Kawasaki ZX-10R Ninja (2014)

Here we go! Tak nám to konečně začalo. Ještě ve středu jsme se s klukama bavili jestli pojedeme. Počasí vypadalo dobře a tak jsem vyjeli. Sešlo se nás docela brutální parta. Nakonec větší než jsem vůbec čekal. Hanácké véprask v plné sestavě, pak Adam s bráchou a nakonec Tomiovi na své A.Bautista v4s. No a aby to nebylo málo, kousek od nás stál Dirgeth a Drahoš s další V4. Sestavička jako řemen. A na poslední dvacku nás navštívil i Pšeňa!



Plán byl jasný, otestovat Kawasaki, zkusit jak to funguje a třeba poslední dvacku přidat trochu plynu. A tak to i v podstatě bylo. Hele úplně narovinu musím říct, že jsem byl docela nervózní. Za, prvé po všech těch sračkách z loňska a za druhé z překoňované motorky.



Jízdy veřejnosti mají tu výhodu, že sebou člověk netahá moc věcí. Takže nakládám motorku pěkně v 8 ráno na klid, piju u toho kafé a těším se jak malý kluk. Trošku bojuju s kurtnama, protože na Hondě jsem to dělal trošku jinak, ale systém jsem vymyslel a dovezl jsem to. Koupil jsem si jen 3x25min a tak vezu sebou 20litrů benzínu + nádrž. Takže to musí stačit. Odjedu to na jedné gumě a stan beru jen aby mi nesvítilo na hlavu (stejně jsem pod ním zase skoro nebyl). Cesta kolem Brna ještě s vozíkem je vždycky pain, ale naštěstí dneska ku podivu ta kolona celkem jela. Takže jsem dojel dvě hodiny před ježděním a rozdělal si tábor na konci boxu, pěkně na sluníčku v prostoru, s elektrikou no prostě lambáda.
No stanové městečko se rozrostlo. Panuje skvělá atmosféra, je teplo, sluníčko skvělí lidi a celkově není moc motorek. Což je paráda. Já samozřejmě Milana a Lubka na telefonu a všechno konzultuju, takže mám přesně daný tlaky, přesně daný kdy je měřit, jak nastavit trakci atd atd. Takovej super servis. Jsem těm klukům fakt vděčný za to, že si mě tak oblíbili a všechno mi pomáhají.

Je 12:25 a já sundávám nahříváky.. ucpávky v uších a už si jedu ve svém světě. Klasika se všema pěstičkama a popřát příjemnou zábavu. Zcela upřímně nic z toho moc nevnímám. Už na té motorce sedím a snažím se vnímat každý zvuk, každý klepnutí. Zkrátím to, jede to čistě krásně a má to tak jemně nastavený shifter až si někdy nechtěně ťuknu.

Vyjíždím na dráhu jako první, mám nahřáto tak tomu přidávám trošku plynu. Po zimně je jasný, že jede všechno, ale tohle jede fakt zatraceně moc. Jel jsem už na hodně motorkách i hodně silných motorkách, ale tohle jsem nezažil. Je pravdou, že střed otáček není nic, ale to co se děje nahoře, to je totální masakr. Furt to chce jezdit po zádech, z každé zatáčky a každé neurvalé přidání plynu znamená, že mam lehký řídítka. Mě to, jako nevadí, já rád jezdím po zadním kole. Ale, je to dřina! Kroužím a dřu 15minut a docela dost mě to baví. Ta motorka fakt jede. Co je ale snad ještě lepší než to, že jede je jak brzdí. Ty brzdy jsou tak skvělý oproti Hondě že na každé zatáčce to přebrzdm tak o 20-30m. Jakože, fakt o parník. Jediné co je trošku složitější je zatáčení, tím jak Kawa má docela dlouhý rozvor, tak to ne až tolik ochotně zatáčí. Ale, na to si člověk prostě musí zvyknout a jezdit jezdit a jezdit.

Když už mě to začíná bavit tak je v mojí zatáčce (první do kopce do leva) brutální crash 4motorky. A červená vlajka. Já jsem vlastně i rád, protože už nemůžu. Za zimu jsem najel 800km na kole a 3x týdně ve fitku a stejně to nemůžu udržet v prackách. Honda byla oproti tady te věci miláček. Na červené nás nechají stát asi 10minut jede sanitka, a tak si říkáme s Dirgethem, že na to kašlem. Studený gumy prostě nechceš. Jenže, ja si na to potřebuju zvyknout. Tak Petr odjíždí a já se jdu ještě tři kola svézt na studených gumách a dovážím to do depa s časem 2:24. Pit in. Tlaky, nahříváky, řízek, voda a srandičky. Všechno ze mě opadá, strach z motorky, strach z toho že se to rozletí, strach z toho že jsem to zapomněl. Prostě všechno.

Jediné co jsem vlastně řešil, bylo to, že se mi zavzdušnila brzda. Ale, než jsem to stihl vůbec řešit tak Adam (muj bestiiiii) a Martin Hanácké véprask mi to stihly odvzdušnit :D… sakra takže, ne jen že mám support od Obíka a Lubka, ale ještě mám i servisní support.



Další dvacka a jedeme, vyjíždím teď hodně pozdě, takže hodně kuželek. Ale, tím že se s tím snažím kámošit, tak mě to až tolik nevadí. Navíc raciiiing. Vozím se bavím se, jedu. Je to teda fakt namáhavý, na můj vkus až hodně. Ty rychlosti jsou jiné než jsem zvyklý a brzdit z toho je docela mazec. Navíc, to na těch brzdách takový hodně neklidný. Hodně, mě to baví. Připadám si jak SToprak, i když jedu 2:21 vysokých. V předposledním kole, slyším někoho za sebou, něco fakt hlučného. Naložím na výjezdu, trakce klepe a najednou se vedle mě objeví Dirghet a aby toho nebylo málo, tak na mě čumí. Jedem kolem 200 čumíme na sebe jak dementi a blíží se zatáčka. No, zatáčku už jedu za ním a kousek se na něm vyvezu, ale je ještě podstatně rychlejší než já, takže do céčka už ho vidím daleko bastard jeden :D. Na rovince ho doháním, ale prostě ty brzdy a zatáčky jsem ještě velká lama. Ta jeho Honda navíc huláká jak svině, a na každých brzdách jede 10m po předním pak to sním zahází zatočí a jede doprdelé. :D je to fakt frajer tady ten týpek. Kousek ještě jednu, dám loket do švoncu a zachraňuje mě červená vlajka. Jinak by mi to asi vypadlo z ruky.

Rychlá přestávka, ani jsem nesundal kombinézu a třetí runda. Naštěstí poslední. Před jízdou jsme se domluvili s Dirgethem, že mě vyveze ven. Říkal, že je unavený a moc se mu už nechtělo, takže mu páslo, že budeme dělat kraviny. Skvělý je, že ta jeho motorka je hodně hlučná, takže když je zamnou a začnu slyšet že přidává plyn, tak to můžu opakovat a tím zrychluju. Dává plyn o hodně dřív než já a i když Kawa jede o moc víc, tak je vždycky vedle mě. Je to sranda a máme super fotku



A tak to jde celou dobu. Vůbec se nedívám na laptimer. Až, jednou se podívám a bliká tam 19,02? Jako fakt? Huhuuuuuuu tak to se asi budeme s Kawou kamarádit.



Po asi 18 minutách se kolem mě naposledy prožene, a ukážem si že na to serem. A tak spokojeně a zatraceně unaveně pit in. Trošku jsem cítil blbou odezvu od předku. A tak jsem rád, že jsem se na to vykašlali. Po dojezdu ještě spoust rad a smíchu. Sluníčko kamarádi, sakra po všech těch sračkách je ten svět krásný.



Všechno sbalím, po cestě si zavolám s Lubkem a Obíkem co s tím předkem, všechno vím takže to napravím :D. Doma dám pivko a fakt je mi dobře.

A pokud jste až tady, tak bych Vám chtěl všem poděkovat. Všem kdo mě podpořili, všem kdo mi radí a i všem kdo tyhle žvásty čtou. Díky Obíku, Lubku, Chuďasi, Dirghete, milované Kopyta, všichni tady z fóra, Adame, Tome, Aleši, Martine, Michale a vy všichni ostatní jste jedničky

Btw, ta svině žere tak gumy a benzín, že to ani není možný.

Tak čaute!

První kolo v Brně


Zábavička s Dirghetem