Honda VFR 1200F (2012)

Cesta je cíl .. II - den 3
Ráno vstáváme v Cortine a poprvé vyrážíme na lehko, veškerá bagáž, kufry a vaky zůstávají ve stanech. Poprvé také Alpy ukazují svojí tvář, ne však zataženou, či deštivou podobou, ale poměrně velkým ranním chladem. Čekají nás Passa Falzarego, Gardena, Sella, Pordoi a návštěva u jezera Lago di Carezza a opět návrat do kempu v Cortině.
Passo Falzarego bylo významné za první světové války. Průsmyk Falzarego je široké, balvany poseté sedlo jižní části hlavního masivu Dolomit - Tofane. Průsmyk uzavírá vrchol Piccolo Lagazuoi (2762 m). Směrem na západ se otevírají pohledy na ledovci pokrytý masiv Marmolada může být viděn, směrem a na jih vidíme vrchol Monte Averau (2649 m) ze skupiny Nuvolaugruppe a pět skalních věží skupiny Cinque Torri. V roce 1909 byla postavena silnice přes průsmyk a tím byl dokončen poslední technicky nejobtížnější úsek Velké Dolomitické silnice mezi městy Bolzano a Cortina d'Ampezzo.
Význam Passa Falzarega klesl v první světové válce. Frontová linie v letech 1915-1918 v první probíhala přes průsmyk Valparola, vrchol Piccolo Lagazuoi, Passo Falzarego. Hexenstein a rakouská pevnost (Werk Tre Sassi) uzavřela severozápadní Velké Dolomitické cesta. Přes mnohé útoky se Italům průsmyk dobít a následně se zabarikádovali ve východní stěně Lagazuoi, kde v roce 1916 započali podminovací válku. V roce 1917 vybudovali Italové více než 1000 m dlouhou štolu pod rakouské pozice a dne 20. června 1917 se pokusili výbuchem 33 tun trhavin neúspěšně zničit rakouské pozice.
Tre Sassi (původní oficiální název Tra i Sassi, „Mezi kameny“, nakonec z neznámých důvodů známá převážně pod názvem Tre Sassi) je hraniční pevnost, která byla součástí rakousko-uherského opevnění hranic s Itálským královstvím. Úkolem pevnosti bylo uzavřít přístup k průsmyku Falzarego a tím spojení mezi východem a západem - městečky Cortina d'Ampezzo a Arabba po Velké dolomitické cestě. Posádka pevnosti se skládala z jednoho důstojníka a 36 mužů. Pevnost byla postavena v letech 1897-1900. Při začátku první světové války bylo zřejmé, že pevnost je zastaralá a nemůže vydržet přímý útok. Dne 5. července 1915 byla pevnost bombardována těžkým dělostřelectvem a rakouskouherská posádka ji opustila. Pro zmatení nepřítele však v pevnosti v noci svítili a Italové až do konce věřili, že pevnost je funkční. V současné době se v pevnosti nachází muzeum obsahující památky vztahující se k první světové válce v Dolomitech. Muzeum bylo založeno dne 27. září 2002 a otevřeno pro veřejnost dne 12. srpna 2003. Obsahuje historické artefakty světové války shromážděné rodinou Lancedelli. Muž, oblečený jako voják první světové války stojí stráž mimo zařízení. Exponáty byly shromažďovány po dobu 45 let a muzeum má údajně mít návštěvnost 20 000 návštěvníků ročně. Kasárna a zákopy byly znovu v blízkosti muzea obnoveny. Výlety na sněžnicích umožňují zimním návštěvníkům poznat, jaký byl život v zákopech první světové války v zimě.
Od konce první světové války patří průsmyk k provincii Belluno. V rámci rozvoje cestovního ruchu v oblasti od poloviny 20. století jsou vybudované štoly v oblasti Lagazuoi opět zpřístupněny. Menší pozice, zákopy, dělostřelecké bunkry byly opraveny a jsou částečně vybaveny osvětlením. V tomto ohledu má Lagazuoi charakter historického muzea pod širým nebem.
Passo Sella nás uvítalo mrholením a drobným deštěm, také stáním pro motocykly označené značkou výrobce. Dalším cílem bylo překrásné jezero Lago di Carezza, na jehož prý až duhové hladině se zrcadlí vrcholky hned dvou známých masivů, Latemaru a Catinaccia , leží v hustém lese přímo u klikaté silnice SS 241 vedoucí z Bolzana do Vigo di Fassa. Je jedním z nejoblíbenějších cílů výletníků směřujících do severoitalského horského průsmyku Carezza. Opravdu překrásné jezero. Koncem dne v pořádku dojíždíme do kempu v Cortině. Plni nových dojmů z překrásných scenérií, plni dojmu z nekonečných zatáček, klesání a stoupání. Večer vyrážíme do města a dáváme si v restauraci pro změnu hambáče. V telce běží fotbal z mistroství světa, Anglie tuším proti Iránu.