Zatopený lom u Olšovce a hrad Starý Jičín Motorro Sonny 50

Vlastník	PBM2
Vloženo	13.8.2013
Aktualizováno	28.2.2018
Zobrazeno	6 063x

Popis trasy - Trasa tam: Ul. Ostravská, Zelinkovice, Chlebovice, Rychaltice, Příbor, Prchalov, Libhošť, Nový Jičín, Starý Jičín, Starojická Lhota, Dub, Polom, Bělotín, Hranice, Olšovec, cca 5 km za něj a zpět do Olšovce k lomu.

Trasa zpět: Olšovec, Střítěž nad Lučinou, Jindřichov, Bělotín, Polom, Dub, Starojická Lhota, Starý Jičín, Loučka, Nový Jičín, Rybí, Závišice, Kopřivnice, Sýkorovec, Lubina, Hukvaldy, Dolní Sklenov, Rychaltice, Chlebovice, Zelinkovice, ul.Ostravská.

Délka Trasy: 178 Km

Jednoduché zhodnocení: Co jen napsat, aby to mělo alespoň trochu hlavu a patu... Snad napřed, proč taková úvaha. Proto, že jsem vyloženě, na rozdíl od předchozích některých vyjížděk, chtěl jet po cestách zcela mimo běžné, vcelku rušné, komunikace, podívat se i tam, kam by člověka snad ani nenapadlo zajet, jen v případě nouze nebo nějakého zařizování. A tak jsem vybíral cesty, které spadají do 3. kategorie, případně obslužné komunikace podél dálnic, které kdysi sloužily v době jejich stavby, ale dnes po nich jezdí tak akorát zemědělci a místní na chaty nebo k domu. Jinak ale provoz rovná se nulá celá nula A vyšlo to. Po sjetí z hlavního tahu jsem najel na cestu podél silnice na Jičín atd. A jaké to bylo? Super! Cesty měly povrch z 85-90% krásně rovný, jen s občasnými dírami nebo opravami, ale v porovnání s jinými, o třídu i dvě vyššími cestami, byly boží . Dalo se jet bez omezení (tedy pokud to stav cesty a její profil dovoloval, navíc jsem z toho chtěl taky něco mít). Díky minimálnímu provozu, někde nejelo nic i půl hodiny, jsem si to užíval opravdu naplno. Pozor jsem si sice dával, takový zajíc nebo cyklista, co nečekaně vyrazí na cestu, dokáže hezky zamotat hlavu... . Ale měl jsem asi štěstí nebo co, prostě nic z toho se mi nestalo. Cestou jsem jel místy, kam by se člověk vydal snad jen na kole, krosce nebo pěšky, protože cesta byla... jak to jen slušně říct... na dvě věci. Ale na druhou stranu stačilo jet opatrně a na konci čekalo něco, co by člověk viděl jen na mapě nebo o tom slyšel z vyprávění. Například před Polomí jsou Polomské rybníky. Je jich několik, z jedné strany jsou chráněny tratí, takže žádný přístup. Z druhé je sice cesta, ale tu znají jen místní, jinak je to ospalá část Moravy. Když jsem k nim dojel, ukázal se přede mnou výhled na velkou vodní hladinu, tedy na několik. Samotný dojem kazil až druhý pohled, kdy jsem zaregistroval, že na hladině je něco jako... pyl, zákal. Při bližším pohledu jsem zjistil, že voda je jako proteinový nápoj. Samá sinice, zelená jak brčál. Romantické místo, ale rozhodně nedoporučuji ke koupání. Když jsem se přiblížil k cíli své cesty, zatopený bývalý lom u Olšovce, marně jsem hledal nějaký náznak odkazu, nějaké info. Nic! A tak i díky tomu jsem ho přejel a zajel si pár kilometrů. Jak je to možné, se mě neptejte. Nevím to. Ale nakonec jsem to otočil a cestou zpět jsem našel další zajímavost. Kdysi jsem byl na táboře, kde v okolí byly činné lomy na břidlici, používanou jako krytina na historické domy, kostely i jako ozdoba. A tady jsem narazil na něco, co nevím, kam zařadit. Vypadalo to jako hromady u cesty jako pozůstatek po těžbě nebo jako výstouplá žíla břidlice, odkrytá díky erozi a "kontaktu" s příkopem, takže se uvolnila zemina, která ji kryla a byl vidět její čelní díl. Taková šedá, relativně nevzhledná hromada kamení. Je to vidět v odkazu na fotogalerii. Kousek jsem si potěžkal, prohlédl a vyfotil. Pak jsem pokračoval v cestě k lomu. Nakonec jsem ho našel, navigace mě, paradoxně, až na druhý pokus, dovedla k cíli. A jaký jsem z něho měl dojem? Rozhodně stál za návštěvu. Kdo je na koupání ve studené vodě, tak si to určitě užije. Klasický lom, průměr něco kolem 40-ti metrů. Podle infa na Netu má voda hloubku kolem 15-ti metrů. Přístup po cestě od parkoviště, vstup do vody pohodlný jen na jednom místě, jinde je nutné si skočit nebo slézt ze skály. Fotky to celkem dobře ukazují. . Voda byla opravdu čistá, na rozdíl od oněch rybníků. Chvíli jsem postál, udělal pár fotek, něco snědl a pokračoval jsem v ceště zpět. Napřed jsem si ale odskočil kousek do vedlejší vesnice, vypadalo to na hezkou cestu. Ale po ujetí pár kilometrů (jen tak mimochodem, cesta byla opravdu hezká), jsem to otočil, protože tam nebylo nic ke koukání a i pumpa byla v nedohlednu a já potřeboval trochu jistoty. A tak zpátky na cestu a domů. V mezičase jsem se zastavil ve Starém Jičíně, měl jsem v plánu zajít kouknout, jak moc se hrad změnil za tu dobu, co jsem tam nebyl, to je asi 7 let. Takže v bundě (jsem ale magor ), s přilbou v levé ruce, v ní minerálka na osvěžení, s hůlkou v pravé ruce jsem se vydal na kopec. Edit: Jen tak mimochodem... Cestou nahoru jsem sledoval, jak je kopec, na kterém je hrad postaven, příkrý, a rovnou jsem si zkusil představit ve středověku, jak se ve zbroji někdo drápe nahoru. Chvílemi totiž podle odhadu měl kopec sklon dobrých 45 stupňů. Přišlo mi to až k smíchu. Je sice pravda, že je i schůdnější cesta, kopec je z jedné strany o dost pozvolněji se zvedající. Ale z té strany, pokud stavitel jen trochu myslel, musel předpokládat z této strany útok a tím pádem zde postavil nejsilnější opevnění, příkop, hradby, věže atd. Dneska po tom ale není ani vidu, ani slechu. Ale pokračujme To jsem si ale dal... Teklo ze mě jako z vola, co dvacet metrů jsem oddechoval jako astmatik, a vrcholek v nedohlednu. Vyloženě jsem si připadal jako při výstupu na osmitisícovku . Nakonec jsem dorazil ke hradu, abych zjistil, že je ve stavu, "v jakém jsem ho opustil". Neviděl jsem žádnou změnu, nic nově opraveného, asi to nemá cenu nebo nejsou peníze, nebo obojí. Poseděl jsem, popil minerálku, koukal na dvě kozy, které pobíhaly mezi lidmi, sledoval zájezd postižených lidí z Hrabyně na vozících. To je právě věc, která mě vyloženě dorazila. Jdu si tak do kopce, oddechuju jako běžec na dlouhé trati, a najednou dolů jede na vozíku stará paní. Pozdravím a říkám si "Jak se tam nahoru asi dostala?". Když jsem viděl ostatní, bylo mi to jasné. A pak jsem se vydal zpět na náměstí, kde jsem zamechal strojek, ve víře, že tam bude, až se vrátím. Trochu jsem si to pojistil zámkem na kotouč a doufal, že nebudu volat pojišťovnu a policajty. Naštěstí nic z toho se nestalo. Hezky tam stál, jen jsem si připravil trochu horkou chvilku, když jsem hned napoprvé nedal správně klíč a alarm mi to dal pěkně vyžrat. Ale nakonec to všechno dopadlo dobře. Vedle mě se dvě dámy v Renaultu snažily vycouvat z parkoviště a jaksi si neuvědomily, že stojí blízko obrubníku, takže pokaždé, když couvaly a natočily kola k zatočení, najížděly na obrubník a moc se divily, co se to děje. Až když jsem jim řekl co dělají, pochopily a na další dva pokusy se to podařilo. Já pak nasedl a jel zpět. Cestou domů jsem jel přes Kopřivnici, kde jsem taky tankoval u OMV (měl jsem spadeno na nějaký jejich speciál placebo typ, ale nakonec klasika natural 95). Pak už jen přes kopečky na Hukvaldy, Dolní Sklenov, Rychaltice, tam odbočit na náhradní komunikaci, která sloužila v době, kdy se stavěl kus dálnice od Rychaltického mostu k Místku (znalí ví, co myslím). A cestou kolem motorestu Sauna jsem jen smutně zavzpomínal, jak to byl vyhlášený podnik v době, kdy kolem svištěly kamiony a turisté. Stejný pocit nebo dojem jsem měl v každém podobně "postiženém" místě, kde si sice místní věčně stěžovali, jak je na cestě hluk a v domech taky, že se nedá přejít cestu ve špičce. A dneska tam dávají kočky dobrou noc a přes den se tam dá jet 90-kou, protože nikde nikdo není a provoz se rovná 0,01% původnímu stavu. Jistě, předpisy platí i tady, ale je to najednou hodně prázdné a... opuštěné. Podniky končí, mění sídla, hodpody přežívají jen díky několika místním opilcům. Jinak ani ťuk. Ale to jsem už někde jinde. V pořádku jsem dorazil domů, uklidil strojek a spokojený, že jsem si ten den užil, jsem si sedl k počítači a sepsal toto. Snad se to bude někomu i líbit.

Odkaz na fotogalerii: Lom u Olšovce a Starý Jičín - hrad