globalmoto_duben_nolan




Vespa LX 125 3V

Při pohledu na tradiční, notoricky známé a skoro až kultovní tvary tohoto skútru se pozorovatel lehce ztratí v čase. Je to novinka, nebo třicet let starý naleštěný veterán? U Vespy je to jedno – Vespa je svým nadčasovým designem synonymem pro jednoduchý a elegantní skútr, bez nějž si pulsující ulice evropských velkoměst prostě nelze představit. Ale zatímco navenek zůstává Vespa stále stejná, okulahodící a přitom praktická, uvnitř se proměňuje tak, jak postupuje vývoj techniky. Závan moderny má na svědomí, že se Vespy v kubaturách 125 a 150 ccm letos dočkaly nových výkonnějších a úspornějších motorů se třemi ventily.

Kapitoly článku

Na vzhledu skútru se naštěstí letošní „jeden ventil navíc“ nijak nepodepsal, takže tu opět máme tu stejnou ikonu designu, na jakou jsou skútraři zvyklí už desítky let. V zelenomodrém laku „Verde porto venere“ tak před námi jako Venuše z mořské pěny vystupuje harmonická kombinace tradičních oblých tvarů. Jednostranně uložené přední kolo pod hlubokým blatníkem, rovná přední část s decentní mřížkou, kulaté světlo, dlouhá podlaha, rovné sedlo s jednoduchým chromovaným držadlem spolujezdce, postranní podsedlové „výdutě“, kdysi ukrývající motor a rezervu, jednoduché a masivní koncové světlo – Vespa jak má být. Mezi vypilovanými detaily, které dávají dohromady tak ladný celek, zaujmou navíc třeba pětipaprskové ráfky, chromovaný kryt koncovky výfuku, nezbytná velká zrcátka nebo blyštivá ozdoba předního blatníku. Co víc popisovat – tohle je prostě klasika každým coulem!
Jak bylo předesláno, modernizace se dotkla vzduchem chlazeného motoru se vstřikováním, v jehož útrobách nyní místo dvou ventilů pracují ventily tři, jmenovitě dva sací a jeden výfukový. Na první pohled malá změna, ale pravdou je pravý opak - konstruktéři si totiž pohráli se systémem časování ventilů, čímž dosáhli efektivnějšího spalování i chlazení a vylepšením v podobě lepších ložisek navíc prošlo také uložení pohyblivých součástek, vahadel a vaček. Tříventilový motor je tak nejen tišší, ale především nabízí vyšší výkon a točivý moment. Navrch k tomu ještě přidává sníženou spotřebu a prodloužený servisní interval každých 10 tisíc km.
Nový motor má výkon 11,6 k při 8250 ot./min. a točivý moment 10,7 Nm při 6500 otáčkách. Na papíře to sice nejsou bůhvíjaké hodnoty, ale rozdíl oproti starším stopětadvacítkám by poznal snad i hotentot. Moderní tříventil je totiž o dost agilnější než jeho předchůdce. Variátor je laděný tak, že zabírá hned odspodu. Vespa má díky tomu (a také díky své nízké hmotnosti) vynikající akceleraci, takže na 50 km/h vyženete skútr rychle a pohodlně, aniž byste v dopravě překáželi. Odezva plynu a variátoru v „poměstských“ rychlostech zaslouží vůbec pochvalu - zrychlení je živé a přitom plynulé, jako by Vespa byla pro poskakování mezi semafory a kolonami aut přímo stvořená. To nejlepší ze sebe ovšem tříventil vydá na městských okruzích a obchvatech a vůbec mimo ulice, tedy všude tam, kde starší dvouventilová 125 už pomalu ztrácela dech. Nový motor dokáže táhnout bez známky únavy, stejně plynule a razantně, i ve vyšších rychlostech až k hodnotě 90 km/h.
Tříventilová Vespa si jednoduše a neúnavně vrčí stále vpřed, kopec nekopec, dokonce ani zátěž v podobě spolujezdce se na dynamice jízdy znatelně nepodepíše. Nová 125ka tak zátahem a průběhem výkonu budí spíš dojem stopadesátky. Kromě běžných přesunů po městě jsem v jejím sedle absolvoval i dlouhý výlet po okreskách, kde byla Vespa schopná setrvale, naprosto přirozeně a bez mučení držet cestovní rychlost mezi osmdesátkou a devadesátkou. Projev motoru je zkrátka stejně agilní v ulicích, na obchvatech, jako i mimo město.
Vespa ale patří především do městského prostředí, koneckonců tomu odpovídá i její podvozek a celková konstrukce. 122 kg lehký skútr na malých kolech (přední 11“, zadní 10“) se díky nízkému těžišti a krátké stopě ovládá naprosto snadno a lehoučce. Daní za lehký podvozek a malá kola je pochopitelně pohodlí jezdce na rozbitých silnicích hlavně mimo město, kde jde zadní tlumič často až nadoraz. Přední letmo zavěšené kolo navíc má při vyšších rychlostech tendenci uskakovat a ani brzdy (přední 200 mm kotoučovka, zadní bubnová), ve městě jinak citlivě a měkce ovladatelné a účinné, už nad osmdesátku tak úplně nestíhají. Tyto postřehy však nelze u Vespy považovat za kritické vady, naopak jde o charakteristické vlastnosti dané zaměřením elegantního a primárně městského přibližovala. Že se v sedle Vespy dá docela dobře vyrazit i na delší výlet, to prostě berte jako bonus.
Téměř veškeré plusové body totiž Vespa posbírá ve městě, a to nejen za skvělý projev motoru a příkladnou ovladatelnost. Jízdní posez je zcela přirozený a pohodlný, prostě jen po práci přesednete z kancelářské židle na pohodlný skútr a komfortně a s nezbytnou elegancí frčíte na Vespě domů. Pod sedlo se s velkou rezervou vejde otevřená přilba nebo třeba skromnější nákup, do prostorné přední schránky nacpete kromě peněženky a mobilu ještě spoustu drobností. Tradiční háček na tašku je samozřejmostí i zde. Prostor oceníte ale také na podlaze, která je dostatečně široká i dlouhá, aby se na Vespu pohodlně usadila jak drobná slečna, tak skoro dvoumetrový chlap.
Úzká řidítka s běžným rozložením ovladačů padnou do ruky zcela přirozeně. Přístrojový panel nabízí kromě ukazatele rychlosti, stavu paliva a obvyklých barevných kontrolek a diody imobilizéru také malé digitální hodiny. Již tradičně na Vespě zaslouží pochvalu velká kulatá zrcátka, která nevibrují, je v nich výborně vidět a ačkoliv představují nejširší bod skútru, nemusíte se na úzké Vespě bát, že byste jejich chrom při projíždění mezi kolonami odřeli.
Jedinou výtku tak z pohledu městské praktičnosti zasluhuje stojan, respektive absence bočního stojánku, kvůli níž se skútrařky na podpatcích při stavění Vespy na centrál asi trochu nadřou. Nebyla by to ale Vespa, kdyby neměla k dispozici spoustu příslušenství a doplňků. Svůj skútr si tak můžete vylepšit třeba větrným štítkem, zadním kufrem nebo ochranným rámem kolem blatníku.
Na závěr nezbývá než pochválit spotřebu, která oproti předchozím dvouventilům skutečně klesla – osmilitrová nádrž vystačila tříventilové Vespě na celých 400 kilometrů, takže slibovanou spotřebu 2 litry/100km můžeme skutečně potvrdit. Za necelých 85 tisíc tak Vespa nabídne ojedinělou a perfektní kombinaci stylu a užitné hodnoty. Léty prověřená elegance, jednoduchá praktičnost i nižší provozní a servisní náklady totiž z Vespy LX 125 3V činí nejen okouzlujícího, ale také užitečného průvodce na vašich cestách po městě i okolí.

Informace o redaktorovi

Jan Krajíček (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 188 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (8x):
Motokatalog.cz



TOPlist