Kawasaki ZZR 1400

Vzhled při prvním setkání rozhodně moc radosti neudělá. Tedy alespoň mě ne. Obliny se na kapotáži perou s ostrými hranami, agresivní žebrování na bocích pod nádrží a přední část se světlomety připomínající spíše hlavu nějaké příšery ze sci-fi filmu, to je zvláštní mix designérských prvků a jako celek nepůsobí příliš harmonicky. Pochvalu naopak zaslouží některé jednotlivé detaily. Blikače zakomponované do kapotáže nebo velmi elegantní aerodynamická zrcátka, ve kterých toho však není příliš mnoho vidět, určitě by snesly širší zorný úhel. Aerodynamice je ostatně na motocyklu podřízeno vše. Nahrbená silueta, tvarování přední části, přední blatník. To spolu s dlouhým rozvorem naznačuje, že tato „Kawa“ rozhodně nebude žádný louda.


Po usednutí za řidítka zaujme čistě a přehledně zpracovaný kokpit. Dva kruhové analogové přístroje s bílým pozadím informují o rychlosti a otáčkách motoru a jsou velmi přehledné.

Nad nimi trůní velký multifunkční displej, dobře čitelný i za přímého slunce, stejně jako kolem něj rozmístěné kontrolky. Všechny ovladače na řidítkách jsou na svých obvyklých místech, postrádám jen tlačítko na ovládání palubního počítače. Pokud chce jezdec prohlížet jeho jednotlivé údaje, musí jej ovládat tlačítkem na palubní desce a to je za jízdy poměrně akrobatický kousek. Pozice za řidítky je pohodlná, trup je poměrně vzpřímený, jezdci vyšších postav však budou mít příliš pokrčené nohy na stupačkách, což pro delší cestování není příliš příjemné. Stupačky mají gumový povrch, to je příjemné pro cestování, kdy tlumí vibrace, pro sportovní radovánky to však není to pravé.

Motor, to je oč tu běží. Kolem jeho výkonu se vedly největší diskuse. Má těch 200 koní nebo ne? Jisté je, že se jedná o řadový, kapalinou chlazený čtyřválec o zdvihovém objemu 1.352 ccm se čtyřmi ventily na válec a elektronickým vstřikováním paliva.
Údaje o výkonu se liší. Od 187 HP, které uvádějí některé zahraniční recenze, až po 200 HP, které uvádí sám výrobce v technických parametrech. Jak to tedy je? V technickém průkazu je údaj 190 HP, je to údaj z továrního měření bez využití náporového sání. Oněch 200 HP je nejspíš údaj z měření s podporou náporového sání. V testech odborných médiích v USA (kde se totožný model prodává s označením Ninja ZX14) jsou uvedeny údaje 187 HP bez využití systému Ram-Air a 197 HP s jeho podporou. Ok, když přimhouříme oči, můžeme si představovat, že tam těch dvěstě kobylek je.

Šestistupňová převodovka, sekundární převod řetězem. Zbytek použité techniky výběrem toho nejlepšího, co na motocyklech v současnosti můžeme nalézt. Motor je zavěšen v extrémně tuhém hliníkovém rámu „monocoque“. Přední kolo vede plně nastavitelná obrácená teleskopická vidlice s průměrem kluzáků 43 mm a zdvihem 117 mm, zadní kyvná vidlice typu Uni-Track s centrální pružící a tlumící jednotkou o zdvihu 121 mm rovněž umožňující plynulé nastavení předpětí pružiny i tahového útlumu. Přední kotouče mají průměr 310 mm a zakusují se do nich radiální brzdové třmeny Nissin se čtyřmi pístky, ovládané radiální pumpou. Zadní dvoupístková brzda má potom kotouč o průměru 250 mm.
Konstruktéři při vývoji modelu ZZR 1400 podřídili vše tzv. „centralizaci hmoty“. Tedy ideálnímu rozložení hmotnosti mezi přední a zadní kolo, což má přinést ideální ovladatelnost a stabilitu ve vysokých rychlostech.

Informace o redaktorovi

Michal Moucha - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE