Ducati Monster S4R Testastretta (2008)

Že by konečně? :) Ducati Monster S4R Testastretta pro mne byla volba z rozumu - protě má nejvíc ze všeho co od motorky chci, ale už z prvních kilometru jsem z ni unešenej... Brzdy... Zvuk... Extáze! :)

Více fotografii

První dojmy - No po hondě trochu šok všechno se to klepe, třepe a k tomu se přidává zvuk tak 6ti rumbakoulí v rukou hudebníka se silnými apstinenčními příznaky, ale ten zvuk spojky prostě buď milujete a nebo se nenávidíte a mě se prostě líbil už od té doby, co jsem ho poprvé uslyšel.

Recenze

Ze předu to vypadá jako old school sportovní motorka s malou a docela účinnou přední maskou a z boku je zní rafinovaná italská kráska s nemravně odkrytým červeným rámem a všem na odiv odhaleným, vymazleným černým kolem. Prostě nadčasovost, elegance a sexappeal na dvou kolech.
První věc, které si člověk všimne hned po nastartovaní je krásný desmo zvuk podpořený QuadD Box koncovkou se svody a v pozadí zní pořád ještě částečně utlumený zvuk kamenů v pračce od suché spojky. Po namontování otevřeného krytu a nějakého pěkného přítlačného talíře se ten zvuk, co se mi už tak dlouho líbil, teprve pořádně rozezní...
První dojmy z jízdy… No klepe se to jak přešlechtěnej ratlík! Krásně tahá – velkej nezvyk nemuset podkopnout o dva, aby ožila. Pak se zahřeje Box a jeho zvukovej doprovod se náhle zhrubne a úplně tě vybízí… tahej Tahej TAHEJ! No a občas bohužel musí člověk sáhnout na brzdy a to je teprve krása – holka se napruží a… jen zeď by ji zastavila rychleji.
No jak to vidím, tak se čas z nesmyslného 24 hodinového cyklu přemění na čas na NÍ a ten šedý zbytek ;)