2018 06 Den 6 – Viničky/Svidník – 320km Yamaha XV 750 Virago

Vlastník	babule
Vloženo	10.8.2013
Aktualizováno	25.2.2019
Zobrazeno	2 977x

Klasika snídaně, nabalit mašiny, poslední zamávání slaměnému kuchaři u penzionu a po (79) míříme do jednoho z nejznámějších slovenských míst (aspoň pro naši generaci) – Čierné nad Tisou, své dny slávy má již město za sebou, původní velkoryse plánované ubytovny, byty, řídící budovy chátrají a vše působí hodně unaveným dojmem. Pořád jsem přemýšlela, proč jsem měla v podvědomí výraz „Čierna při Čope“, až jsem to našla – mělo se tak jmenovat, Čop je nedaleké město na Ukrajině, ale nakonec bylo nazváno oficiálně politicky neutrálně. Za městem nás staví policie, dva mladí kluci a upozorňují nás, že k hranici přímo nesmíme, silnice je ukončena vysokou zdí a je pod kamerovým systémem, a na našich motorkách bychom byli prý hned v hledáčku zájmu a museli by se za námi vydat. Asi připomínáme Putinovy vlky Ač neradi, tak posloucháme a vracíme se na Královský Chlmec, kde odbočujeme na (555) na Velké Kapušany. Pořád mrholí, lehce, ale vytrvale. Po silnici proti nám postava jak z dobových obrázků či ze skanzenu. Nedá mi to, po pár stech metrech to otáčím, Richard si jen povzdechne, že jsem magor… a vracíme se. Z postavy se vyklube 70ti letý čiperný chlapík, který se rozhodl pro svatou pout z Michalovců kamsi na mši do Maďarska, jeho děd tam prý taky chodíval – tak má na to 5 dnů, jen pije, nejí, spí pod širákem a přišlo mu logické si na tu pouť pořídit oblečení jako nosíval děd. Mobil a bublinkovou folii se spacákem má ve vaku, ještě si měl koupit gelové vložky do bot, ale zatím se léčí jitrocelem. Moc zajímavý človíček, loučíme se a za Kapušanami uhýbáme na neočíslovanou silnici směr Záhor a už jsme ve Vyšném Nemeckém. Tento přechod uzavřený není, vede do Užgorodu, ale i přes mou snahu ukecat celníky a policii nám nedoporučují na druhou stranu jezdit, Jednak nemáme pas, což by oni i přivřeli oko, ale s jejich UK kolegy bychom prý mohli mít problémy. A madam - nesmí se hranice fotit, culí se. Tak aspoň dáme kafe a zdálky v bezpečí města fotím vykukující věže užgorodského chrámu. Jak se mi do fotáku dostala fotka přechodu nevím, opravdu. Z Vyšného Nemeckého vyjedeme po (E58), ale už v Tibavě odbočujeme na (566) a po docela pohodové silnici to bereme až na Ubla. Odsud po (74) směr Snina, ale před ní odbočujeme na (558) a je to úžasných 40km nahoru dolu, doleva doprava, vracečka a zase dolu…za každou zatáčkou si říkám, že už musí být brána do nebe… a nakonec jsme na konci světa, dál už to fakt nejde, jsme v nejvýchodněji položené slovenské vesnici Nová Sednica. Na konci vsi kde končí i asfalt dáme cigáro, fotka a jedeme zase tou samou cestou zpět. Mohli jsme si ty cca 2 hodiny ušetřit, ale stály za to. Projíždíme konečně Sninu a po (567) míříme na Medzilaborce. Úsek mezi Sninou a Medzilaborcemi je jak z pohádky, všude kopce, nová silnice, nulový provoz, sluníčko nad hlavou. V Medzilaborcích měníme silnici za (575) do Stropkova a pak už jen kousek po (15) do Svidníku, kde dnes končíme. …