Yamaha YZF-R1 (2007)

Letošní sezonu jsem vypustil s ohledem očekávání věcí budoucích, což se nakonec ukázalo jako správné rozhodnutí. R6 šla na jaře do světa a já se zase na nějakou dobu stal motorkářem-teoretikem...
Nicméně v průběhu léta jsem pociťoval neskutečný absťák a touha si zase pořídit motorku rostla. Denně jsem 2x projížděl různé inzerce v Německu, Rakousku a u nás. Hledal jsem buď něco šikovně padlého nebo kompletní okruhovku. Úplně jasno jsem neměl ani v kubatuře, ale hodně ve mně hlodala myšlenka zkusit litra. Koukal jsem tedy po fárošovi 08-11. Časem jsem do výběru přidal i R1 model 07-08. No a nakonec padla volba právě na R1 rok 2007, pro kterou jsem si dojel kousek nad Vídeň. Motorka má za sebou určitě nějakou závodní historii, protože je vybavena koly PVM, komplet podvozkem Ohlins, velkým chladičem apod.
Motorku jsem si obhlídnul polovině září a začal spřádat plány, co ještě letos stihnu za ježdění. Ideálně se k vyzkoušení motorky hodil termín Wildmotors na konci září. Jenže malej měl v sobotu 29.9. hokejový turnaj, na kterém jsem mu slíbil, že budu, takže akce Slovač se zhustila pouze do jednoho dne - pátku. Hektiku předokruhových dní jsem zdárně přežil a ve čtvrtek odpoledne vyrazil směr Hollabrunn pro motorku. Převzetí klaplo dle dohody a já pokračoval v cestě na Slovensko. Zvolil jsem trasu mimo dálnice na Rakouské straně a byla to dobrá volba. Na okruh jsem dorazil chvilku před 21hod. Následovala registrace a přivítání s bandou, kterou jsem v podstatě rok neviděl (kromě Veverky, ten mě navštívil v březnu a odjel obohacen o mou R6, kterou pořídil pro svou ženu Kitty ). Vybalení do boxu č. 19, který jsem sdílel s Hlavsou a jeho GSXR600, Martinem a jeho krásnou Agustou F3 a s bratry? Feiglovými na parádní nové R6 a Kawě 300. Následně jsme chvíli poseděli u Martina a Petry, která nám připravila výborný tonic s metaxou, můžu vřele doporučit díky
Během vybalování dorazili i další členové Kopyto-Beasts bandy. Vzhledem k tomu, že p. Veverka má těsně před inkriminovaným termínem narozky, tak byl poctěn lahví Republiky, o kterou se s námi velmi rád rozdělil...teda aspoň tak mi to připadalo...díky absenci skleniček byla lahev putovní a Veverka, Ace a já jsme s ní postupně kroužili a zlepšovali naše časy...v polovině lahve p. Veverka prohlásil, že to dneska asi nedopijeme...což se za chvíli ukázalo jako mylná informace...nakonec jsme lahev dokroužili v krásných osobáčcích, kdy Veverka zajel 16 nízkejch, Ace asi 21 a já byl na 24,5...
Spaní v autě celkem šlo, až na tu zimu...
Ráno nás slunce uvítalo svými krásnými paprsky a já se již nemohl dočkat, až se zase svezu.
Respekt z litru jsem měl velkej, cíl pro první rozjížďku byl zjistit, jestli vše na motorce funguje jak má a taky si trochu osvěžit, kudy ten okruh vlastně vede... Roční absence byla znát, takže první rozjížďka byla celkem křečovitá a navíc byla potřeba přenastavit řadičku, která nebyla v optimální pozici. To jsem hned po rozjížďce udělal a těšil se na další výjezd. Před ním ještě padlo rozhodnutí o pořízení přední gumy, kterou jsem sehnal od Chuďase. Druhý výjezd už byl lepší a do boxů jsem přijížděl celkem spokojen. Hned na to jsem šel vyměnil přední gumu a už se těšil na třetí rundu, kdy se na mě na předku smála fungl nová SC3 Třetí výjezd byl také jako druhá a poslední kvalifikační jízda pro odpolední závody jednotlivců, takže jsem se snažil trochu zrychlit, abych se dostal alespoň do závodu Open. To se nakonec podařilo s časem 2:32, kdy jsem zabral 20. místo na roštu naplněném asi 40-ti motorkami. Do warmupu jsem vyjel jen na pár kol, abych se šetřil na závod. Přece jen je motorka celkem náročnej sport a únava byla již trochu znát...
Cílem do závozu bylo hlavně dojet a zkusit si trochu pozávodit a vylepšit si čas. Start vyšel celkem dobře a do první zatáčky jsem pár lidí předjel a pár předjelo mně, takže jsem by více méně na svých. Snažil jsem se od začátku chytit tempo, aby mi o něco rychlejší jezdci neodjeli, no celkem se to dařilo. Po pár kolech se přede mnou ustálila skupinka, se kterou jsem byl jako na gumě, v jedné části okruhu na ně trochu ztrácel, v další části okruhu jsem zase získával. Za sebou jsem slyšel taky motorky, takže se dal brzy očekávat nějaký atak. Ten taky přišel za levým vracákem, kde jsem na výjezdu udělal chybu a byl trochu širší a byl jsem předjet asi dvěma motorkami. Nicméně v dalších kolech se mi podařilo zrychlit a stíhat skupinku přede mnou, kdy v posledním kole jsem stihnul 2 jezdce předjet. Škoda, že závod neměl ještě aspoň 2 kola, protože my enduraceři se kolem 8-9 kola teprve zahříváme... Cíl jsem protnul nakonec na 16 místě s nejlepším dosaženým časem 29 a hlavně s obrovskou radostí, že jsem dojel a skvěle si zazávodil. Během závodu mi taky často hlavou letěla věta od Frankyho, který optimální jízdu po okruhu nazval valčíčkem mezi obrubáky, což mi za zpěvu "um, caca, levej obrubník, um caca, pravej obrubník" názorně předvedl v boxu...díky Franky, má to něco do sebe...
Pak už následovalo obligátní balení, sprcha a odjezd nach Hause.
Shrnutí:
Nejlepší čas 2:29 není nic moc, na šestce mám 2:26, ale byla to první zkušenost s litrem a musím říct, že jsem si to moc užil a že ta motorka jede jako kráva. Rovinky jsou najednou kratší a problém, který jsem míval na šestce, kdy předjet pomalejšího litraře bylo občas hodně o odvaze na brzdách, byl najednou pryč.
Metaxa s tonikem je výborné pití...a stahovat kalhoty, když je brod ještě daleko, respektive v lahvi je ještě půlka, je také předčasné...
Přes zimu bude potřeba dát motorku trochu do cajku, udělat podvozek atd. Už se těším na sezonu příští a doufám, že se povede odjet pár eventů i přes nadcházející rozšíření potomstva...
Bando, rád jsem vás zase viděl a zažil s váma tu radost okruhové nadšence.