Blata MotoTrip 2014 Blata 125 Enduro

Vlastník	125Marek
Vloženo	1.12.2012
Aktualizováno	17.2.2016
Zobrazeno	5 989x

Z jistých důvodů dávám tento výlet do deníku endura. Postupným čtením pochopíte proč

Stává se již skoro tradicí, že se v létě vemou Blatovky a vyrazí se někam na výlet buď po republice nebo i někam dále. Letos tomu nemohlo být jinak. Z časových důvodů a taky trochu naší blbosti, jsme o výletu začali mluvit až na poslední chvíli. Bohužel já s bráchou a ségrou jsme byli celý srpen pryč, a tak jediné vhodné datum, které by mohlo připadnout v úvahu, byla data od 25. 7. (pátek) do 27. 7. (neděle). Při válečné poradě hlavních indiánských náčelníků u nás doma vzešel nápad od Martice, že se náš Blata výlet může spojit s akcí Volné Setkání Jawařů a strojů československé výroby poblíž města Úštěk. Slovo dalo slovo, všichni teoretičtí účastníci kývli, kemp se zajednal (to byl opravdu těžký porod ) a my v pátek ráno vyrazili od nás ve složení polepený černý motard, černý motard a enduro. Cestou jsme měli menší problém s taškou odborně přidělanou ke kufru na enduru. Dírami a vibracemi se pásky povolili a taška si to zamířila mezi zadní kolo a podběh zadního kola Naštěstí se nic nestalo, zdržení 5 minut Mířili jsme směr Turnov, kde jsme se měli setkat s Marticem a jeho dvěma sestrami. Dohromady tedy 4 Blaty, 7 účastníků z toho 6 řidičů dává dobrý předpoklad pro horu zážitků a hezkých chvilek.

Od Turnova jsme vyrazili směr Pekelné doly , častý cíl motorkářů. Jeskyně vskutku zajímavé, prostředí hezké, lidé celkem nepříjemní. Seděli jsme úplně skrytí někde v koutě pod deštníkem a chtěli rychle pojíst v lidu prázdné restauraci, která měla hlavní sídlo v jeskyni a my seděli venku. Obsluha restaurace na nás vyjela, dala nám zvláštní ultimátum (4 minuty) a my museli rychle pryč Ale jinak Pekelné doly fakt hezké místo
Z Pekelných dolů jsme to fičeli na průrvu na řece Ploučnici vytesanou ve skále někdy v 16. století. Odtamtud na bývalé vojenské Letiště u Mimoně. Opravdu to bylo pro mě velice působivé místo. Před 25-ti lety by vás při přiblížení se k letišti bez milosti zastřelili a teď se tam prohánějí jarini na motorkách Na letištní ploše jsme si dali závody ve sprintu, dále pak se pokoušeli vyjet na letištní halu, což skončilo mírným nezdarem

Z Mimoně jsme jeli dále nahrad Houska . Cestou jsme navštívili supermarket v Doksech na doplnění chladících kapalin u řidičů a spolujezdců Chtěli jsme využít zbývající čas do večera, a tak jsme se rozhodli podniknout ještě po Housce cestu na Čapskou palici . No cestu... Spíše krkolomný výjezd, který byl opravdovou prověrkou strojů a řidičů Nakonec 300 metrů pod vrcholem jsme odstavili naše stroje a zbytek došli pěšky. Ale i tak slušný výkon, kam se plně obsazené 125 ccm ještě s bagáží dostaly . Dále nás již čekala cesta do kempu Výsluní . Byl to nemalý problém ho najít, lebo nikde nebyl ukazatel a nikdo netušil, kde je. Až na recepci nám poradili Upřímně... Viděl jsem již lepší chatky... Záchody připomínající latríny a koutová sprcha umístěná uprostřed koupelny dávala najevo, že zde není vše v pořádku. Do chatky č.1 šel Martic a jeho 2 sestry, do chatky č. 2 jsme šli já, brácha, ségra a jarin Kubiss97 Noc byla provázena zvuky karaoke z 500 metrů vzdálené zábavy. Nechyběly hity Michala "Nonstoppíčuse" Davida a jiných přeborníků Horší byl ale hmyz, který nás obtěžoval neuvěřitelným způsobem. Půl hodiny těžkého mordu udělaly své a my mohli klidně spát. V chatce č. 2 chytla Martinova sestra Míša trochu bolehlav asi z vyčerpání a nedostatku tekutin, takže i chatka č. 2 si zažila zajímavou noc.

Druhý den jsme vyrazili směr hrad Helfenburg kousek od Úštěku. Motorky jsme nechali asi 2 km od hradu, na který jsme se vypravili pěšky. Hrad byl opravdu rozlehlý, velice zachovalý a rozhledy z něj krásné. Bohužel jsme zjistili, že cestu jsme nemuseli jít pěšky a těsně pod hrad jsme mohli dojet na "splašených trubkách" Mužská část tlupy se tedy vydala pro motocykly. Bohužel neznalost místních poměrů nás vytrestala. K Helfenburku vedla ještě jedna, mnohem příjemnější cesta. Vrátili jsme se do Úštěku, natankovali palivo a směřovali na cíl našeho výletu - Volné Setkání Jawařů (VSJ) ve Starém Týnci. Měli jsme se tam setkat s Milanem, který nás vlastně na tuto akci pozval. Již z dálky byl slyšet rachot a cítit smrad 2T strojů Milan nám umožnil poobědvat v místní kantýně. POO (po obědě ) jsme se vydali na obhlídku strojů československé výroby potažmo i české. Viděli jsme unikáty např. Jawa 250 Libeňák, Milanovu 650 Style (vyrobeno asi 70 kusů) atd. Zajímavé bylo, že mnoho účastníků znalo Blatu jako značku a dokonce znalo i to, že vyrábí 4T stroje. Obvykle mají lidé Blatu spojenou jako výrobce pouze minibiků nebo jí vůbec neznají. Všichni byli velice zvídaví a neustále se ptali na ty naše blanenské stroje. Byli docela překvapení, když jsme jim přiblížili reálný stav strojů, jejich spolehlivost atd. Oni si skutečně mysleli, že Blata je bezporuchový stroj Dokonce jeden z Jawařů k nám přišel se slovy, že by nechtěl mít motorku, do které leje jenom benzín... Jak já bych takovou motorku chtěl Milan nám pak dovolil se projet na své raritní 650 Style Opravdu zážitek, člověk by ani na první pohled a svezení neřekl, že se jedná o Jawu (tedy až na suprčůpr dlouhý chod plynu ). Ovšem seznam věcí, které musel Milan vyřešit popř. opravit nás vrátil do reality, že se jedná opravdu o Jawu Ještě jednou všichni Milanovi děkujeme za pozvání, svezení, konverzaci zkrátka za vše Z VSJ jsme chtěli vidět trochu okolí Úštěku, proto jsme se vydali na zříceninu Levín . Místní nás varovali, že nahoru to nejde... Jakmile ale Martic slyší, že to nejde, vrkne plynem a jede Krpál to byl tak šílený, že jsme museli jedničku spojkovat, motor vytočený pomalu na omezovači, ale motorky se nedaly! I v plném obsazení spolujezdci sesedat nemuseli Opravdu klobouk dolů Z Levína byl krásný výhled směr Úštěk, jezero Chmelař, náš kemp i kopců daleko vzdálených. Vše zalité zapadajícím sluncem. Večer jsme pojedli, omyli upocená těla, zabili asi 5000 moskytů a šli sladce spát Usínání bylo opět rušeno skřeky Homo Habilis z nedaleké diskotéky, naštěstí byl již člověk tak znaven, že oslavný pěv nad ulovením mamuta ani nevnímal.

Třetí nám začal krásným východem slunce, které se odráželo na rybníku (jezeru) Chmelař. Sbalili jsme fidlátka a zamířili si to domů. Cestu jsme si opět chtěli zpestřit nějakou historickou památkou. Návrh padl na hrad Starý Bernštejn ležící kousek od naší plánované cesty. Mapa nám slibovala zajímavý výjezd téměř k hradu, tudíž bylo rozhodnuto, že se dojede, kam až nám Blaty povolí :-) Nejprve přišla obhlídka terénu. Martin se vydal nahoru a enduro si veselo blafalo na stojánku. Ve videu je to čas 9:59). Jak je dobře vidět na videu, enduro se samo od sebe vypnulo a odmítalo nastartovat Trénink z 2T strojů nám byl výhodou, hned jsme mrknuli na svíčku, která měla nevšedně zbarvenou jiskru. Martin měl u sebe náhradní, motorka hned ožila a my vyjeli co nejvýše nám výkon a spojka dovolily Chtěli jsme pak pokračovat v našem výletu dál, bohužel enduro opět po pár kilometrech zhaslo Tušili jsme, kde je zakopaný pes - ZAPALOVÁNÍ!!! Jako drsní motorkáři, které nezastaví téměř nic, jsme se rozhodli dožďuchat motorku domů jakýmkoliv způsobem. Interval zastávek endura se zkrátil z 10 km na pouhé cca 3 kilometry. Domů to bylo lehce přes 100 km, každé 3 km bychom si byli nuceni udělat nejméně 20-ti minutouvou nechtěnou "rauchen pauzu". Nehledě k hustému provozu, neustálému nepředvídatelnému zastavování jsme i my, drsní motorkáři, usoudili, že lepší bude se domů nechat potupně odtáhnout na vozíku. Martin zavolal svému otci, který pro nás velice ochotně zajel i s přívěs a dovezl náš paskvil až domů! Ještě jednou děkujeme!
O opravách endura se zmíním v jednom z dalších příspěvků, proto zůstaňte nakloněni!

Co říci závěrem? Krásný výlet, i přes skutečnost, že byl spíchnut horkou jehlou. Počasí vyšlo, setkání s Jawaři taktéž, mohli jsme potkat zajímavé lidi (hlavně Milana). Prostě další super výlet! Děkuji všem zúčastněným, lebo bez nich by to nešlo!
Zde je konečné video z výletu pro lepší představu: