globalmoto_duben_nolan




TGB Bullet 125 RS

Každá dobrá zpráva se v téhle složité době počítá, a možnost řídit dvackové skútry jen s plechovkářským řidičákem byla pro dealery a vlastně celý jednostopý sektor něco jako darem z nebes. Stopětadvacítkové skútry se prodávají jako snad nikdy předtím, dvácy letos dělají skoro polovinu celkových prodejů, s nárůstem přes 160%. A patřičně rozsáhlá je i nabídka. Najdete v ní spoustu skútrů kvalitních, spoustu skútrů levných, a mezi nimi i pár skútrů dobrých a zároveň za rozumné peníze. Jedním z takovýchto by mohl být i TGB Bullet 125 RS.

Kapitoly článku

TGB

Když jsem se díval na předchozí testy skútrů TGB na Motorkářích, našel jsem jen dva, oba už z roku 2010. A tak jsem si řekl, že možná nebude na škodu na úvod říct vůbec něco o firmě TGB jako takové. TGB patří mezi přední taiwanské výrobce čtyřkolek a skútrů, při jejichž vývoji se soustředí hlavně na americký trh a Evropu (hlavně Německo a Francii). Firma začínala v roce 1965 jako taiwanská odnož Vespy, jako Taiwan Vespa Co. Ltd., a vyráběla náhradní díly na Vespy, později i kompletní skútry v licenci. Dneska má TGB dvě velké továrny, v jedné jede výroba motorů, skútrů a čtyřkolek, v té druhé se vyrábějí variátory pro jiné výrobce, například pro Piaggio, Polaris, Can-Am, Vespu, BMW, Aprilii, Moto Morini, Peugeot, Minarelli a další. Skútr TGB se dokonce zapsal i do historie, když dal před časem prvního backflipa na světě.

Bullet 125

TGB Bullet 125 RS je dravě vypadající skútr sportovního střihu, s moderním, ostře řezaným designem a téměř italským citem pro detail. Vlastně je ten skútr docela hezký, což je dobře, protože kdyby byl ošklivý, tak si ho, víte, nikdo nekoupí. Velikostně není ani velký, ani malý, je takový akorát, zařadil bych ho ale spíš mezi kompaktní skútry. A díky té kompaktnosti si Bullet jednak drží váhu v rozumných mezích (118 kg), ale hlavně je díky ní hbitý a obratný. Obratnost klidně může být jeho druhé jméno, v zácpách se s ním protáhnete i skrz nejnesmyslnější štěrbinky. Pozitivně hodnotím i to, že ani při mých 181 centimetrech mě řídítka nemlátila v plném rejdu do kolen, což jinak považuju za věc ohavnou, když vaše pokusy o plný rejd končí na vašich omlácených kolenou.
TGB Bullet je skútr dostatečně prostorný i pro dva (vzadu jsou výklopné stupačky), dvoučlennou posádkou se nenechá rozhodit ani podvozek ani brzdy, a to jsem ve dvou brzdil, jak jsem nejvíc mohl…
Když jsme Bulleta testovali, řádily v Praze ony rekordní, téměř čtyřicítkové vedřiny. A já si zase jednou uvědomil, jakej že jsou skútry úžasnej vynález. Jste na vzdoušku, smějete se na lidi grilující se v nelibě vonících prostředcích MHD nebo chytající angíny v klimatizovaných plechovkách, ale na rozdíl od motorkářů nemáte mezi nohama žádná roztopená kamínka, která vám chtějí usmažit lýtka, o těch dalších věcech nemluvě. Všechno to teplo z motoru jde u skútrů úplně dopryč, a pokud jeden přijme to riziko, tak jako my při testu, že výjimečně vyrazí do provozu jen v tričku, a jezdí podle toho, tak jde jízda i v těchhle šílených podmínkách, kdy se vás pokouší na placičku usušit exogenní termonukleární syntéza milionů trilionů jader vodíku tam nahoře, prostě v situacích, které by šikovnější autoři popsali jako „vedro jako prase“, přežít. Teda pokud zrovna nepředjíždíte nějaký rozvášněný náklaďák nebo autobus.


Motor

Vzduchem chlazený jednoválec Bulleta 125 zvládá svoje úkoly se ctí. Čtyřtaktík si pod váma bublá, neustále připravený, až mu zase dáte pořádně napít. Motor už odspoda zatahuje docela solidně, ale chápu, že když napíšu, že motor táhne docela solidně, tak vám to nic moc neřekne. Takže vám to řeknu jinak: do kopce vopral TGB Bullet 125 nakitované Porto, které jsem v té době řídil, a to přímo nestoudně. Zážitek o to tristnější, že mě na Bulletu voprala ženská.

