2018-06 Den 5 - Filakovo/Viničky - 235km Yamaha XV 750 Virago

Vlastník	babule
Vloženo	10.8.2013
Aktualizováno	25.2.2019
Zobrazeno	2 977x

Snídaně, pobalit a okolo deváte jsme u motorek. Chvíli se peru s kobylkou o motorku, vypadá to, že vyhraje. Nakonec jsem Bublinu vybojovala, poslední pohled na zříceninu, tankujeme a po (571) vyrážíme na východ. Po pár kilometrech odbočujeme vpravo na neoznačenou silnici směr Hájnačka. Jestli je někde bohem zapomenutý kraj, je to asi tady. Čas se tu zastavil v minulém tisíciletí. Domy zchátralé, vybydlené, občas nějaká stará Felicia před domem, houfy tmavých dětí u silnice. Tedy silnice – kličkujeme mezi dírami jak Lukáš Vaculík mezi kapkami deště. Projíždíme nejjižnější Petrovce a míříme zase na sever na Šimonovce a za Martinovou se na (571) zase napojujeme a jsme rádi, že jsme zase blíže civilizaci. V Králi odbočujeme vlevo po (67). Je docela chladno, uneseme i bundy, ale jede se fajn. V Tornale pauza na oběd, objednávám si zelnou polévku a dostávám mísu se sběračkou, at si naberu, kolik chci. Asi vypadám extra hladově, ale pak zjišťuji, že je to tak i u ostatních stolů. Polévka připomíná rajskou se zelím a s haluškovou zavářkou. Richardovy chutě obdivuji, smažený řízek plněný sýrem a broskví je jistě kulinářský zážitek, ale on je spokojený 😊 S plnými břichy se za Tornalou napojujeme na E58 a snažíme se sami sebe přesvědčit, že ten déšť bude jen na chvíli. Nebyl, prší i v Rožnavě, kam jsme po E58 dorazili a kde si dáváme teplý čaj. Vyrážíme odhodlaně dál a počasí to ocení, za chvíli vyjíždíme z deště a projíždíme úžasným průsmykem Slovenského krasu od Krásnohorského Podhradí po Jablonov nad Turňou. Na konci je krásná vyhlídka, kde prostě musíme zastavit. A pak dál pořád po E58, krásné státovce s kvalitním povrchem, která se táhne až ke Košicím. Za Moldavou nad Bodvou, v košickém předměstí Šaca odbočujeme vpravo směr Čaňa a Ždaňa. V Čaně si postojíme u závor, zrovna tam šibuje mimořádná linka Praha-Tokyo. Napojujeme se na (552) a přes Zemplínská Teplica a Nižný Žipov dojíždíme k (79), po které se stáčíme zase na jih. Fascinuje mě množství kostelů, některé vesnice mají i 4 najednou. Blížíme se k cíli podél hranice do Slovenského Nového Města a končíme ve Viničkách, kraji tokajského vína. Rezervovaný penzion se ukazuje jako pastouška, ukázka, jak starým barákem u silnice lákat z pocestných peníze. Navíc na předchozí dotaz, zda je kam dát za plot motorky, jsme byli ujištěni, že ano, že pozemek je oplocený a motorky se tam jistě vejdou. Oplocený je, ale chodníček kolem domu začíná třemi schody. Paní bud nikdy neviděla motorku nebo se řídí heslem: podnikáme za každou cenu. Na zrušení ubytování bez storna máme 30min., dost času domluvit si ubytování v nedalekém vinařském penzionu Zlatá putňa. Parádní ubytování a výborná kuchyně, motorky v garáži, kterou nám na recepci sami nabídli a na stole 3 putňové tokajské… je mi blaze