2x Piaggio MP3: 300 proti 500. Jen v objemu to není

Obliba tříkolových skútrů stále roste a jedním z nejúspěšnějších modelů tohoto segmentu je Piaggio MP3 500. V koncernu Piaggio se inspirovali heslem „co je dobré, to neměň!“ a tak světlo světa spatřil nový člen rodiny MP3, Piaggio MP3 300 hpe. My jsme měli možnost porovnat mezi sebou právě nový model MP3 300hpe Sport s  větším modelem MP3 500 Sport Advanced. Přestože jsou si skútry hodně podobné a po technické stránce mají hodně společného, rozdílů se najde dostatek.

Pěkně po italsku

Italové dělali věci vždycky po svém, aby nezapadli do šedi průměrnosti a obě MP3 jsou toho důkazem. Italské geny tam prostě jsou, a když skútry postavíme vedle sebe, na první pohled nezapřou nejbližší rodinné vazby. Menší tříkilo nám do testu dorazilo v moderní šedé barvě a je to vážně fešák. Pěkné lakování a matné černé plastové detaily, jako je „kravata“ na předním štítu, pásy na středovém tunelu a madla pro spolujezdce, dávají tomuto motocyklu výrazný sportovní vzhled. Přední a zadní pružiny tlumičů v jasně červené barvě, kontrastní prošívání sedla a hliníkové opěrky nohou celek jen vkusně doplňují. Imitaci leštěného hliníku najdeme i na středu řídítek, zatímco starší bráška tam má pouze černý, laciněji vyhlížející plast.

Větší pětistovka v tmavě modré metalíze také nevypadá k zahození a na první pohled jí kromě barvy a zavalitější postavy rozeznáte podle jinak tvarovaného a velkého plexi, přední větrací mřížky a jiných zadních svítilen. Sedlo červeně obšité mají oba. U pětistovky je však výrazněji tvarované, navíc má opěrku. V obou případech na vše dohlíží dvojice světel s čirou optikou doplněné o atraktivní LED denní svícení. Technologií LED využívají oba modely i u směrových světel i zadních svítilen.

Stará dobrá klasika, co neurazí ani po letech, a hodně místa

Oba skútry jsou si podobné nejen vzhledem, ale i celkovou ergonomií. Snadněji se nastupuje na palubu třístovky, jejíž užší a níže položené sedlo bude vyhovovat menším postavám. Sedlo větší MP3 je o něco málo širší a o 10 mm výše, což je při nasedání znát. Dle očekávání více místa na palubě nabídne MP3 500, která zde těží ze svých větších rozměrů. Panuje zde příjemná vzdušnost a v jejím obrovském křesle si hovíte doslova jako doma v obýváku, nabízí i více místa pro nohy. Škoda jen pedálu brzdy, který docela dost omezuje řidičovu pravou nohu. Za zmínku stojí příjemný detail – v místech, kde se může řidič koleny dotýkat kapotáže, je použito měkčené čalounění.

Kompaktnější rozměry menšího Piaggia znamenají nepatrně stísněnější atmosféru, avšak se svými 193 cm jsem se neměl problém se za řídítka poskládat. Jen se tady člověk nemůže tolik rozvalovat jako na pětistovce. Dokonce i spolujezdec si na obou skútrech užívá dostatek prostoru a nemusí nijak mačkat na řidiče. Jinak je posez na obou strojích identický, sedí se dost nahoře, takže máte slušný přehled o dění kolem vás. Výhled není omezen ani zatmaveným plexi, jež je u pětistovky nastavitelné ve třech stupních, škoda že jen za pomocí nářadí. Třístovka má plégo menší a neseřiditelné. Stejná jsou i zpětná zrcátka. Sice nejsou kdovíjak velká, ale jsou přesně tam, kde mají být, což zaručuje bezpečný výhled vzad.

U Piaggia naštěstí ještě nepodlehli trendům a kouzlům digitálních přístrojů, a tak nabízí u obou porovnávaných skútrů klasiku, kterou mám prostě nejraději. Dva velké budíky s elegantním chromovaným rámečkem – rychloměr a otáčkoměr, do kterých jsou citlivě zakomponované ukazatele stavu paliva a teploty chladicí kapaliny. Uprostřed rozměrný LCD display zobrazující aktuální čas, teplotu okolního vzduchu, celkovou ujetou vzdálenost, tripy A a B, aktuální spotřebu, průměrnou spotřebu pro každý trip, napětí baterie, maximální dosaženou rychlost, průměrnou rychlost, dobu jízdy a dojezd v kilometrech. Chápu, že dnešní člověk rozmazlený TFT panely se z LCD asi neposadí na zadek, ale mně to nijak neva. Důležité je, že se velké číslice se na LCD panelu výborně čtou. Celá přístrojovka je modře podsvícená a doplněná o dobře viditelné kontrolky některých funkcí, například dobíjení, směrových světel, signalizaci funkce ABS a ASR, či aktuálního stavu aretačního systému Údaje palubního počítače se přepínají tlačítkem v dosahu pravé rukojeti. Bohužel zůstalo v této cenové hladině nevídané přepínání jednotlivých tripů a nulování údajů dvěma pogumovanými tlačítky přímo na přístrojové desce a je tak nutné dát ruku z řídítek.

Přístrojovky obou skútrů jsou téměř shodné, takže při přesedání z jednoho na druhý není potřeba se dlouho na palubě zabydlovat. Maličko odlišné je pak u obou MP3 pouze rozmístění tlačítek některých dalších funkcí. Zatímco u menší třístovky jsou vlevo před koleny pouze spínače světel a vypínání systému ASR, větší pětistovka má tlačítka umístěna uprostřed pod řídítky, včetně odemykání podsedlového prostoru. Navíc má pak pětistovka vlevo umístěné tlačítko volby režimu jízdy vpřed či vzad. Ovládací prvky na řídítkách jsou stejné u obou modelů – vlevo ovládání potkávacích, dálkových, směrových, varovných světel a klaksonu. Vpravo pak najdeme tlačítko spouštěče motoru, elektrického okruhu, palubního počítače a systému aretace předních kol.

Milovníci moderních technologií určitě zajásají nad možností propojení telefonu se skútrem pomocí multimediální platformy Piaggio Mia, díky čemuž lze jednoduše přistupovat k mapám a dalším aktuálním informacím o stavu skútru.

Na nákup i na dovolenou

Při pohledu na oba skútry není asi žádným překvapením, že rozměrově větší pětistovka nabídne o něco objemnější úložné prostory, než její menší sourozenec. Tedy pouze co se týká místa pod sedlem. Pro oba ale platí, že hravě spolknou dvě přilby JET a ještě zbude trošku místa pro maličkosti. Ani jednomu nechybí praktické osvětlení podsedláku. Sedlo třístovky se musí odklápět ručně, zatímco u pětikila pomáhá plynová vzpěra.  

Jinak je to fifty–fifty, oba mají šikovný prostor nad přístrojovkou pro uložení drobností, které jsou pěkně po ruce, a velmi užitečný háček pro tašku. Pokud by to bylo někomu málo, lze samozřejmě skútry dovybavit přídavným topcasem, čímž se MP3 promění v celkem slušný stěhovák. Sbalit všechny potřebné věci na delší dovolenou bude úplná hračka.

Rozdíly menší, než jsem čekal

Menší z testované dvojice pohání nový vodou chlazený čtyřdobý čtyřventilový motor 300 hpe (High Performance Engine), který poskytuje maximální výkon 19,3 kW (26,2 k) v 7750 otáčkách, což je na danou kubaturu velice slušná hodnota. Důvod k radosti dává motor i v praxi. Okamžitá odezva na otočení plynovou rukojetí doprovázená hodně slušným zrychlením dělá z „malé“ MP3 skutečného dravce. Na stovce se ocitnete jakoby nic a rozjezdy od semaforů se stávají úžasným zdrojem zábavy. A faktor zábavnosti se neztrácí ani při výjezdu z města, kdy se nechá MP3 lehce rozkulit na tachometrovou stotřicítku. Překvapivě se skútr nenechá rozhodit ani táhlejším stoupáním a jízda je nečekaně dynamická v jakémkoli režimu.

To větší bráška má pochopitelně větší svaly v podobě kapalinou chlazeného jednoválcového čtyřtaktu o objemu válců 493 cm3, který dosahuje maximálního výkonu 329,5 kW (44 koní) při 7750 otáčkách za minutu. Na papíře vypadá rozdíl mezi oběma motory výrazně, avšak v praxi to zdaleka tak dramatické není. Motor větší MP3 pěkně lineárně zatahuje od nejnižších otáček za doprovodu menších vibrací si pěkně brumlá. Překvapivě svému slabšímu bráškovi při rozjezdech nijak neujíždí. Větší rozdíly lze sledovat až po překročení stokilometrové rychlosti, kdy se přeci jen projeví větší síla objemnějšího motoru. Zatímco třístovka končí honbu za maximální rychlostí u čísla 140 km/h, pětistovka pokračuje až k nějakým 160 km/h. Větší jednoválec při rozjezdu v nízkých otáčkách doprovázejí vibrace, zatímco menší motůrek běží za všech okolností tiše a klidně.

Subjektivně působí větší pětikilo jako tank, který když se jednou rozjede, tak převálcuje všechno, zatímco menší třístovka mi přijde sice o něco méně výkonná, ale celkově agilnější a obratnější. Menší bráška je svými vlastnostmi více univerzální pro každodenní použití. Zkusil jsem jej pěkně zostra prohnat klikatou okreskou a nestačil zírat, jak parádně to zvládl. Pokud mi oba dva stroje budou stát v garáži, tak pro běžné městské popojíždění a nákupy si vždy zcela určitě vyberu menší tříkilo. Na delší výlet ve dvou s plnou polní si pak vyberu větší pětistovku.

Skútry jsou ukázkově stabilní i při vyšších rychlostech a nenechají se rozhodit žádnými běžnými nerovnostmi na vozovce ani prouděním vzduchu od kolem jedoucích vozidel. Ochrana posádky je u obou strojů na slušné úrovni, na tříkilu to však při rychlostech nad 80 km/h díky maličkému plexi docela dost fouká. Tento nedostatek se nechá pořešit větším příplatkovým plégem.

Manipulace na místě s třístovkou je poměrně snadná, a zvládne jí asi každý. To u pětistovky by se u toho jeden zapotil, kdyby…totiž kdyby neměla naše verze zpátečku, která dokáže člověku hodně práci ulehčit. Ono také, kdo by se chtěl tahat skoro se třemi metráky živé váhy… Zpětný chod se snadno uvede do činnosti stiskem tlačítka na levé straně pod řídítky.  Jinak se oba stroje řídí se podobně jako kterýkoli běžný skútr, jen k tomu přidávají obrovskou míru přilnavosti, jistoty a suverénního držení stopy během zatáčení. Můžete si s nimi dovolit hodně hluboké náklony v těžko uvěřitelných rychlostech. Neskutečnou míru jistoty poskytují skútry vlastní i při prudkém brzdění, kdy dvě stopy vpředu hodně pomůžou.

Komfortně a na jistotu

Podvozek obou empétrojek nabízí super „věcičku v podobě elektrohydraulického systému zamykání přední nápravy ERL (Electric Roll Lock). Tento systém, jimž jsou MP3 vybaveny již od svého vzniku v roce 2006, se aktivuje stiskem tlačítka u pravé rukojeti řídítek a výsledkem je aretace předních kol v požadované poloze.

Někomu to možná přijde jako zbytečná blbost, ale hodí se například při zastavení na křižovatkách, kdy za nepříznivého počasí není nutné dávat nohy dolů, nebo při parkování, bez nutnosti použití centrálního stojanu. Právě při parkování lze pak skútr zajistit ještě proti pohybu vpřed či vzad ruční brzdou, jejíž páka se nachází před koleny řidiče. Jedinou podmínkou pro aktivaci systému je rychlost menší než 10 km/h. Systém lze jednoduše deaktivovat opět pouhým stisknutím zmiňovaného tlačítka nebo například při změně signálu na zelenou stačí přidat plyn a systém sám automaticky aretaci deaktivuje. Asi nejčastěji jsem tento systém používal při parkování, kdy se mi nechtělo dávat stroj na stojan. Líbilo se mi, že nezávislé zavěšení předních kol umožňuje parkování jedním kolem na vozovce a druhým kolem na vyšším obrubníku. Možná se to někomu zdá jako zbytečná blbina, ale věřte, zvyknout se na to dá velice lehce.

Skútry mají litá paprsková kola, vpředu třináctky a vzadu širší čtrnáctku, nazuta do obuvi Michelin City Grip. Všechny brzdy trojitého systému MP3 jsou kotoučové, přičemž vpředu jsou 2 kotouče o průměru 258 mm a vzadu kotouč o průměru 240 mm. Páčky na obou stranách řídítek, jak je známe z běžných skútrů, jsou doplněny o nožní brzdu, která je umístěna na pravé části podlahy, kde ubírá docela zásadně místo pro odložení pravé nohy. Při sešlápnutí pedálu nožní brzdy brzdí všechny tři brzdy najednou. Menší tříkilo díky nižší váze brzdí o něco lépe. Brzdy obou empétrojek jsou dostatečně účinné, mají ABS na všechna kola a jsou vybaveny kontrolou trakce. Oba stroje vyznávají spíš naladění do komfortu a poradí si hravě i s nástrahami velkoměsta. Přitom si skútry zachovávají patřičnou jistotu i při sportovnější jízdě. Více mě ale přeci jen nadchnul podvozek menší MP3, který mi přišel vyváženější a také zábavnější. Pětistovka už je zkrátka pořádný kus mašiny a také je dobré k ní tak přistupovat

K řízení empétrojek stačí vlastnit řidičský průkaz skupiny B na osobní automobil, čímž se tyto motocykly stávají jediným způsobem, jak se dostat legálně k řízení velké motorky bez řidičáku skupiny A.

Nejvíce se ale z konfekce klasických jednostopých motocyklů vymykají jistotou za všech možných podmínek. To, co si dovolíte s oběma MP3, nezvládne žádný jiný skútr. Prostě dvě stopy vpředu jsou dvě stopy a nejvíce je to poznat při přejíždění podélných nerovností, jako jsou různá zvlnění silnice či tramvajové koleje, kočičí hlavy či poklopy kanálů.

Na nádrž i 300 km

Víčka nádrží se u obou MP3 shodně nachází na tunelu mezi nohami jezdce a odemykají se zatlačením klíčku zapalování. Větší počet kol a s tím spojené větší valivé odpory znamenají maličko větší spotřebu, než jakou známe u běžných skútrů. Menší chuť na bezolovnatou pochoutku Natural 95 má podle předpokladů menší a hlavně lehčí třístovka, která si během testování bez odříkání dynamičtější jízdy nárokovala v průměru 3,5 litru na 100 kilometrů.

S lehčí rukou jde stlačit apetit o půl litru níže. Větší brácha přeci jen má nějaké to kilo navíc a při hodně velké snaze o úspornou jízdu mimo město jsem to s ním dal za 3,5 litru na 100 km/h. Většinou jsem s ním ale jezdil někde kolem pěti litrů na 100 km. Z těchto hodnot nám pak vychází i hodnoty dojezdů na jednu nádrž – přes 300 km u „mrňouse“ a necelých 300 km u větší MP3 500.

Porovnání cen, konkurence

Piaggio MP3 300 hpe Sport se nabízí za cenu 185 900 Kč oproti 275 500 Kč za větší Piaggio MP3 500 hpe Sport Advanced. Rozdíl cen bezi oběma brášky je nemalých devadesát tisíc. Já osobně bych raději zvolil menší třístovku a ušetřené kačky využil na benzín či další výbavu.

V nabídce jsou i levnější verze MP3 500 hpe, a to Business za 249 900 Kč a Sport za 259 900 Kč. Ani jeden z těchto modelů však není vybaven zpátečkou. Třístovku můžete mít i ve standardním provedení, to stojí 179 900 Kč. Konkurence ovšem také neusíná na vavřínech a pro nadcházející sezónu přibude Piaggiu těžký konkurent Yamaha s modelem Tricity 300, který bude stát 199 990 Kč, takže o nějaké to vzrůšo nebude nouze.

Příslušenství

Pokud by někomu nestačila standardně dodávaná výbava, může si vybrat z bohaté nabídky originálního příslušenství a svou MP3 si přizpůsobit přesně podle svého gusta. Já bych určitě neváhal a dovybavil bych skútr vyšším cestovním plexi.

Závěrečné zhodnocení

V mých očích se misky vah celkového hodnocení sourozeneckého duelu převážily na stranu menšího a mladšího brášky Piaggio MP3 300 hpe Sport, který si mě zcela získal svou agilitou, výbornou ovladatelností, pohodlným podvozkem, výkonným pružným motorem a bezpečnými jízdními vlastnostmi. Oproti větší pětistovce je o poznání lehčí, obratnější a více se hodí pro městský provoz. Menší MP3 je více univerzálním skútrem testu. Poslouží stejně dobře ve městě, tak i mimo něj. To přednosti Piaggia MP3 500 hpe Sport Advanced nejlépe vyniknou na delších cestách mezi městy. Nabízí více síly, prostoru, pohodlí a je vhodnější pro cestování ve dvou. Pro oba však platí jedno společné – jsou bezpečné, pohodlné a praktické. A oba jdou kočírovat s řidičákem skupiny B, což mnohým umožní snadný vstup do světa jedné stopy.

Informace o redaktorovi

František Hadt (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 193 cm
Jan Rameš (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 174 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE