Švýcarsko 2015 Honda ST 1100 Pan European

Vlastník	Zipák
Vloženo	17.2.2008
Aktualizováno	9.6.2018
Zobrazeno	7 322x

CESTOU DO ŠVÝCARSKA 2015

1.den spojkování:
Dlouho očekávaný den nastal.Motorka připravená na porci kilometrů,vše zaplacené-vyrážíme!V Hradci Králové zastávka ve Vodafone se nečekaně protáhla až ku obědu.Krátce na to už se prodíráme letos totálně rozkopanou Českou zemí ani už nevím kolikátý,že jeřáb jsme dojeli.Zastávky jsme netrávili u kafíčka na pumpě,ale na spoustě semaforů řídících provoz pokopaných úseků.Z toho důvodů vyřazujeme z itineráře Lipno a začali jsme směřovat na Lenoru.Krásná příroda úplně vybízí k odpočinku a tak i my sklidňujeme tempo až úplně zastavujeme v příjemném restaurantu kde si dáváme časnou večeři a pak už tradá přes Bundesrepublik do Pasau a pak až do Bad Fussing.Přijíždíme do kempu,který je plný důchodců a živé hudby tipu šlágr. Opět skáčeme na stroj a brzdíme až na Rakouské hranici v pěkném tichém kempu.

2.den plavací:
Ráno odjíždíme na lehko do Německého thermálu Johanesbad.Jsme nadšení!!! Krásné prostředí a teplé vody si užíváme až do pozdního odpoledne.A než slunce na dobro zapadne touláme se po tom nádherném lázeňském městečku Bad Fussing.

3.den vyhlídkový:
Dnešní ráno zadávám souřadnice na Hitlerovské Orlí hnízdo Kehlsteinhaus.Vyrážíme s plnou polní na vyhlídkový autobus.Nejprve svištíme údolím směr Salzbburg pak zdoláváme stoupání 24 % zakončené velkým parkovištěm.My skromní použijeme chodník.Musím uznat lidí je tu hojnost.U kasy kupujeme jízdenky na autobus,který nás vyveze až pod Orlí hnízdo.Tam si u nervózního pána volíme hodinu zpětného odjezdu.A po svých ještě kousek stoupáme až stojíme před zlatým SS výtahem.Nastupujeme a značně sesardinkovaní letíme nahoru tím zlaťákem až do té kamenné chalupy.Vyhlídka je to pěkná,ale z celého baráku vyrobili restaurant a jinak nic.To je trochu zklamání.
Už máme velký hlad nepomohly ani snickersky nejdražší na světě koupené na spodním parkovišti.Nastupujeme na zpáteční bus a opatrně dolů.Opět sedíme na motorce.Trasa směřuje někam blízko ke Krimmelským vodopádům.Máme krásný kemp kde mají zálibu v elektrických hejblatech a tudíš vše je na elektřinu.Závorou počínaje a mýdelníčkem konče.

4.den deště:
Celou noc a ještě i ráno prší.Čekáme až to přejde.Pak teprve kujeme plány.Vypouštíme prohlídku Krimmelských vodopádů a jedeme směr Německo.Cesta přes lehký průsmyk je nádherná.Dokonalé penzionky lemují silnici.Je se na co dívat.Jedeme stále dál až do Garmisch-Partenkirchenu.Tady jsme blízko zámku Linderhof,který chceme ráno prohlédnout.Kempujeme v Garmischi ve velikém kempu.Je to bez rozmyslu postavený kemp a staré mazáky rozhodně nenadchne.K večeru přijíždí dva motocykly ze Slovinska ani nás nepozdraví jsme pro ně vzduch,ale co my je přeci nepotřebujeme

5.den šlechty:
Ráno se probouzíme celkem brzy.Snídaně v trávě,zabalit švestky a hurá na zámek.Jsme tu první.Parkoviště je celé naše.Stánkaři začínají rozbalovat cetky.Dlouho neotálíme a šlapeme zámeckou cestičkou k maličkému za to však honosně zdobenému zámku Lindhorf.Rovněž zámecká zahrda i předzahrádka za ním v ničem nezaostává.Pěkně v klidu jsme si vše prošli a za krátko už jsme v obležení Japončíků.Z nadupaných foťáků pixely jen lítají.Brzy však zmizí na prohlídku a je opět klid.Ani se nám od tud nechce.Ale celý den před námi a tak míříme k Bodenskému jezeru.Tady začíná mumraj.Zastavujeme v Kauflandu je jiný než u nás.O dost lepší???Probíráme se spoustou bezlepkových potravin.Ceny stejné i levnější než v ČR.Objíždíme jezero co nemá konce a když už nás to nebaví jedeme do kempu plného lidí.Odpoledne koupeme v jezeře večer jdeme na kukuč do zdejšího přístavu obdivovat plachetničky.Cestou fotíme Enfield Bullett pak Kawu W650 s BMW K 100 .

6.den vody:
Po snídani jedeme do městečka Neuhausen am Rheinfall vzdáleného asi 17km od našeho kempu v Stein am Rhein.V Neuhausenu mizí Rýn a padá celá řeka o několik desítek metrů níž.Je to úchvatná podívaná.Hned jak zaparkujeme náš stroj, skočíme do davu šikmookých lidí a uháníme k řece.Stojíme před přístavištěm motorvých lodí co vozí turisty až pod vodopád.Vybíráme modrou trasu č.4 trvá asi 15 min.Než loď dorazí pozorujeme labuťáky jak spolu s amury loudí od turistů rohlíky.Jsme na lodi je úzká dlouhá a celkem to hází.Ti co špatně plavou nebo vůbec mají na lodi strach.Ostatní fotí.Už jsme celí mokří a za chvíli jsme zpět v přístavu kde na naší loď čeká plno Indů a jeden bílý vozíčkář.Ďábelská kombinace.Putujeme pobřežními restauracemi a pak nacházíme wurst s brotem v akci! Za pěkných asi 170 kč.Těšíme se na naší krabicovou hotovku.
Je veliké teplo na parkovišti pro motorady pomáhám staršímu pánovi hodit na stojan jeho obstarožní BMW 100RT.Chudák v tom vedru seděl v hadrech na motocyklu a čekal až půjde někdo okolo...Jedeme zpět do našeho kempu.Vychutnáváme si krabičkový oběd a na břehu průzračného Rýna trávíme poobědovou siestu.
Po 14h se komplet balíme a vyrážíme Švýcarským venkovem směr Luzern.Tam trochu bloudíme a omylem používáme dálnici.Ta náhle mizí v tunelu a vede pod městem Luzern.To je něco! Náš tunel Blanka by se z toho opotil.Marně se pokoušíme opustit dálnici.Nakonec se nám to povedlo a celí upachtění začínáme bydlet v malém útulném kempiku jménem Bachmattli.

7.den mostů:
Časně ráno sedím u stolečku a hledám na netu další pěkná místa a hlavně jak se vyhnout všude přítomné dálnici.Záhada s dálnicí se brzy vyřešila.Jedeme po staré cestě okolo jezera a chvílemi přímo nad námi se line právě dálnice.A z toho je pak navigace vyřízená.
Parkujeme mezi bikery a baikery.Bylo to kousek Jíťa jede v sukýnce růžové já v trenclích zelených.Takto hodně na lehko procházíme Luzern a jeho staré dřevěné mosty.
K obědu jsme zpět v našem kempu ujímám se vaření a paroduji Babicův pořad o vaření.Jíťa vše dokumentuje.A směje se.Po obědě jdeme na kempovou pláž u jezera.Voda teplá 25 st. naprosto průzračná.Asi za hodinu nás vyhání déšť,který nám posílá i porci krup.Ještě stíhám zakrýt Hondici a pak to začlo...

8.den Geneva:
Ráno pěkné poslední foto a hurá na přejezd hor směr Montreux,Freddie Mercury a Genevské jezero.Cesta nádherná.Obdivujeme dřevěnné hotely zdobené zbožnými nápisy s dávnými letopočty a pracnými řezbami.Počasí akorát cestovní.Provoz houstne a my sjíždíme z kopců až do předměstí Montreuxu a při tom se děsivě otepluje.Zastavujeme v Coopu dokoupit zásoby.Pochvalujeme si klímu i sortiment je o poznání lepší jak v ČR.Montreux! Řady aut parkujeme na motoflíčku co nám přenechal pán s Harlejem.Dankéé.Já zase fotím ty krásné kolesové parníky.Jituška si dělá selfíčko s bronzovou sochou Freddiho M .Promenádu okupují stánkaři s obrazy,šperky,účesy atd.Jsou tu snad všechny druhy lidí.Když už jsme se řádně opotily sedáme na motorku a ujíždíme do našeho nového kempu někde u Sierre.

