tre Cime v Dolomitech, resp. placenou silnici pod tyto tři

    Typ: Dovolená
    Vloženo: 12.04.2024
    Uskutečněno: 19.08.2023
  • Příprava na sezónu 2023

    Zajel jsem k bráchovi do Olomouce na servis, tentokrát pouze výměna oleje (Castrol Power1 10W40) a olejového filtru. Když jsme chtěli dopnout řetěz, nešla odšroubovat matka na ose zadního kola, zůstala kousnutá a nešla

    Typ: Údržba
    Vloženo: 17.04.2023
    Uskutečněno: 16.04.2023


TOPlist