Nedělní ráno znamená pomalé probuzení po projuchané noci, balení a loučení se s ostatními, kteří se postupně rozjíždí do svých domovů po celé republice. Domlouvám se s duem Piškoti, Bobem a Badym, že se s nimi vydám na zpáteční cestu, až do Poděbrad máme trasu společnou, pak už to domů stáhnu v samotě. Přidává se i Richie, Charlie se Žabou...šmarja, ještě někdo s námi chvíli jel, ale hlava děravá... . Tak jako jsem netušila, kudy jsem se do Lednice dostala, tak nepolíbená poznáním trasy Lednici opouštím a důvěřuji partě, se kterou jedu
. Vyrážíme společně na cestu a já si opět užívám pohodovou jízdu, žádný kvapík, času je dost a kilometrů před námi tady. Snad jen stahující se mraky nám dělají vrásky, snad jim ujedeme. Po cestě se směrem na Prostějov odpojují Charles se Žabou a "kýmsi"
a zbytek v počtu 5ti motorek pokračuje směr Vysočina. Hlásí se hlad a tak stavíme na jídlo kdesi před Velkým Meziříčím. Příjemná pauza s obědem a kafem je zakončena posledním společným focením a opět sedáme na motorky. Konečně se začínám orientovat v krajině, před námi se objevuje Havlíčkův Brod, teď už se neztratím, ani kdybych chtěla
. Pauza na doplnění tekutin a benzínu a opět na cestě, počasí se začíná zhoršovat. Míjíme Čáslav, Kolín a za deště vjíždíme do Poděbrad. Severočeská větev naší šestky ve složení Piškoti, Bady a Bob navlékají nepromoky, poslední zamávání a mizí v dálce. S Richiem zastavujeme na náměstí a doufáme, že největší nápor deště přečkáme schovaní v restauraci, ale po dvou hodinách je jasné, že nemá smysl čekat dál, koupel nás prostě nemine
. Loučíme se a vyrážíme každý svým směrem, já na Prahu, Richie k Náchodu. Pomalu se stmívá a déšť sílí, není čas na hrdinství. Konec kochání se krajinou, najíždím na dálnici a Bublina musí trochu zrychlit. Před Prahou mě dohání průtrž, nebe se protrhlo, některá auta jízdu vzdávají a zastavují u krajnice, stěrače neberou přívaly vody
. Je mi zima, jsem mokrá a utahaná, mám za sebou skoro 300km a těším se na vanu a postel. Rozum radí zastavit a schovat se u nějaké benzinky, ale paličatě pokračuji
, rychleji jak na dvojku to nejde, po silnici tečou místy 10cm proudy vody. Konečně jsem u garáží, parkuji Bublinu, brašny a helmu házím na zadní sedačku auta a přejíždím k domovu. Konečně teplo, sucho a kýbl čaje
. Probíhám koupelnou, sedám ke compu a už jsem na fóru, prohlížím příspěvky ostatních, zda v pořádku dojeli a začínám nad fotkami vzpomínat na úžasný víkend s bezvadnými lidmi
. Celkem najeto: cca 300km
Vlastník | babule | |
---|---|---|
Vloženo | 10.8.2013 | |
Aktualizováno | 25.2.2019 | |
Zobrazeno | 2 989x |
díky, Bille
už vím, kdo byl tajemný "kdosi"...KHejml
teď už asi nebude o čem psát, Bublina spí a čekáme na jaro