Kentoya Zoom2 a Generic XOR 50

Oba skútry mohou nabídnout poměrně moderní design. Kentoya ZOOM2má vzhled odvozený od osvědčeného italského modelu CPI Popcorn 50 a potěší oko celou řadou pěkně vyvedených detailů - hlavně přední maskou s vykrojeným světlem dvěma průduchy větrání a krátkým náznakem ochranného štítku v černé barvě. Že jde o model zaměřený více na užitnou hodnotu prozrazuje jen zadní trubkový nosič na zavazadla a jednodušší potah sedla.




U skútru Generic XOR 50 je design na prvním místě. Každý detail prozrazuje, že jde o úplně nový stroj s nejmodernějším vzhledem. Za mohutné přední světlo by se nemusel stydět ani sportovní motocykl, na něj navazují lomené plochy kapotáže. Světlo kromě pěkného vzhledu také více než dobře funguje a při jízdě v noci dokáže slušně osvětlit vozovku. Sedlo je vyvedené v protiskluzové úpravě. I zadní část motocyklu s integrovanými směrovkami se může pochlubit moderně pojatou zadní svítilnou a prolisy fungujícími jako madla pro spolujezdce. Ty mě osobně z praktického hlediska moc nenadchly, protože montáž zadního kufru asi bude dost složitá, navíc při převozu na vleku nebylo XOR vzadu za co uvázat.


XOR se dále liší luxusnějším nerezovým výfukem - ZOOM má jen černý výfuk s nerezovým krytem na boku.
Oba stroje mají stejné čiré přední směrovky pod řidítky - které však tvoří další překážku pro kolena jezdců s delšíma nohama. Jediná připomínka z historie je spínač světel z dávných dob nebo cizích zemí, kde ještě nemusí jezdit se zapnutými světly. Za zmínku určitě stojí i zpětná zrcátka. Sice mají moc pěkný tvar, ale pořád jsem je musel dotahovat a není v nich vidět prakticky nic. Navíc snad ani nemají vypouklý povrch zrcátka. V dnešní době už by na ně měli tisknout upozornění: "ATTENTION! jects in the Mirror Are Right Where They Are!"
Mezi poslední rozdíly patří přístrojová deska - tady vyhrává spíše ZOOM2. Na dvou budících ukazuje shodné údaje jako XOR (rychlost, počítadlo kilometrů, palivoměr, kontrolky směrovek, mazání a zapnutí dálkových světel), ale přístrojovka Zoomu vypadá přeci jen o dost dospěleji než plastová deska XOR, navíc u Zoomu najdeme ještě displej s hodinami.
Jinak jsou oba skútry vybaveny téměř shodnou technikou - přední kolo s jednoduchou kotoučovou brzdou, jednostranně zavěšené zadní kolo s bubnovou brzdou a odpružením na straně. Dvoutaktní motor s elektrickým startérem a odděleným mazáním, tankování v obou případech vzadu za koncem sedla, u Genericu je nutné odklopit sedlo.
Oba skútry mají hlavní stojan i postranní stojánek vracený po odlehčení pružinou do zaklapnuté polohy.
Pod sedlo se v obou případech vejde i menší integrální helma, další náklad lze uložit do tašky zavěšené na háček pod řidítky nebo u ZOOM2 na zadní nosič.
No a jak se na takových drobnůstkách vůbec jede? Jdu to zkusit. Napřed podržet stisknutou páčku brzdy (jinak se startér neaktivuje), lehký dotek na startér a už se ozývá charakteristické dvoutaktní trn-trn-trn. K dispozici je i startovací páka, která se vám bude hodit třeba po uvádění do provozu po delším stání. Motůrek ochotně zabírá i bez zahřívání, takže pěkně plnej a strojky se s tlumeným ječením derou dopředu. Maximální výkon necelé 2 koně a krouticí moment na hranici měřitelnosti samozřejmě nemůže nabídnout žádné raketové zrychlení, ale na přesun na krátké vzdálenosti je to tak akorát. Oba skútry stejně rovnoměrně zrychlují až na maximální rychlost přibližně 45-50 km/h. Do kopce ze sebe možná Zoom2 vydával nepatrně více výkonu, ale opravdu jen o chlup. Dobrou zprávou je, že u dvoutaktů jsou poměrně široké možnosti ladění a úprav. Po uplynutí záruky vám tedy už nic nebrání navštívit nějaký skútr-tuning obchod a vyždímat z motoru větší výkon.
Oba skútry mají kratičký rozvor a hodně svislý sklon přední vidlice, takže při řízení to chce pevnou ruku. Po přesednutí z větší motorky máte pocit, jako že jedete na takové té minikoloběžce a každou chvíli se odporoučíte do příkopu. Ale vzhledem k omezené maximální rychlosti se tato konstrukční vlastnost naštěstí neprojeví na bezpečnosti jízdy a kladem je, že se otočíte přibližně na dvou metrech (nepřeháním)!

V zatáčkách působí XOR o něco pevnějším a jistějším dojmem, ZOOM je nervóznější a na nerovnostech se v náklonu více vlní. Musím ale přiznat, že v porovnání s předchozím modelem Kentoya ZOOM s titěrnými koly je řízení mnohem lepší a pevnější. Na hrbolech přesto musí jezdec počítat s tím, že většinu nerovností pocítí v řidítkách. Brzdy obou modelů - vepředu kotouč s jednopístkem a vzadu buben - jsou pro tak lehoučké stroje dobře dimenzované a fungují přesně tak, jak by od vozítka pro každého na krátké pojíždění člověk očekával.
Skútry jsou dělané spíše pro nižší postavy. Pro mě (193 cm) byla jízda na modelu XOR téměř nemožná, na ZOOM2 to bylo o něco lepší, ale i tak jsem měl kolena nacpaná proti krku řízení a při zatáčení mi překážely blinkry pod řidítky. Zajímalo mě, jak se tyto minimotory vypořádají s jízdou s dvoučlennou posádkou. Kupodivu vcelku dobře. I ve dvou se skútry ochotně rozjedou do prudšího kopce a zdolají ho rychlostí přibližně 10-15 km/h. Při jízdě po rovině je chování skútru i dosahované rychlosti obdobné jako při jízdě sólo. Zoom2 je pro dva o něco pohodlnější. XOR má sice místo výklopných stupaček prodlouženou plochu podlahy řidiče, ale aby se na ni daly opřít nohy, musí si spolujezdec trochu vytočit chodidla.

Podle mého jsou oba skútry slušnou nabídkou, kdy za nízkou cenu získáte jednoduché pojíždědlo na kratší vzdálenosti. Dvoutaktní motor ochotně jede i bez zahřívání, dají se na tom převozit všechny možné náklady. Omladinu a slečny zase zaujme moderní design. Do velkoměsta bych se ale kvůli malému výkonu dost bál - s maximálkou 45 km/h budou tyto skútry přeci jen brzdou v provozu se všemi riziky plynoucími z předjíždějících aut.

Informace o redaktorovi

Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE