Po relativne velmi uspesne prvni polovine roku, prisel na radu domaci drahokam – Mostecky okruh. Po pravde uz jsem mel zkusit tenhle okruh minuly rok, nicmene jsem to musel odluzit na 2018. Zmenou bylo, ze jsem jel se svymi 3 kamarady z autoskoly a take nasim instruktorem (poprve v podstate jsem jeli 4 skorosestkari, do toho pocitam i kamarady se 750 a 899 :)). Stejne tak jsme misto me oblibene agentury FVP jeli tentokrate s TZ Motorsport – nebyl to zas az takovy nejaky rozdil ohledne organizace, ale spise obrovsky rozdil v kvalite jezdcu. U FVP se vetsinou plouzime v pomalejsich skupinach, zatimco u TZ motorsport jsme v podstate 3 jezdci jezdili ve dvou nejrychlejsich.
Obecne to mel byt spise takovy odlehcujici a odpocinkovy vylet, bohuzel se ukazalo, ze to byl spise presny opak. Nejvetsim problemem se ukazalo premotivovanost :) - primarnim cilem vsech nas 3 bylo byt rychlejsi nez nas instruktor, ktery privezl hodne pamatujici CBR600RR a sam take vekove spise patri do kategorie duchodcu (na druhou stranu jeho plusem bylo, ze v Moste uz byl minimalne 5x). Uz asi 6 mesicu pred odjezdem probihali urcite sazky a hecovani, coz se s blizicim datem jeste vice zintezivnovalo.
Premotivovanost se projevila jiz v prvnich 3 stintech, kdy jeden z kamaradu relativne neurvale v honbe za casem naremploval marquesovsky zezadu pomalejsiho jezdce a druhy si na brzdy troufnul na 4 jezdce (no byl rad, ze za rovinou je jediny vyjezd v Moste). Nastesti pro oba dva bez jakychkoli nasledku, krome vymeny spodniho pradla. Mne relativne mostecky okruh sedl, zejmena posledni cast od Matadoru do 16. Hodne jsem naopak zapolil s 3 a 7 (je tam relativne hrbolaty a deravy asfalt a proste se mne nepodarilo najit tu spravnou stopu). Obecne jsem ztracel v 7 hodne casu, coz se mne potvrdilo, kdyz jsem se vezl jednou za nasim „dedou“ :)
Co me vsak v Moste vubec nesedlo je jakakoli absence vybehovych sekci ci prilisna blizkost svodidel. V podstate jakakoli mensi chyba se rovna relativne neprijemne zkusenosti. Pri mych jezdeckych kvalitach (spise nekvalitach :)) proste potrebuju obcas si pomoci nejakou tou zachrannou zonou pri experimentech, probrzdeni, spatnem predjizdecim manevru, apod.
K jizde samotne – prvni den zacal relativne slusne, pri prvnich 3 jizdach jsem nastavil 1:57, coz vypadalo jako dobry startovni cas pro dalsi zlepsovani a dosazeni meho cile – cokoli pod 1:54 nizkych. Bohuzel jsem hned po obede byl prerazen do druhe nejrychlejsi skupiny a uz jsem vedel, ze je to spatne znameni. Muj cas byl spis vysledkem nahody, nez nejakeho jiz zafixovaneho tempa. Navic s tim to zbytecne jeste vic navysilo motivovanost a veskery zdravy rozum sel stranou :)
Po obede zacal stint relativne v pohode, nahodil jsem v prvni casti 1:56.300 a vse vypadalo relativne OK (2 sekundy dolu za dva dalsi dny vypadalo jako jednoduchy scenar). Rychlostne jsem byl nekde v rychlejsi polovine skupiny, takze to nebylo na skodu. Problemem se bohuzel ukazalo, kdyz jsem potkal jednoho rovinkoveho litrare. Na rovinach letel hroznou palici, ale jakmile prisla zatacka tak se rozhodl parkovat ve vrcholu (s kamarady jsme mu dali prezdivku Mr. Park-in-the-Apex). Jednoho kolo jsem se za nim placal a frustrace rostla, pak v matadoru se rozhodl ve 12 jet nalevo od praskliny, zatimco ja tim padem mel volno napravo od praskliny :) Podarilo se mne ho predjet akorat jsem se radoval predcasne, cilova rovinka a uz byl zase prede mnou. Dalsi kolo za frajerem a jeste vetsi frustrace (ano mate pravdu, mel jsem si projet pitbox a neresit). Plan byl nakonec ho dojet v prvni sikane na brzdy, nacpat se dovnitr sikany a pak se dostat na vyjezd pod rovinkarem, abych byl na vyjezdu do 2 uvnitr – tim padem bych mel cely kolo na to mu ujet a nebyt predjet znova na cilove rovince. Plan se povedl, dokonce jsem se relativne udrzel pred, akorat jsem brzdil o hodne pozdeji nez byl muj brzdny bod. Bohuzel jsem nedobrzdil, leknul se a vymaz se pekne na trave. Motorka jakztakz az na par prasklych plastu, bohuzel relativne nevinny pad odnesla hodne blbe leva noha (dle rengenu doma - napraskly 3 zanartni kustky).
Druhy den bohuzel noha napuchla tak, ze jsem mel problem se vubec dostat do boty. Takze posledni dva dny jezdeni nic moc, na druhou stranu sranda stale byla, ale rozhodne uz jsem nechtel tlacit cas a spis jsem jen tak krouzil. I kdyz treti den jsem mel jednu takovou motokrosovou vlozku ve 14 ve 170kmh po trave (asi 1.5 metru od bariery) – kamarad se nacpal dovnit 14 a ja abych ho nesundal tak jsem narovnal motorku a rodeo zacalo :)
A casove to nakonec nedopadlo nijak ruzove, nas dedula v poslednim stintu udelal 1:55 rovnych, takze jsem dostal naklep a prohral sazku. Ja jsem v poslednim stintu sel o skupinu dolu pomahat kamaradovi se stopou a obecne casem (jemu se s vodicem podarilo nakonec srazit cas o neuveritelny 4 sekundy na 2:01.150), krome toho si pripsal plus protoze dal kolo frajerovi na Super Dukovi :)
Zaverem bych to asi zhodnotil tak, ze jsem dostal dulezitou dvojitou lekci ohledne okruhu – za kazdych podminek udrzt hlavu klidnou s minimalnimi emocemi a druha lekce je pak neohlizet se vubec na druhe a pouze a pouze „zavodit“ sam se sebou.
Osobne se priznam, ze Most jako okruh mam rad akorat me hodne odrazuji ty nulove bezpecnostni zony.
| Vlastník | Pedrito | |
|---|---|---|
| Vloženo | 10.12.2017 | |
| Aktualizováno | 16.2.2019 | |
| Zobrazeno | 2 787x |
HODNOCENÍ PROFILU OD 7 UŽIVATELŮ
