Setkání Royal Enfield 2023

Ale ne, tohle bude úplně jiný. Sraz pořádá dovozce RE už počtvrtý, vybral pro setkání základnu v hotelu Filipinum v krásným horským městečku Jablonné v Orlických horách a jejich typickej zákazník bude mít mnohem blíž k gentlemanovi s vybraným chováním, než k rozjívenýmu chuligánovi. Pozvánka lákala na společný vyjížďky okolní krajinou Orlických hor a příhraničí, možnost vyzkoušet testovací motorky, poslechnout si o cestě Jardy Šímy se sajdkou RE do Afriky a obecně se družit.

Mám za sebou 230km, když po příjezdu na místo s díky odmítám účast na společný průvodcovaný vyjížďce, co bude zrovna odjíždět. Jdu se zaregistrovat, dostanu náramek žlutej jak banda mý motorky a můžu se zapsat do rozpisu mnoha dalších plánovanejch výletů. Ten hlavní se má uskutečnit v sobotu, kdy se všechny stroje seřadí na náměstí v Jablonném a poté vyrazí směr Červenohorský sedlo. Na ten se opravdu těším, ale teď jdu courat po městě, pořešit večeři a očumovat motorky ostatních účastníků i předváděčky.

Hotel, ve kterým se sraz koná je viditelně připravenej na motorkáře. Možná je to blízkost Červenohorskýho i Červenovodskýho sedla a obecně zajímavý trasy v okolí, který, soudě podle počtu projíždějících motorek mimo sraz, lákají dost lidí. Veliký garáže jsou připravený polknout na noc dobře dvacet-třicet strojů, pro zbytek je k dispozici velkej dvůr, kterej se na noc zamyká. Aby bylo každýmu hned jasno, za vchodovýma dveřma se na bočáku protahuje limitka 650 Continental, jeden z šedesáti kusů ve speciálním laku.

Sobotní jídelna přivítá na snídani víc nebo míň opuchlý tváře účastníků, kterejch se sem sjelo odhadem přes čtyřicet. Většina skočila do sedel a plníme náměstí motorkama s excelentním zvukem. Náhodní kolemjdoucí s hudebním sluchem propadají podivnýmu vnitřnímu neklidu a fascinovaně se zastavují v chůzi. Dostáváme se do pamětí desítek mobilů a vyrážíme. Tady si postesknu: večer přišla informace, že Červenohorský sedlo si pro sobotu zabrali pro svůj podnik cyklisti, takže nás průvodce vede náhradní trasou. Jako ano, stejně by naše skupina nedala dohromady ani celý dva kusy kolenních sliderů, ale nějakou tu hoblinu z hlásiče náklonů bychom uvolnit určitě uměli.
Náhradní trasa je ale taky krásná,vede nás přes Neratov (kostel s prosklenou střechou a pozoruhodným farářem), dál podle hraniční čáry, okreska se kroutí uprostřed nádherný přírody a my šíříme svý pozitivní zvukový vibrace. Kolonu hlídají průvodci, kteří nám zastavují provoz na křižovatkách a fotí i natáčejí za jízdy (slečna fotografka Adéla, sedící na tandemu Interceptora čelem vzad, měla můj obdiv za odvahu).
Protáhneme se přes hranice do Polska, projedeme přes obě Jagodne (hory), lázeňské Miedzylesie a zpátky na základnu.

Odpoledne pořád běží další společný vyjížďky, bohužel i krátce a intenzivně sprchne, takže dojde i na ostatní body programu, jako například prohlídku pivovaru U Černýho medvěda. Asi nikdo by nečekal, že při absenci sládka může zaskočit markeťák RE Martin a hele – jako kdyby tam průvodcoval denně!
Při korzování po parkovišti obhlížím stroje účastníků a není to jen o prodejním boomu z posledních let, když RE poslal na trh nový modely. Svoje zastoupení tu mají i pětistovky, dva klasický kousky ještě s bubnovou brzdou vpředu a protože nejsme xenofobní, parkují tu s náma i starší Hondy CB, Triumph a novej Pérák.

Večer čekáme na Jardu Šímu a jeho zážitky se sajdou. Jede prý rovnou ze srazu v portugalským Faru a v Německu musel řešit defekt pneumatiky, nicméně stíhá to na čas a rozjíždí dvouhodinový vyprávění, který doplnila přítomnost majitelů firmy Velorex (z blízkýho Žamberku) přímo s námi v sále a jejich postřehy. Ale skutečný překvapení tahle firma přistavila už dopoledne na parkoviště – nádhernou soupravu sajdkáry a mírně modifikovanýho 650 Continentalu v dokonalým temně zeleným laku. S tímhle kouskem Velorex soutěžil na mezinárodní přehlídce sajdkár.Večer zakončuje losování tomboly o ceny s tématikou RE.

I v neděli jsou plánovaný dopolední výlety, ale většina účastníků s ohledem na předpověď počasí spíš balí. Realizační tým z Vintage Garage působí pořád neúnavně, ačkoli se od pátku pomalu nezastavili a kdo se chce ještě projet, rozhodně nenarazí na odmítnutí.

Na mě čeká docela dlouhá cesta domů (...po vyprávění Jardy Šímy je to relativní...), tak dopoledne taky balím a než najedu na hlavní tahy, kochám se do zásoby horskou krajinou. U Jičína poprvý za víkend přišly ke slovu nepromoky, ale vnímám to jako štěstí – večerní zprávy ukazovaly, že o pár hodin později prošla stejnou trasou bouřka s parametrama supercely.

Informace o redaktorovi

Miroslav Kalous - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE