Piaggio MP3 310 HPE: Vzhled pětistovky, výkon třipade a stačí řidičák na Fabii

Nejnovější generace modelové řady MP3 si s designem opravdu pohrála. Model 530 před třemi lety představil nový výraz s ostřejšími rysy, decentními chromovanými detaily a v našem testu přesvědčil hlavně celkově prémiovým dojmem. A letošní novinka 310 HPE teď tenhle vzhled s úspěchem kopíruje. Na první pohled působí menší, ale ne levnější, aspoň v námi testované vymazlenější verzi Sport. Je štíhlejší a zároveň si zachovává rozpoznatelný rodinný styl, zároveň ale má i sportovní prvky jako deflektory dole na bocích, které odvádí nepřízeň počasí a taky maličko evokují aerodynamická křidélka z MotoGP.

Je to pořád o třídu menší stroj, rozvor je oproti 530 kratší o 10 cm. Základ je stejný jako dřív, to znamená vpředu kola 13“, vzadu 14" a tříkotoučový brzdový systém s ABS. Celková konstrukce je kompaktnější a především výrazně lehčí. Přesně to z něj dělá ideální městské vozidlo, které si zachovává stabilitu tříkolky, ale přitom není přerostlý jako třeba výše zmíněná 530, kde je všechno pořádně naddimenzované. Když to shrnu v číslech, provozní váha třistadesítky je 230 kg, to je třeba v porovnání s běžným skútrem Piaggio Beverly 310 se stejným motorem hodně, protože Beverly váží jen 185 kg. Jenže to je úplně jiný svět a jiná kategorie, tady se nabízí spíš srovnání s Piaggio MP3 400, které má 260 kilo a třicet kilo už je pořádný rozdíl.  

Ergonomie po těch letech vývoje dokonalá. Pochvalu si zaslouží i ergonomicky příjemné sedlo, které je rozměrné, pohodlné a ideální i pro delší přesuny. Sedí se vzpřímeně, s rukama v přirozené poloze, a prostor pro nohy je dostatečný – i větší postavy nemají problém. Spolujezdec má k dispozici velké zadní sedlo, ale už ne tak ideální prostor pro nohy. Stupačky jsou výklopné vedle plastů, takže vyšší postavy mohou narážet. Je to kompromis daný konstrukcí, ale na kratší trasy to rozhodně není tragédie. Spolujezdec rozhodně ocení velká madla, na které navazuje nosič rovnou připravený na montáž zadního kufru.

Pod sedlem je zavazadlový prostor pro jednu integrální helmu a pár drobností, pro běžné použití většině jezdců vystačí. Ale pozor, každý model přilby se sem nevejde, moje odklápěcí Schubert bohužel nepasovala. Další drobnosti se vejdou do přední schránky nad přístrojovkou, kde najdete i USB port. Bohužel se sem vejdou jen menší modely mobilů. Nechybí bezklíčové zapalování a středový ovladač po vzoru automobilů – to všechno dodává skútru moderní nádech. Příjemnou moderní funkcí je i bezklíčové zapalování a je fajn, že ho sem i v této cenové kategorii konstruktéři dali. Jediným anachronismem tak zůstává kovová páka ruční brzdy, kterou Piaggio u všech modelů stále používá.

Protože MP3 má zamykání náklonu a skútr zůstane stát, i když by z něj jezdec sesednu, mohlo by hrozit rozjetí skútru, pokud by si kolemjdoucí „vrknul“ plynem. Proto je v sedle zabudovaný snímač tlaku, který „odřízne“ plyn, pokud nezaznamená jezdce. Tenhle systém u testovaného kusu občas zahlásil falešnou hlášku a musel jsem si poposednout, aby mě čidlo zaregistrovalo. A to jsem přes zimu rozhodně nezhubnul, no ono za to možná mohl spíš batůžek nacpaný pod sedlo.

Přístrojová deska není barevné TFT, jak byste v dnešní době možná očekávali, ale klasické LCD. Holt tady se muselo trochu ušetřit, aby bylo možné nabídnout atraktivní cenu a aby tato verze nekonkurovala vyšším řadám. Díky lesklému černému rámečku a jednoduchému uspořádání přístrojovka působí kultivovaně a čitelně. Verze Sport navíc nabízí systém Piaggio MIA, který umožňuje propojení s mobilním telefonem, včetně sledování trasy, volání či přehrávání hudby. Jenže navigaci si sem nepromítnete.

Zásadní změnou proti předchozí třístovce je přechod na nový motor, který letos dostaly skútry Piaggio i Vespy. Jedná se o čtyřtaktní jednoválec o objemu 310 cm³, který vznikl zvětšením zdvihu původní jednotky 278 cm³, vrtání zůstalo stejné. Motor splňuje normu Euro 5+ a nabízí výkon 26,4 koní při 7500 ot./min a točivý moment 27,3 Nm při 6000 ot./min. Pocitově je motor svižnější, kultivovanější a za jízdy méně vibruje. To ale tak úplně neplatí při stání, tady se delší zdvih pístu projevil o fous výraznějšími vibracemi, až jsem občas zatoužil, aby se konstruktéři přidali i Start-Stop systém pro vypínání motoru při stání. Zvlášť když zvuk jednoválce má trochu hrubší notu.

Starty jsou rychlejší a tišší, chod je hladký, odezva na plyn přirozená. A hlavně, výrazně lépe se jede ve dvou než u dřívější 278 cm³. Maximální rychlost podle výrobce činí 129 km/h, ale na rovině skútr zvládne i 140 km/h podle tachometru. Spotřeba se drží těsně nad 3 l/100 km, což je vzhledem k hmotnosti a konstrukci docela slušná hodnota a s nádrží o objemu 11 litrů dává velkorysý dojezd. Potěší i vcelku dobře nastavená kontrola trakce, která umí docela rychle reagovat a po případném proklouznutí zadního kola už tady není ta dlouhá prodleva před obnovením záběru jako u dřívějších modelů.

Řízení tříkolového skútru má svá specifika, nefunguje tady tolik řízení tělem, víc se tady určuje směr povely do řídítek. Přední náklonový systém je robustní za jízdy vnímáte jeho váhu, ovšem zakličkování před propadlým kanálem je skoro stejně intuitivní a rychlé jako u běžného skútru. Výhodou je možnost jeho zamčení při zastavení, takže skútr drží sám a není potřeba dávat nohu na zem. To samé platí po zastavení, nemusíte hledat stojan, se zapnutým zamykáním náklonu stačí zatáhnout brzdu a odejít od skútru. Výška sedla 780 mm je snesitelná i pro menší postavy, hlavně díky vykrojení sedla a zamykání náklonu.

Propojený brzdový systém automaticky rozděluje sílu mezi předek a zadek. Odezva není úplně sportovní, a při použití jen jedné brzdy to není moc razantní účinek, brzy nastoupí ABS. Pokud ale brzdíte oběma najednou, je účinnost brzd úžasná a dvě přední pneumatiky jsou opravdu znát. Přední zavěšení je komfortní na běžné nerovnosti, ale s většími výmoly už si neporadí tak hladce. Tam je znát ta hmotnost předku a limity odpružení vahadel, větší rázy už dostanete naservírované do řídítek. Zadní odpružení je průměrné, ale funguje.

Ve vyšších rychlostech se 310 nevlní a vzorně drží stopu, tady výrobce hodně vylepšit přední zavěšení, předchozí modely mívaly nad 130 problém, tady je to pohoda. Osobně mě úplně nepřesvědčilo chování v razantnějších náklonech, vyšší řady 400 a 530 s delším rozvorem vyloženě lákaly i ke sportovnímu svezení, tento menší podvozek ve větších náklonech nepůsobí tak jistě. No dobře, už mlčím, na sportovní řádění v serpentinách si zrovna tuhle mašinu asi nikdo pořizovat nebude.

Přes vyšší hmotnost se MP3 310 ve městě ovládá velmi příjemně. Otáčení na místě je snadné, při nízkých rychlostech pomáhá stabilita tříkolky a rozjezd je vzorně plynulý. Ochrana proti větru je solidní, plexištít je sice menší, ale překvapivě účinné do cca 90 km/h. Ve vyšších rychlostech se pak v přilbě projeví lehké turbulence, nicméně tady se počítá spíš jen s kratšími přesuny po dálnici.

V závěru testu jsem objevil další hodně důležitou výhodu MP3 310, kterou je pořizovací cena. Námi testovaná verze Sport s vymazlenějším designem a konektivitou MIU stojí 215 tisíc, ale základní verze je za 199 900 Kč. A to je o osmdesát tisíc méně, než kolik stojí čtyřstovka! A přestože jsem vždy byl spíš kritikem té nelogické legislativy, která dovoluje si koupit tříkolovou pětistovku s maximálkou přes 160 km/h a jezdit bez řidičáku na auto, tady to vidím jinak.

Když totiž porovnám MP3 310 se stopětadvacítkovými skútry, které také lze řídit s papíry na auto, je to zhruba stejná míra bezpečí a rizika a podobná míra nutných řidičských zkušeností. Stabilní dvoukolový předek vyřeší spoustu situací a případných jezdeckých chyb, které by u běžného skútru končily podklouznutím předního kola. Stabilita na mokru nebo při přejezdu nerovností v náklonu je nesrovnatelně větší. A je to skvělá alternativa pro motorkáře, kteří zvažují, zda pořídit do rodiny další 125ku. Tady se nabízí možnost místo toho koupit stylovou tříkolku, kterou zvládne řídit kdokoliv s „béčkem“ a která přinese víc radosti i jistoty.

Informace o redaktorovi

Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE