ktm_srpen




Vyzkoušeli jsme jednoválce KTM 690 SMC a Enduro

Uvedením nových modelů KTM Adventure 790 a KTM Duke 790 tak trochu zapadlo uvedení nové generace šestsetdevadesátek. Stroj je tradičně nabízen v terénní verzi Enduro a také v silniční verzi SMC.  Když rakouská továrna oznámila letošní novinku, čekal jsem úpravy motoru splňující nové emisní normy. Po nástupu nového modelu KTM 790 jsem i přemýšlel o tom, zda má pro KTM ještě smysl  rozvíjet model 690 – jestli si nebudou tyhle stroje tak trochu lézt do zelí, takže jsem moc změn nečekal. Jenže člověk míní a KTM mění. A to dost výrazně. I když to na první pohled nevypadá, změnilo se 40 procent motorky a přibylo hodně elektroniky. Když dorazila pozvánka na test nového modelu na Slovensko s testováním v terénu i na okruhu, vůbec jsem neváhal.

Kapitoly článku

Motocykly KTM mají svůj specifický design, který se vyznačuje hranatým světlem, ostrými rysy, vše podtrhuje oranžová barva a na první pohled vábí svým charakterem do sportovního světa. Základem téhle hračky je trubkový rám, který byl u nového modelu více vyztužen a to především v oblasti krku řízení a za zmínku stojí i umístění nádrže pod sedlem a tím se nám chytře posouvá těžiště dozadu ke středu stroje.

Sedlo je poměrně vysoko (890 cm u SMC a dokonce 910 cm u endura), ale vzhledem k úzké stavbě motorky jsem i se svými 175 cm dosáhl na zem obstojně (alespoň jsem si to ještě při osahávání šestsetdevadesátky myslel). Ergonomie motocyklu je celkem strohá a připomíná krosky. Ovládací prvky na řídítkách jsou jednoduché. U pravého palce přibylo proti předchozímu modelu tlačítko přepínání kontroly trakce. Displej je hodně malý a není na něm ani místo pro otáčkoměr, což je trochu škoda, ale po chvíli ježdění si zkalibrujete uši (poslouchat motor se mi během testu rozhodně neomrzelo) a zvyknete si.

Motor

Jednoválcový kapalinou chlazený motor o objemu 690 ccm byl kompletně přepracován. Nejenže se musel poprat s novými euronormami, ale oranžoví si s ním pohráli a zlepšili ho ve všech směrech. Zvýšil se výkon o sedm koní. To by nebylo málo ani u dvouset koňového superbiku, ale u téhle motorky je to nárůst o deset procent a to je zatraceně hodně! Jenže to není všechno. Zlepšil se i krouťák, celý průběh motoru je mnohem hladší bez větších propadů a v neposlední řadě se snížily vibrace motoru. Hladce fungující převodovka dostala do vínku quickshifter. Odpružení zajišťují tlumiče WP a ani brzdy se nemají za co stydět, použitá Bremba fungují skvěle.

Elektronika

U podobných hraček nad představením elektroniky většinou nejásáme. Příchodem všemožných asistentů se sice (většinou) zvyšuje bezpečnost jízdy, ale mimo to, se s tím ruku v ruce vytrácí i ryzí zábava. A tady přibylo elektroniky opravdu hodně. Zcela zásadní je kontrola trakce, ABS v náklonu nebo například quickshifter. Jenže v KTM tyhle věci umí. Quickshifter funguje skvěle a je vážně návykový. Umožní vám soustředit se na jízdu samotnou. Kontrola trakce má dva režimy. Základní režim street – a ostřejší režim offroad pro Enduro a sport pro SMC verzi. Pokud si na to troufáte, je možné kontrolu trakce i zcela vypnout.

Enduro 690 R

Dost ale výčtu parametrů a technický specifikací, důležitější je jízda. První mi přichází do ruky Enduro R. Nejsem zrovna odkojený terénem a proto začínám test se silným respektem. Vyrážíme mezi vinice na polňačky, šotolinu, les a občas nějakou loučku. Většinou se do podobných podmínek dostávám s těžšími cestovními endury a tak mi lezou oči z důlků a nestačím se divit! Proti běžným motorkám si připadám jak na horském kole. Vede nás zkušený jezdec a tak si při jízdě za ním troufám s šestsetdevadesátkou stále víc a víc. Motor je krásně elastický, má skvělý nástup už od nižších otáček a až do omezovače (v 9000 ot/min) se roztáčí krásně plynule.

Řazení v těžkých botách usnadňuje quickshifter a skvěle sekunduje podvozek. Kontrola trakce, dovolí i větší prokluz zadního kola a i když začne výkon krotit, dělá to s noblesou a nadhledem, že si toho nejspíš ani nevšimnete. Tenhle stroj mě zkrátka baví. Jenže jízdu v lehkém terénu střídá příjezd k motokrosové trati. Velké horko a sucho, prach a ani vyjeté koleje nepomáhají mému klidu. Začínám být trochu v křeči a se strojem se začínám trochu prát. Aby bylo jasno, funguje skvěle (na rozdíl ode mne) a kolega endurář předvádí s touhle hračkou pěkné kousky. I já si postupně troufám víc, než jsem čekal. Při jednom otáčení na místě v téměř nulové rychlosti přejíždím nerovnost, jenže když se chci opřít o nohu, zamávám s ní jen kousek nad zemí, na kterou nedosáhnu, a už se válím. Jenže tohle není žádná leštěnka a šestsetdevadesátka je na podobné kousky stavěná, takže ji zvedám (a znovu oceňuji nízkou váhu) a pokračuji dál. Cestou zpátky střídáme asfalt, šotolinu a lesní cesty. Postupně si troufám řešit drobné problémy přidáním plynu a nejen brzdou. Už mám na motorce mnohem víc jistoty a užívám si i terén.

Supermoto SMC-R

Od začátku se nejvíc těším na okruh, tenhle povrch je mi přeci jen bližší. SMC mě odměňuje hned od začátku. Nemám vůbec co vytknout a všechno funguje skvěle. Jsem sice utahaný z dopoledního endurového řádění, ale motorka mi padne ihned do ruky. Testujeme na motokárové trati poblíž Bratislavy v Dlhé, což jsou ideální podmínky pro tuhle hračku. Použité pneu Bridgestone drží na rozpáleném asfaltu jak přilepené. Přestože je podvozek WP plně stavitelný (stejně jako u endura) nemám potřebu měnit jeho nastavení. Funguje dobře a dostávám i skvělou zpětnou vazbu, díky které včas vím, když se začínám blížit limitu (mému nebo pneumatik).

Přepínám kontrolu trakce ze „streetu“ na „sport“. Teď se dostávám o level dál a začíná ta pravá zábava! Přestože mám na předním kole stále aktivované ABS, na zadním kole je vypnuté a díky tomu můžu poslat před nájezdem do zatáčky zadní kolo do smyku. Do teď to pro mě byla spíš teorie, ale teď – na stará kolena se mi to v hlavě konečně správně seplo a konečně mi to jde! Jednoválec má skvělý nástup a krásně mě vystřeluje ze zatáček. Kontrola trakce mi na výjezdu dovoluje takový smyk, že zajíždím do depa zkontrolovat jestli mám stále čisté kalhoty a jestli je trakce vážně zapnutá. Zjišťuji že ano, že zvládnutí smyku na výjezdu byla evidentně její zásluha a vracím se na okruh. Lehké drifty si díky kontrole trakce užívám víc a víc. Zatímco u Endura způsobovala výška stroje mou nejistotu, tady si umím představit, že by mohl být stroj i vyšší, protože díky velkým náklonům, které stroj dovoluje mám problém uhnout nohou. Přeci jen už mejsem nejmladší, ale to jsem nečekal.

Šestsetdevadesátka je skvělý stroj. Oproti sedmsetdevadesátce je mnohem radikálnější a emoce z ní stříkají na všechny strany. Je znát, že u 690 se nešetřilo a byly použity prémiové komponenty a díky tomu vše funguje velmi dobře. Nebude to motocykl pro nekonečně dlouhé výlety a polykání kilometrů. Už vůbec ne na výlety ve dvou. Někomu nemusí vonět vibrace jednoválce - přestože se výrazně snížily. Cena sice odpovídá použité technice, ale u malé a navíc tak trochu jednoúčelové motorky by člověk čekal menší cenovku než 290.000 korun.

U SMC vím o spoustě silnic, kde bych se s ním vyřádil, ale u endura obecně vidím problém v tom, že není moc možností kde (legálně) jezdit. Většinu lidí nebaví jezdit dokola po jedné nebo dvou tratích v okolí. Ale pokud všechno tohle víte a přesto takové podmínky vyhledáváte a dokážete si je užít, tak tenhle stroj vás určitě nezklame a zaručeně si ho užijete podle hesla KTM – ready to race. A je jedno, jestli se budete honit s někým jiným nebo jestli budete na téhle hračce překonávat „jen“ sami sebe.

Který model byste si vybrali vy?

popis ankety

  1. Hlasováno: 74x
  2. Hlasováno: 53x

Hlasování

Dotazník se zobrazí pouze přihlášeným uživatelům. Nejste bohužel přihlášení, tuto akci můžete provést v pravém horním rohu nebo se nově registrovat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (5x):

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist