Informace o značce

Modely Sanglas jakoby byly složeninou anglické a německé školy motocyklů. Podvozek byl založen na konceptu BMW a motor – monoblok (převodovka v bloku s klikovou skříní), čtyřtaktní jednoválec s rozvodem OHV byl inspirován DKW.
První motocykl disponoval objemem motoru 347,75 ccm a z něj poskytoval 14,4 koní při 4 800 otáčkách. Na konci roku 48 čítala továrna 100 zaměstnanců a vyrobila 200 strojů.
První model obsahu 500 ccm měl již zadní vidlici v kluzákovém odpružení a dva hydraulické tlumiče. Na trh vstoupil v roce 1952.

Modely označené 350/4 a 500/3 dostaly motory s navýšeným výkonem, zlepšeným pružením, hliníkové provedení brzd a jiná drobná vylepšení.
Bohužel se objevil automobil Seat 600, jen o málo dražší, než Sanglas a urval trh dopravních prostředků pro sebe.

Ve snaze získat více zákazníků představil Sanglas laminátový sidecar na veletrhu v Barceloně 1957.
Představila se také obnovená verze horského motocyklu Montaña II, se značnými vylepšeními oproti první verzi. Nyní dosáhl motocykl výkonu 25 koní a věhlas si získal mohutným točivým momentem svého motoru.

Rok 58 uvítal 500 nových Sanglasů, což vedlo k rozšíření výroby částečným stěhování výrobní kapacity z Poble Nou do modernější továrny v El Hospitalet.

Během světové krize se snížil počet zaměstnanců z 200 na 50 a docházelo i k používání cizích podskupin a celků – například byl představen nový Sanglas 400 s britským motorem, označený jako Rovena.

Na konci padesátých let bylo mnoho výrobců motocyklů nuceno čelit masovému nástupu automobilů vývojem levnějších strojů.
U Sanglas byl takovým strojem “Chromática”, osazený motorem 295 ccm, se silou 13 koní při 6000 otáčkách.

Během roku 59 se tohoto modelu prodalo 480 kusů – 250 kusů putovalo do veřejné služby a 230 si zakoupily soukromé osoby.
Přezdívku Chrómatica dostal model díky čtyřem možným barvám, ve kterých mohl být dodán (modrá, lososová, zelená a černá.

Půllitrový model se ukázal opět v roce 1967, aby se stal součástí armádní výzbroje, ale bohužel, objednávek nebylo mnoho. Toho roku Sanglas poslal do světa pod značkou Rovena model s motorem Hispano Villiers (dvoutakt dvouválec, 250 ccm a 350 ccm.
Od roku 1964 souběžně běží i výroba malých obsahů Sanglas s dvoutaktními motory německé Zündapp – v objemech 50, 75 a 100ccm.

Čtyřtaktní model 400T (423ccm, navržený již v letech 1956-57) byl presentovaný na domácím veletrhu v Barceloně. Tento model vytvořil základ pro výrobní řadu prakticky až do konce činnosti značky Sanglas.

Na konci šedesátých let dosáhla produkce 2 500 kusů, se 40 zaměstnanci na výrobních linkách a celkem s méně než 100 zaměstnanci.
V roce 1970 se objevila padesátka – skládací víceúčelový model, s důrazem na minimální údržbu. Sekundární převod obstaral kardan a i přesto se váha strojku nepřehoupla přes 28 kilo. Bohužel, nedostatek zdrojů nedovolil rozjet sériovou výrobu.
Roku 1973 se zvedla poptávka po velkých a silných motocyklech, ale Sanglas přesto prodal pouhých 474 motocyklů – výkonem motoru již přeci jen zaostávaly za požadavky doby.
1976 – Sanglas 500S. nový model dostal do vínku kotoučové brzdy a sílu 32koní při 6 700 otáčkách. V té době byl zlepšený i model 400E na nový 400F.
Model 500S pomohl zvýšit prodeje do zahraničí. Finanční pomoc přišla od Prodinsa company, která vlastnila i akcie společnosti Mototrans (výrobce licenčně vyrábějící motocykly Ducati) a která by ráda spojila obě firmy.
Rok 77 přinesl model 500 S2 a o dva roky později přišla další inovace – pětistupňová převodovka (modelové označení 500 S2 V5). Bohužel, prodeje nedokázaly zhodnotit vklad Prodinsa a Sanglas byl prodaný španělské bance Banesto s myšlenkou pozdějšího prodeje některé z japonských značek, hledajících tou dobou místního partnera k proniknutí na španělský trh.
Vyvrcholilo to založením společnosti SEMSA roku 81. Podíl na SEMSA měla japonská Yamaha, Banesto, Bank of Madrid a Catalan Development bank. 50 % kapitálu bylo v rukou Yamahy, což díky navyšování kapitálu vedlo až k úplné kontrole ze strany Yamahy.
Poslední Sanglas s vlastním motorem 500 S2 V5 vyjel v roce 1981. Výroba typu 400Y byla ukončena o rok později a to byl i konec motocyklů značky Sanglas.
Od té chvíle zde byly vyráběny pouze motocykly Yamaha a roku 1989 se z firmy SEMSA stala nadobro Yamaha engine Spain S.A.