9.den hor:
Po nočních deštích ráno vítáme slunce a je rozhodnuto!Dnes jedeme prohlédnot Matterhorn a Zermatt.Teď a nebo nikdy!Po 10 h jsme v Tasch na nádraží.Od tud Zermatt.Kupujeme lístky na vlak co nás odveze až úplně nejvíš na meteorologickou základnu Gornergrat od tud by měl být pěkně vidět Matterhorn.
Sedíme v červeném vlaku v ruce mocně svíráme ty pekelně drahé jízdenky.V Zermattu přesedáme z obyč vlaku na vlak se zubama a teď teprve začíná kopec!Vlak je poloprázdný a tak přebíháme ze strany na stranu Jíťa fotí takovým tempem,že se jí nevyrovná žádný Japonský turista.Po 30 minutách vystupujeme ve výšce 3089 m.n.m. Po vystoupení z vlaku Jíťa okamžitě mizí.Snažím se jí dohnat,ale marně.To převýšení mi nedělá dobře.Motám se jako štamgast.Na vrcholu trávíme cca hodinu.Čekáme na správný okamžik až Matterhorn vykoukne z mraků .Mezi tím se fotíme s odrzlými havrany kteří bez zábran loudí na turistech něco dobrého.
Dolů jedeme naprosto zmožení ve vlaku téměř usínáme.Zermatt si,ale ujít nenecháme.Krásné horské městečko kde se už dnes auto se spalovacím motorem nepotká.Vše je elektro.Kupujeme 2x pohled po Franku a jdeme na poslední vlak co nás vyhodí v Tasch na nádraží u motorky.
Obědváme již v kempu a plni zážitků jdeme koupat do jezera v našem kempu.Jezero je chladné jako břitva a tak jsme velmi rychle zotavení a aby nebylo hor málo tak v podvečer lezeme opět na motorku ve snaze dobýt maličký průsmyk v našem údolí.To se nám však nepodaří ,protože začíná pršet a pekelná zima se od někud vyvalila.Ustupujeme,cestou zpět fotíme naše údolí a kemp.

10. den túra:
Jako vždy snídaně rozhodla.Jede se na Grande Dixence.Největší hráz v Evropě.Vyrazili jsme celkem brzy a tak jsme opět okusili kus té Alpské zimy.Jsme pod hrází celí zmrzlí.Nahoru jezdí lanovka teď zrovna ne.Chvilku jen tak ošlapujeme okem přeměřujeme ty strmé cestičky a za chvilku máme půlku za sebou.Zmrzlé tváře se nám rychle mění ve spocené.40 min. to trvalo a už zase fotíme jsme tu první nikde ani noha.Paráda!Odpočíváme.Lanovku už samozřejmě pustili.Ale dolů už to jde...
Obědváme v našem kempu pak probíhá rychlostudium mapy.Balíme a za nedlouho začneme opět stoupat.Spestřením je nám krásně zelený průsmyk někde nad námi se tyčí Monte Leone.Na odpočívadle potkáváme kamioňáka z Čech.Povídáme a pak rovnou nahoru.Užíváme si krásného průsmyku se zbytky sněhu.Dáváme koulovačku.Jíťa prohrála.Ale je na čase se trošku ohřát sestupujeme k jezeru Maggiore až do Bellinzony.Tam dnes kempujeme.Je to tu velmi drahé u nás za tu cenu bych spal v hotelu se snídaní.Ale vychytávky tu maji.Třeba WC se otvíra kartou což při moji skleróze není zrovna dobré!!! Chceme jít spát jsme utahaní.To se nám však nedaří protože úderem 23 h příjíždí naši nový sousedi auto s 6 členou posádkou a dětmi.Vypadá to jako Švýcar mixnutý Italem.Ďábelský temperament rozhodně nechybí...

11.den průsmyků:
Po snídani jdeme koupat do našeho chlorbazénu v kempu.Potom odjíždíme a hned na úvod dáváme Průsmyk Bernardino.A,že to bylo vysoko to bylo.Trasa Soazza-San Bernardino-Nufenen považuji letos za nejhezčí projeté průsmyk.Ale teď mě napadla taková zkratka.Na mapě to vypadá dobře,ale cesta ze Splugenu do Montesplugy byla opravdu náročná.Stoupání i klesání jsem nikde označené neviděl jedním slovem nepříjemné.Silnice to byla úzká se spoustou starých maličkých neosvětlených tunelů.Do toho nespočet aut.Otočky o 180 st.s nohou na zemi atd.Prostě pořádná motošichta.
Nábližku máme za sebou a návratem do Švýcarska klidníme a řikáme si,že ten Ital je ale bláznivý když postaví takovou silnici.Pokračujeme na St.Moritz.Opět je teplo.Jedeme po silnici kde provoz je minimální a tak neodolám jezeru a v trenýrkách se vrhám do chladných vln.To je lahoda.Po dalších 40 km přejíždíme hranici s Rakouskem a cítíme,že už jsme skoro doma.V městečku Landec dnes kempujeme.Večer přijíždí do kempu krásný VW transporter s Vestfálskou nástavbou a kupodivu jsou to Češi pocházejí někde od Strakonic.Prohlížíme naše kempovadla a dlouho klábosíme.Pak jdeme na kutě.

