Suzuki Inazuma 250 (2015)

Nasedám 16 let od získání řidičáku bez praxe mezi tím.
První vyjížďka do provozu směr Hostivice u Prahy a dál vesničkami ani nevím jak, ale 30km na počítadle a já dojela bezpečně domu. Nějak ani nevím v tom návalu adrenalinu, jak to vlastně šlo. Jediné co si pamatuju jak můj anděl strážný alias zadkohlídačmotopartner volá do interkomu „přideeeej tady můžeš jet i 50“ :D

Výlet č.2 jedeme dál….
Už od okamžiku natažení motogatí šílený nápor adrenalinu. Při cestě ke garáži mám už adrenalinový záchvat a vidím hvězdičky. Jakmile nasedáme a startujeme, začínám se uklidňovat. Tentokrát už jedu na 50 těch 50km/h, mezi obcemi skoro 85km/h. Nadšeně mávám všem motorkářům i skůtrařům protože já jedu, chápete tu radost? :D jo trochu mě vyděsila jedna zatáčka, takže raději pomalu po silnici než rychleji trávou. Vyrážíme opět směr Hostivice u Prahy-Jeneč-Chrustenice. Tam se někde prý najíme, byla tam pizzerie. Picošku jsme našli – ovšem zavřenou. Chvilka oddechu a jedno fotodokumentační okénko a nasedáme. Výjezd od pizzerie byl do kopečka a ještě do kolony. Musím říct, že řidiči aut byli hodní, trpěliví a snažili se nás pustit, ovšem ten můj rozjezd nebyl úplně povedený, takže až na třetí pokus jsme vyjeli a zařadili se do kolony. (Tímto děkuji všem trpělivým řidičům aut). Dál už byla cesta relativně příjemná po rovince až na jeden železniční přejezd, kde jsem si narazila něco důležitého. I dámy mají mezi nádrží a zadkem zóny citlivé na nárazy. :D Zakončili jsme to romantickou večeří u KFC. Dneska to bylo rovných 50km. Ke konci už mě bolely lokty a třísla –prý se musím víc uvolnit.

Po uložení našich mazlíků přišel dotaz: „Tak jak se cítíš?“ Co na to říct. Prostě skvěle.

• 

  Romantická večeře