Dobrý podvozek

Co u Bulleta hodnotím možná nejvíc, to je podvozek. Ten je spíš tužší, sportovně naladěný, s jistou stopou, a do zatáček to s ním můžete posílat do nesmyslu. Bullet přitom nejeví žádnou tendenci se při každém propružení narovnávat, a světlá výška umožňuje i celkem slušné náklony, než začnete škrtat výfukem nebo bočním stojánkem. Ten bočák je sice trochu víc „do světa“, ale zase je v jeho záchytu bytelné ocelové oko pro prostrčení pořádného řetězu.
I na kočičích hlavách dělá pérování dobrý dojem, tlumení je vyloženě komfortní a ve spojení se třináctkami koly stíhá, na rozdíl třeba od jisté známé supersportovní „erkové“ padiny, která je sice na asfaltu absolutně boží, ale na dlažkách umí rozdovádět řídítka tak, že je vidíte pouze rozmazaně, a když si po jízdě chcete o tom postěžovat, tak mluvíte asi jako když právě vylezete z míchačky a pak chcete rychle něco říct...
Hydraulické kotoučové brzdy jsou dostatečně výkonné a dobře dávkovatelné, zubaté kotouče navíc působí moderně a atraktivně. Dílenské zpracování je bez připomínek, žádné plasty nikde nedrnčí, nikde nic nechrastí, ani na dlažkách.
Ale ještě se ale musím zmínit o displeji. Ten je přehledný a atraktivní, dominuje mu velký analogový otáčkoměr uprostřed s digitálním rychloměrem, nalevo je pak palivoměr, taky digitální, a poměrně přesný. Všechno je hezké, přehledné a čitelné, o tom žádná, ale prosím vás vysvětlete mi někdo, proč ve jménu pinďoura cpou všichni výrobci skútrů (a čtyřkolek) doprostředka přístrojovky otáčkoměry, a tachák je pomalu jen jako nějaký doplněk? To není jen Bullet, to je pomalu každý druhý skútr. Já vím, design je design, ale u věcí s variátorem mě otáčky zajímají asi tolik, jako teorie diachronního solipsismu.

Druhý pohled

Jak je vidět z fotek, abychom vám přinesli co nejvíce názorů na testovaného Bulleta, přizvali jsme k testu také normálního motorkáře, respektive skútrařku, a zajímaly nás její názory jako člověka, který dokáže na svém skútru nalítat ročně 4000 km, při pouze osmikilometrové vzdálenosti z domova do práce:
Lucka, Praha:
Skútr mě příjemně překvapil, jak co do motoru, tak i podvozkově. Při jízdě mi dával takový ten pocit ´sucha a bezpečí´, a to asi taky díky brzdám. Na svém skútru musím mačkat páčku brzdy daleko silněji, tady jsem měla pocit, že ubrzdím daleko víc, a přitom s větší jistotou. Možná to bylo i tím, že páčky nejsou nijak daleko od rukojetí, takže mi dobře padly do rukou. Líbily se mi i samotné rukojeti - příjemné do ruky, neklouzaly ani v těch šílených vedrech, žádna taková ta čínská madélka z lisované gutaperči - napůl vikslajvant, napůl vulkanický kámen. Reakce na přidání plynu je okamžitá, člověk nemusí čekat, než se motor vytočí do otáček, a pak ještě než se sepne variátor. Podvozkově skútr v zatáčkách sedí podle mého názoru velmi dobře, ani na nerovnostech nebylo v řídítkách cítit nic, když jsem třeba omylem vymetla nějaký ten rigol. Ocenila jsem blinkry, respektive to jejich akustické cvakátko, které člověku pořád říká: vypni blinkr, vypni blinkr. Akustická signalizace je nevtíravá a dobře slyšitelná i v helmě, takže člověk nikdy nezapomene blinkry vypnout.
Bullet má sedlo příjemně nízko, což se mi líbilo nejen kvůli nasedání a sesedání, ale také jsem na něm cítila hned jako doma, v klidu a pohodě. Krkolomnější mě přišlo akorát zamykání sedla, jsem zvyklá na dva samostatné zámky, ale chápu, že je to jen o zvyku, prostě se ten klíček musí správně zamáčknout.
Taky by pro mě byla výhoda, že kromě velkého prostoru pod sedlem je podlaha vpředu celkem plochá, takže na ní v pohodě odvezu karton Radlerů…


Závěrečné varování

Vyobrazené jízdní situace zobrazují potencionálně nebezpečné scény, jako například jízdu na skútru v krátkých rukávech. Fotografie však zobrazují trénované profesionály a byly pořízeny v kontrolovaných podmínkách, výslovně proto varujeme před jakýmkoliv napodobováním. Tohle zkrátka doma nezkoušejte a při jízdě laskavě vždycky noste rukavice, dlouhou bundu, dlouhé a široké kalhoty a dlouhé, široké a bystrozraké boty.

Informace o redaktorovi

Láďa Záruba - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (12x):
Motokatalog.cz



TOPlist