Ducati Monster 1100S (2009)

Back to basics s většíma kýblema pod zadkem. Motorku jsem nevlastnil, jen jsem ji měl zapůjčenou na sezonu, což se bude asi zase opakovat.

Více fotografii

Výška jezdce: 175 cm

První dojmy - Mám ji modelově za nejpěknější Monstrum vůbec a měl jsem v plánu si ji pořídit. Nepůjdu ale už do ní, leda by byla za pusu. I po několikaleté absenci jízdy na motocyklu mně hned padla do ruky i když se mi zdála těžká. Nikdy bych něvěřil že to napíšu, ale mimo poznatků níže byla ještě tahle obluda na Termitech bez dB killerů moc hlučná.

Motorku bych doporučil pro - pro milovníky Ducati Desmodue, kteří se bez vzduchem a olejem chlazeného motoru neobejdou. Začátečník se s ní bude bít, ale dá mu školu asi jako Škodovka 120-tka před řízením otcova 5-tkového BMW.

Doplňky na motorce - výfuky Termignonni, stavitelné páčky, jiný spojkový válec, plasty polepeny folií

Recenze

Jednou jsem si takhle chtěl vypůjčit od dealera na zkoušku Superduka a dobrý kamarád mi řekl, že nemůže ze zdravotních důvodů řídit, tak jestli bych namísto utrácení nechtěl zdarma zatočit motory strojům v jeho Ducati sbírce. Vím přesně jak by jste všichni odpověděli a já nebyl vyjímkou, takže mi 2 dny na to stála před barákem M 1100S. Toliko k důvodu proč jsem si tenhle stroj vybral. Neberte tohle psaní jako dlouhodobý test, nýbrž jako moji sezónní zkušenost, která se třeba může pro někoho stát odrazovým můstkem před koupí jednoho z posledních velkých dvouventilových Monsterů.
Abych byl upřímný do důsledku - přesto že jsem milovníkem Ducati desmodue, dojela motorka trochu na to, že jsem měl možnost přímého srovnání s KTM Duke 690 R 2016. Všeobecně je takováto příležitost k nezaplacení a člověk bezprostředně pozná co mu vyhovuje, a co méně.
Mimo S4 jsem neřídil jiný Monster 4-ventil a řeknu vám na rovinu, že třeba Streetfighter 848 je úplně jiné kafe, pokud někdo zvažuje SF VS obludy po poslední generaci.
M 1100 S je dobře postavený stroj. Celkové zpracování až na plasty je solidní a oproti starším generacím o světelný rok vpřed. Překvapila mne naživo masivita předního závěsu spolu s rámem, které budí opravdu důvěru. Velká škoda že jsem neměl možnost si pohrát s nastavením fajnového Öhlins podvozku. Pevně věřím že tenhle funguje dobře. Motorka byla celkově tvrdá a nastavena na 110kg maníka (já mám 70kg). Zase platí že tahle Ducati je o to rychlejší, o co se zlepšuje povrch pod vámi + musíte vysedat a hrát první housle vahou vašeho těla. Připadáte si pak jako na závodech a motorka vás za to oplatí solidní ovladatelností. Posaz není vzdálen staré generaci. Sedíte myslím výše a více nataženi za řidítky. Celkové navýšení světlé výšky motocyklu hodně prospělo a člověk ani v hlubokých náklonech netahá stupačky a výfuky po zemi. Dle mého názoru by si tenhle stroj zasloužil lepší brzdy. Jejich měkký účinek nedosahoval při uvážení váhy a konstrukce obou strojů parametru jednoho čtyřpístku moderní KTM. Můžete si ale hodně pomoci motorem. Bez antihopu je to ale otázka citlivého zacházení se spojkou, otáčkami a meziplynem, protože tohle je holt velká V2. Párkrát jsem měl na zamotaných lesních úsecích s rychlostmi do 130km/hod pocit, že mne zadní kolo před zatáčkou předběhne.
Jízdu se spolujezdcem jsem testoval pouze krátce a je to jako s mým starým M750. Krátkodobě to jde, ale bez kufrů a tankvaku s holkou co poveze 15kg krosnu na hřbetu Evropou to asi bude ve finále na rozchod. Co vím, tak úložného prostoru na tomhle Monsteru taky moc nenajdete, ale na to se nehraje. Je to chuligán na palbu do hor a okolí města. Á propos s tou lokací použití to nebude tak horké, pokud vyrazíte s těmahle koncovkama bez vložek. Miluju V2 dunění, ale tohle mne po 800km o víkendu v sedle už sr..o. Spotřeba byla bez problému, servis nebylo třeba řešit a poruchy jsem nezaznamenal žádné. Měnil jsem jen do kraje zhrčenou zadní 180-tku což potvrzuje kvality podvozku.
U motoru se chci zastavit. Vzpomenu-li si na M750, tak ten měl na svůj výkon něco přes 60 koní poměrně pružný agregát. Majitelé tohodle krasavce odpustí, ale se seriovými prim.převody, sekun.převodem 15/39 a orig.mapou je zpřevodování tohoto stroje žalostné. Neustálá práce s řadičkou a spojkou. V pomalých zatáčkách nevíte co zařadit. Stále si hrajete s 1 a 2 - buďto Duci padá do zatáčky, nebo chce s cukáním násilím vpřed. Nejsem odkojencem 4-válců, ale aby byla při 140km/hod 5-tka vytočená a málo a naopak 6-tka podtočená - to jsem od 11-stovky nečekal. V podstatě 95 koní leží spolu s účelně použitelnou elasticitou pouze v rozmezí 4-8tis otáček. Pod nimi se motorka brání cukáním a nad nimi všechnu srandu utne omezovač (nikoli desmo doběh jako u M750). Při brzdění a akceleraci neustále citíte ta "prehistorická střeva" a valivou hmotu motoru. Opravdu hodně jsem se nadřel ve snaze stíhat KTM a když jsem na ni přesednul, byl jsem v mžiku pryč. Samozřejmě se jednalo o rovnání jiných koncepcí a není ideální nahánět na vlásenkách do 110km bezmála supermoto. Když motor pracuje ve správných otáčkách má páry dostatek a není problém na každém horizontu poslat přední kolo lehce do luftu.
Tenhle velký dvouventil jednovačka je opravdu projevem hrubián a jak mně bylo řečeno znalci, pomůžou mu k pružnosti jiná řetězovka, kouzelná krabička jménem Dynojet/Motec a parta s motorovou brzdou. I lehčí setrvačník by se hodil. Myslím si prostě, že agregát skrývá poměrně zajímavý potenciál, ke kterému si lze pomoci. Někomu charakter tohoto motoru vadí a jiný jej vyhledává. Já jen pozměnil pohled na motorizace, které jsem měl rád.
Dám Vám tip. Jestli z něj chcete raketu a bez jeho sexy křivek se neobejdete, prodejte dům po prarodičích a nakupte mu střeva od NCR .
P.S.: neberte mé názory moc vážně, protože pasu po něčem více sportovnějším a lehčím. Není nad to si ji taky půjčit a vyzkoušet.