12.den deště:
Ráno se loučíme se Strakoničákama a vzhůru do hor a údolí!Cesta ubíhá pomalu.Je veliké teplo a my se doslova loudáme neustále zastavujeme na pití na kávu na nanuka až úderem 15h se zjevujeme pod Krimmelskými vodopády.Ano před týdnem nám déšť překazil prohlídku vodopádů.Dnes to,ale vyjde. Vybíráme vedlejší kemp co minule.Rychle stavíme bydlení.Shazujeme tíživé motooblečení a velmi na lehko v kraťáskách a sukýnce odjíždíme do 5 km vzd.vodopádů.Je dusno??To nevěstí nic dobrého??Ale přeci nebude zase pršet??Né nebude říkám já.A vydáváme se pěšo po vyhlídkách vodopádem nahoru.Cestou potkáváme dost nóbl a draze oděných lidí tmavé pleti.A však cikáni to nejsou!?Brzy se začínají ozývat ohlušující rány a vodopád to není???Mezi tmavými lidmi nastává panika.Prchají kopcem dolů zavírají se do drahých aut.Ale my!Stanoví lidé!! My se jen tak nelekneme a šněrujeme si to pořad vzhůru.Osamoceni si vychutnáváme vyhlídek nad vodopády.Začíná pršet...Začíná liják...Začala průtrž jako nikdy!!!Schováváme se mezi smrčinami.Naše nepromokavé boty z goretexu to vzdaly.Dobíháme k motocyklu.Cestou zpět-totálně promočení objímáme pomalu se ořívající plasty naší Hondy.Přijíždíme do kempu.Za přihlížení zdejších karavanistů utíkáme do sprchy a těšíme se na teplou sprchu.Tu si však užívá pouze Jituška.Já rovněž vhazuji Eura do kasičky ta má je,ale bohužel rozbitá.Ještě,že mám moiru.

13.den dva zmrzlí:
Ráno podle očekávání máme plno mokrých věcí.Rovněž pod matrací je slušně napršeno.Při balení zachraňuji ptačí mládě co vypadlo z hnízda rovnou do kontejneru.
Máme vyždímáno a zabaleno.Jako extrém dnes plánujeme prohlídku největší ledové jeskyně v Evropě.Leží u městečka Werfen.Po 100 km jsme tam.A nastává možnost A tj.lanovka nebo možnost B tj.90 min.chůze vzhůru v motohadrech.Zákonitě vítězí možnost A.I přes to nám zbývá strmých 20 min.chůze.Je tu plno turistů ze všech koutů světa.Nechybí zahalené ženy od hlavy až k patě.Na tesaných chodníčcích působí jako strašidla.
Navlékáme motobundy a vstupujeme do hory.Čeká nás celkem 500 schodů!Mě a několika dalším dali do ruky kahan,abych cestou svítil.Ale nevím jestli udělali dobře.Namísto svícení prozkoumávám kahan a pán jdoucí předemnou začíná mít strach abych mu nezapálil batoh.Nájn...Prohlídka trvá 70min. teplota 2 st.Jsme venku selfíkujeme a aklimatizujeme.Cestou dolů už je hej.Za nedlouho už jsme zase na cestě a míříme do známého Bad Fussingu.A nejbližšího kempu.Paní recepční nás srdečně vítá vzpomíná jak jsme zde kempovali před týdnem. Já sýchrrrr.

14.den koupací:
Jak jsme začali tak i končíme.Užíváme pohostinosti v Německého Johanesbadu a koupeme co to jen jde.

15.den k domovu:
Na českou hranici to máme kousek a protože v televizi běží zrovna seriál Policie Modrava namířili jsme to krásnou přírodou právě k Modravě.V podvečer přijíždíme domů do Dolní Brusnice.
Závěrem: 3200 km krásných zatočených silnic.Nějaká ta lanovka do nebe.Pohádkový zámek,Orlí hnízdo,vodopády,jezera,přehrada,jeskyně,koupání v thermálech,nespočet průsmyků a plno pěkných kempů takové bylo Švýcarsko 2015