Čínský souboj: CFMOTO 300NK vs. Voge 300R

CFMOTO 300NK tu s námi je už od sezóny 2020 a pokaždé to bylo fajn svezení. Na začátku jsme nadávali na to, že páčka řazení není v poloze, v jaké má být.  Pak jsme kritizovali brzdy, že jsou jalový. Kvalita zpracování se nesla po celou dobu v podobném duchu. Občas jste byli mile překvapeni, občas zaskočeni. Po jízdní stránce to byl mix sportu a pohodlí a motorka se tak mohla poprat i se silnější konkurencí. A to i tou prémiovou, která byla na oko lepší. Teď se bavím o kvalitě zpracování, ale myslím tím i výkonové parametry. Nakonec jste ale i přes bídný brzdy a “no name” pneumatiky uznali, že to funguje dobře. A to nás zavedlo k tomu, že teď na trhu máme nového vyzyvatele. A není to jen nějaký nazdárek.  

Voge chce být tím nejlepším z Číny. Už kvalita zpracování dává tušit, že to klucí myslí vážně. Nespočetněkrát jsem se setkal s názorem, že kdyby byl na nádrži jakýkoli nápis z Japonska, tak vám nepřijde, že je něco špatně. Ano, design není bůhví jak originální. A ano, nepřináší nic nového. Nicméně ocenit tenhle kousek musíme. Nikdy nebyla kvalita z Číny tak dobrá. Od poctivých plastů přes lakování až po zvuk motoru. Možná si říkáte, co je na zvuku motoru tak světoborného. No, nastartujte původní BMW G 310 R z prvních let výroby a natočte nové erko od Voge. Nebe a dudy.  

Voge překvapí nejenom kvalitou zpracování, kdy chytnete pořádný řídítka, která mají silný gumy na rukojetích a přepínače dělají přesně, co od nich očekáváte. Ale i poctivý a hutný dusot motoru je velkým a milým zjištěním. Mrknete kolem sebe a přístrojovka sice nenabízí nic extra nového, ale mně se líbí. Zapadá do designu, je jednoduchá, na nic si nehraje a nepotřebuje hafo barviček, aby působila moderně. Je to takový klasický styl, který používali Japonci před několika lety. A vlastně ještě dnes ho má kdejaký prémiový produkt. Řekl bych kalkulačkový styl, kdy ale máte k dispozici v jeden moment jak zařazený kvalt, stav paliva v nádrži, otáčky motoru a aktuální rychlost, ale i čas a denní počitadlo.   

CFMOTO na vás zaútočí barevným displejem ve stylu KTM, překvapivé, že? Ale vzhledem k tomu, že víme, jak kvalitní jsou dnes barevné displeje, tak je tento styl trochu slabší. Neberte to prosím špatně, že tady něčím pohrdám, ale holt jakmile ochutnáte něco extra, už na vše pohlížíte trochu spatra. Tento jednoduchý styl tak vlastně nenabídne kromě přepnutí z módu Rain na Sport nic navíc. Má ty samé údaje v jeden moment a nic dalšího. Popravdě, nepotřebujete další věci. Ta změť barviček není tak přehledná jako na Voge, ovšem co do velikosti, tedy spíše malosti znaků si nemůžou nic vyčítat. Výsledek je tedy nastejno a záleží, co se komu líbí. 

Největším problémem pak tedy bude, jak každý z nás vnímá kvalitu odlišným způsobem. CFMOTO dodnes bylo vyvážené, ale po příchodu Voge je to ten horší borec. Je to tím, že občas najdete “něco”, co se vám úplně nelíbí. Viklající se páčka spojky, slabší plasty, na pohled slabší materiál dílů, kvalita lakování je taky o něco horší. Stisk tlačítek taky ne tak dobrý a zkrátka vše je drobnější a ano, i ten papírový klíček do zapalování musím zmínit, ano, znovu. Už samotný posez je jakoby na menší motorce. To nemá sice nic společného s kvalitou, ale jak dospěle působí Voge, to CFMOTO nenabídne. Pro holky menšího vzrůstu to bude plus, ale pro mě bylo CF po přesednutí z Voge i takové jakoby rozviklané. Těžko se to popisuje, ale takový dojem jsem měl. Pocitově holt víc věřím Voge, nic jiného v tom nehledejte. 

Po nastartování 300NK se tento pocit ještě umocňuje. Nevýrazný, ze standardu nevybočující zvuk. Jenže prohrábnutí plynu trochu napoví, že tak jednoduché to nebude. Tam, kde Voge 300R zabublá a s dusotem se zpět vrátí na volnoběh, tam vyštěkne céefko sportovním chraplákem. Zajímavé. Otáčky taky letí do vrchu s větší radostí a 300NK tak ukazuje, že ještě není nic rozhodnuto. Posez je ale na obou strojích víceméně stejný. Občas se vám něco zdá lehce jinak, jako třeba rozevření řídítek, větší prostornost u Voge je taky jasná, ale pokud se bavíme o pozici jezdce jako takové, tak velká shoda. Lehce nakloněná pozice jezdce vpřed, nohy nepatrně nahoře. Je to pohodlné, přímočaré, jak to je dnes zvykem u zavedené konkurence. 

Beru si céefko a oživuji staré návyky. Drobnější stroj, který vybízí k aktivní jízdě. Možná tu nemám perfektní pneumatiky a brzdy, ale ihned se vrhám do náklonu a sakra, to není vůbec špatný. Přesnost je perfektní, možná těch informací od podvozku není tolik, jak bych si přál, ale ovladatelnost je bleskurychlá. Říkám si, že už to nemůže být ostřejší. Může. A to díky motoru. Silný střed v této třídě nenabídne kdekdo a CF je jedním z těch, který ho má. NK má svěží motor i přesto, že na papíře není výkon oslnivý. Jeho drajv může jít příkladem a potvrzuje, že motor dělá motocykl. Jak snadno rychle zapomenete, že máte tenké plasty okolo přední masky a že pulzuje páčka spojky sem a tam, když jedete na dálnici. Tady a teď dáváte jeden vingl za druhým a je to pecka. To DNA z KTM tam je, ať si každej říká, co chce. Rozvernost a ochota jít do vinglu je parádní. 

Motor má nejen silný vrch, ale on se sbírá i okolo středního pásma. Tohle není běžné a věřím, že vás to překvapí. Každej přece chceme číst, že Čína stojí za prd a nejede a brzo odejde. Jenže schválně nechávám spadnout otáčky a víc se mohu soustředit na to, jak moc naklopený projedu vingl. A vlastně často ani nechci, ale holt mi vyjde dobře kvalt na střední pásmo a já si jej mohu podržet dýl na výjezdu. Nemusím přilítnout do zatáčky s vytočeným motorem na trojku a nemít už žádný prostor v druhé polovině zatáčky. Tohle 300NK nezná. Perfektní. 

Převodovka je jemná a nemám s ní problém. Občas hledáte neutrál na místě, i jednička potřebuje trochu popostrčit, ale jemnost jí není cizí. Zase mi to ale připomíná, že té jemnosti je možná někdy až moc. Pokud bylo smyslem dát tady prostor i ženským, tak chválím. Tady se fakt nemusíte bát nějaký rány a podobně. Jemnost a hravost je tedy céefmotu blízká, jen škoda těch brzd. Hodně jsem tady využíval i zadní. Není to špatný, ale holt jsme už zvyklí, že i tahle třída nabídne něco lepšího. Cit by taky potřebovaly a celkově je škoda, že na tom kluci nezapracujou. S odstupem času to totiž stále není úplně ono. 

Voge si tedy bere ihned slovo a svojí dospělou jízdou chce zapůsobit. Rozměrnější posez, víc rozevřený řídítka, vše je, jako byste seděli na čtyřstovce, možná pětikilu. Spojka, brzdy, vše je takové lepší a odpovídá to kvalitě zpracování. Podvozek se po vašem nasednutí ani nehne a působí to festovně. Mám tady zkrátka ihned lepší pocit. Prohrábnete plyn, ozve se super hutný zvuk a vy se rozjedete s příjemným odpichem. Takový hlad od spodku jsem nečekal. Je to hrozně fajn. Začínám si říkat, tohle že je tříkilo z Číny?! Proplejtám se do rychlosti 60 km/h mezi auty a jsem stále ve středním spektru. Až sem je všechno super. Otáčky jdou ochotně nahoru, motor působí svěže. 

Ovladatelnost snadná, možná ta váha není tak super, ale nevadí. Mám tu větší fortelnost a to mám radši než jankovitost céefmota. 300NK se totiž v jistý moment může zdát až přehnaně ochotná. Pokud totiž nemáte náladu blbnout, tak to nemusí být user friendly. A od toho tu je Voge, s dospělejší jízdou. Jenže najednou chci zaútočit na Vláďu, kterej se smýká po sedlu CF sem a tam, a ono nic. Já zrychluji, ale bez emocí, bez tahu na branku a bez zvuku. Jako kdyby přišel pan učitel do třídy a utnul brajgl. Konec legrace. To není možný!

Znovu se tedy vracím do středního pásma, popravdě ještě lehce pod něj a užívám si tu ochotu a pocit jak na dospělé motorce, jenže pak to přijde znovu a znovu! Hochu, ty máš ale na víc. Podvozek je tuhej, přesnej, snese daleko víc. Motor ale je proti a kdykoli šplháte po motorce a ručička po otáčkoměru, tak jako by vás někdo ihned klepnul přes prsty. Zároveň přicházejí vibrace, a to citelné a mě to tak mrzí. Ano, model 300AC jsem jezdil před měsícem, a ten sice taky nechtěl tak do otáček, ale nevibroval a nebyl tady takový rozdíl mezi první a druhou polovinou spektra otáček. To nám říká jedno, že bude záležet i na zajetí, ovšem sterilnosti se nezbavíte nikdy. Škoda. 

Tady se dostáváme k tomu, že u Voge se zamakalo na kvalitě zpracování a já to oceňuji. Nejlepší Čína na trhu, jednoznačně. Bavíme se celkově, jak na vás motocykl působí. Jenže motor to nedoplňuje. Podvozek je silák, festovní, sportovní. Brzdy fungují, pneumatiky taky. Nejsou to jedovky a lepivky, u obou zmíněných, ale kdykoli jedete ráno v 15 stupních nebo odpoledne v 30, tak se můžete spolehnout. Jenže ten motor. On by ani tolik nezasloužil víc výkonu, jako spíš charakter. Smějte se třeba, že charakter tady nikdy v této třídě nebyl. Já si to taky myslel. Jenže CFMOTO 300NK to dokázalo. O to víc pak vyšlo najevo, jak motor Voge potřebuje přidat. Nemusí tak bleskurychle do otáček nebo mít střední pásmo, ale ať má aspoň vrchol.  

Vždyť tohle je třída sportovních naháčů. Ne nějaký scrambler, který se odpíchne od nuly a zablbne někde na polňačce, aby pak umřel. Tohle má bejt útok na zatáčky, v rychlosti. Jenže jak si tak pohrávám s převodovkou sem a tam, sice nejsem oproti céefmotu pomalejší, ale nemám z toho radost. Možná mě Voge neměl tak namlsat dopředu svým zvukem a zpracováním. Jednoduše napsáno, dát motor z CF do Voge, tak je to paráda. 

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Tomáš Procházka (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 177 cm
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

Který model byste si vybrali vy?

1. CF Moto 300NK
   Hlasováno: 30x
2. Voge 300R
   Hlasováno: 26x

Hlasování

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE