Sherco den 2018: tradiční košt žlutomodrých frantíků

Francouzská značka Sherco frčí a díky fabrickým jezdcům je o ní stále více slyšet. Parádní výsledky Maria Romana i Wade Younga napovídají, že mají fazonu a endura ze země galského kohouta jim maximálně sedí. Zapomínat nemůžeme také na juniorský tým, kde mladé pušky krotí horkokrevnou dvoutaktní dvácu 125 SE-R.

V Brodku to už vypadalo, že se nové dváce podíváme na zoubek, ale těsně před akcí vyrazila s novým majitelem do světa. Nově upravená trať je tedy připravena pro dva čtyřtakty 300 SEF-R a 450 SEF-R, ovšem také pro nejoblíbenější dvoutakt 300 SE-R. Co nového přinesl modelový rok 2018, už naznačil tento článek a tak pojďme rovnou za řidítka naleštěných osmnáctkových “faktorek”. Modely Factory jsou třetí a vlastně poslední fází modelového roku 2018, protože Sherco vždy představí nejprve modely Racing, které následně vystřídají modely Six Days a teprve po nich přichází řada na modely Factory.

Trať se oproti posledním ročníkům poměrně zásadně změnila a svou podobou má docela blízko tratím cross-coutry. Vyrostly zde tobogány, dvojáky, ale i lavice, roleta nebo prudší sjezdy či výjezdy. Ještě mám v živé paměti, jak jsme se loni koupali v bahně a nabalená přední kola sotva prošla vidlí. To letos nehrozí a naopak lítáme po suchém povrchu, který je rychlý a zákeřně klouže.

Sherco 300 SEF Factory

102 kg (suchá), sedlo 950mm, nádrž 9,7 l, elektrický startér, 6 rychlostí, 2 mapy, zdvihy 300/330mm, 234.990 Kč

Jdu na to od lesa, a proto si pro první vrknutí vybírám čtyřtaktní tříkilo. Musím přiznat, že tohle Sherco mi od jak živa sedí a jinak tomu není ani dnes. Čtyřtaktní jednoválec je hladový po otáčkách a po natažené trati dokáže upalovat ve velkém kvapu. Od první chvíle oceňuji učesanou výkonovou křivku a plynulý nástup výkonu. Díky tomu se mi parádně vykružují vingly, zrovna tak najíždějí skoky, ale i zdolávají rozbité rovinky, kdy se dá celkem snadno vrknout plynem a přizvednout si přední kolo.

Výkon není tak agresivní a tím pádem mi šetří síly, takže zůstávám déle při silách. Líbí se mi, že mám k dispozici poměrně slušný spodek a velice silné střední pásmo. To se šikne hlavně při klasickém enduro ježdění ve volném terénu a zrovna tak při zdolávání umělých překážek, jako jsou například gumy nebo klády. Naopak vršek se přihlásí o slovo třeba během lítání po motokrosové trati, kde přijde vhod také stavitelné pérování WP Xplor, jehož tovární nastavení je rozumným kompromisem. Pro potřeby klasického enduro ježdění bych si ho nejspíš ještě o chlup povolil, nicméně pro motokrosové hrátky, ale i trať, jako je tato, bych do něj sahat nepotřeboval. 

Během několika rund se opět přesvědčuji, že čtyřtaktní tříkilo vždycky bralo body zaslouženě a plný počet bere i dnes. Prostě čitelné a dobře ovladatelné enduro, které není agresivní a nevyplaší přebytkem výkonu. Výkon se dá hezky dávkovat a za pochvalu stojí především použitelné střední pásmo otáček. Když se pak podrží ve vršku, letí dost a z tohoto pohledu má co nabídnout i na motokrosových tratích. Za zmínku stojí parádní ovladatelnost a pocitově nízká váha.

Sherco 300 SE Factory

105 kg (suchá), sedlo 950mm, nádrž 10,4 l, elektrický startér, 6 rychlostí, 2 mapy, zdvihy 300/330mm, 219.900 Kč

Přesednutí na dvoutaktní třístovku 300 SE-SD je pochopitelně kontrastem jako hrom. Dvoutakt jede jako z praku a na plyn to chce mnohem opatrněji, tím spíš, když se jezdí na režim „zajíc“. Mimochodem, rozdíl mezi mírnější „želvou“ je hodně znát, protože tam je reakce na plyn v první fázi o dost utlumenější. Celkově se mi ale průběh výkonu líbí a je moc fajn, že si třinda nechá líbit i nízké otáčky, což sedí hlavně pomalejšímu členitému terénu. V Brodku si zkouším “faktorky” na pneumatikách a právě ve stupačkách dvoutaktní třindy se mi zdolávají asi nejlépe. Také spojka jde poměrně jemně a když je potřeba, dá se jízda hezky korigovat.

Trať je ovšem spíše motokrosového ražení a jezdí se převážně ve středních a vyšších otáčkách. Mnohem více se musí brzdit, protože jak známo, dvoutakt motorem nepřibrzdí. Brzdy Brembo fungují velice dobře a nemám k nim výhrad. Každopádně je zajímavé pozorovat, jak víceméně stejné brzdy fungují na třech motorkách trošku jinak. Pérování WP Xplor působí poměrně tuhým dojmem a mě by bodlo, pokud bych si ho o chlup povolil. Každopádně na tvrdé trati plné výmolů odvádí velice dobrou práci a nerovnosti filtruje jedna radost. To platí také o dopadech po skocích, zejména pak dvojáku v přední části trati, ale i menší lavice hned za padákem z nejvyššího bodu trati. 

Dvoutaktní tříkilo působí velice kompaktním dojmem a po pár kolech si začínám jeho charakter užívat. Motor není potřeba zbytečně točit do bezvědomí, ba naopak, využívat hlavně středního pásma a tím docílit plynulou jízdu. I tak vidím potenciál dvoutaktní třístovky hlavně v členitějším terénu, kde se člověk musí popasovat s prudkými výjezdy, ale i nejrůznějšími přírodními překážkami, jako jsou kameny, klády a podobné zapeklitosti. Právě tam bezesporu zaboduje nižší váha, lehká ovladatelnost a výborná obratnost, ovšem stejně tak pružný motor s velice použitelným spodkem. To se dá říci také o praktické stránce věci, protože nádrž o objemu 10,4 litrů vyjde vstříc delším cross country závodům či toulání po rumunských kopcích. Fajn je také sedlo s neklouzavým povrchem nebo sériový větrák na chladiči, který má kompletní modelová řada.  

Sherco 450 SEF Factory

109 kg (suchá), sedlo 950mm, nádrž 9,7 l, elektrický startér, 6 rychlostí, 2 mapy, zdvihy 300/330mm, 244.990 Kč

Čtyřtaktní čtyřipade stále táhne a prodeje říkají, že patří mezi nejoblíbenější endura vůbec. V Brodku pochopitelně nemůže chybět a několik kol si dávám v její společnosti. Podobně jako u ostatních modrožlutých endur ze země galského kohouta je posed lehce nakopnut na předek a po této stránce trošku připomíná endura tří ladiček. Oproti předchozím sourozencům dostalo čtyřipade nadstandardní páčky spojky a brzdy a je sranda, jak takhle malý detail může ovlivnit pocit za řidítky. Na trati působí čtyřipade jako flegmatická údernice, která stačí jenom lechtat a za hlubokého bublání se valí neohroženě vpřed. Nicméně oproti předchozím hadimrškám je cítit vyšší váha a pochopitelně o něco těžkopádnější projev, ovšem naproti tomu je zase hezky stabilní a rozbité rovinky drtí jako buldozer.

Od první chvíle se mi líbí nečekaně jemné pérování, které mi pocitově přijde nejměkčí z celé trojice. Musím přiznat, že po předchozích letech, mi čtyřipade konečně padla do ruky a jede se mi na ní opravdu dobře. Motor je hezky gumový a vůbec nejlépe se cítí ve středním pásmu. Na trati nemá smysl držet čtyřipade zbytečně pod krkem a chce to spíš včas řadit vyšší kvalt, protože jenom tak se dá jet čistá a plynulá jízda. Je parádní, jak se čtyřipade ochotně hrne ze zatáčky a nebo jak se dokáže zakousnout do prudších výjezdů. Také se mi jednoduše najíždí dvoják a hlavně tady vnímám oproti čtyřtaktní třístovce veliký rozdíl. Prostě stačí lehce cvrnknout o plyn a jsem tam, kde potřebuji být. Čtyřipade letos neudělala vůbec špatný dojem a moc hezky jsem se na ní svezl. Tak jako její sestřičky zaslouží pochvalu také ona za standardní větráky chladiče, sedlo s neklouzavým povrchem, poměrně velkou transparentní nádrž, ale i pérování se štělováním na vrchu, včetně předpětí.

Parádní počasí přilákalo pořádnou řádku offroaďáků, kteří si přijeli osmnáctkové Sherca do Brodku vyzkoušet. Podle prvních dojmů ve stupačkách osmnáctkových soutěžáků je vidět, že továrna funguje dobře a do vývoje šlape o sto šest. Její endura rozhodně patří mezi špičku a mě se líbí, že jsou velice dobře vybavena a na první pohled moc hezky zpracována. Proto by nebylo na škodu, kdyby se podobná akce uskutečnila někde ve středních Čechách, kam by endura z Francie mohla přijet přesvědčit druhou stranu republiky. Není totiž nic lepšího, než si motorku vzít do parády a udělat si vlastní názor.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE