ktm_srpen




Benelli 502C: Anti-XDiavel

Mít takový ten WOW-efekt, když vám výrobce do kolíbky nadělí obrovský výkonný motor, spoustu elektroniky, špičkové zpracování, dramatický design a hodně tučnou cenovku, je hrozně snadné. Ovšem tahle Benelli ukazuje, že to může zvládnout i pouhá pětistovka za třetinovou cenu.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Pro mě je tahle čínsko-italská kočada překvapení letošní sezóny. A to nejen kvůli tomu, jak vypadá. Líbila se mi už jako koncept 402s, představený před dvěma roky v Miláně, a letošní sériovka, už vybavená (logicky) pětistovkou známou z Leoncina či TRK, na tom není jinak. Jenže on ten design má i svou druhou, ne tak světlou stránku. Tahle motorka od začátku vypadá jako Ducati XDiavel a není to poprvé, kdy je od designérů Benelli cítit až příliš velká inspirace boloňskými stroji. Nezasvěcený by Benelli klidně mohl považovat za dceřinou společnost Ducati. Leoncino je evidentní Scrambler, TRK zase Multistrada a 502C zase XDiavel. Některé motorky jsou si podobnější více a jiné méně, ale tady je to fakt evidentní. Takže když si Benellku koupíte, budete pořád za toho, kdo chtěl Ducati, ale nemůže si ji dovolit.

Porovnávač fotek

Ovládání - nemazat

Anebo taky za toho, kdo na Ducati vystrkuje prostředníček a haleká: „Hele, mám podobně cool motorku, která je pro běžný život mnohem příjemnější a které si za vašeho XDiavela koupím tři a ještě mi zbude na kompletní ohoz!“ To si nedělám srandu a upřímně nechápu, jak to v Benelli dělají, že ty motorky mají tak levné. Jasně, vymyšlené jsou sice v Itálii, ale vyrábějí se v Číně. Kolik si myslíte, že pětsetdvojka stojí? Když ji vidíte na živo a v téhle parádní matné hnědé (a to fakt nemám rád matné barvy), je to opravdu velký cruiser s takovým sci-fi designem. Čtvrt milionu?  Aha, ono to nemá velký motor V2. Tak za 200? Samá voda. Za Benelli 502C dáte 159 990 Kč! Za motorku s tímto vzhledem, plnotučnými rozměry, LED osvětlením, krásným podvozkem, dvojitou přední kotoučovou brzdou s radiálními čtyřpístky, barevným TFT displejem… Jediným konkurentem je Honda Rebel, to je taky pětistovka vlastně se stejným typem motoru, ale jde o maličký bobber s 16“ předním kolem, takové drncátko pro holky, které je akorát o 90 Kč levnější. Jinak á-dvojkaři musejí škrtit větší objemy, jenže H-D Street 750 stojí 190 (a je to motorka s tisíci drobnými „ale“), Kawasaki Vulcan S dvě stě… Tolik motorky za tak málo peněz jako Benelli vám zkrátka nikdo jiný nedá.

 

Ve standardním provedení má 35 kW akorát Honda, Harleye s Kawou musíte seškrtit

 

A úplně nejhorší zpráva pro konkurenci je, že to fakt není blbá motorka. Vzhled? Bez poznámek. Buď se vám vůbec nelíbí, protože jste na kulatá přední světla a ne tyhle kosmické tvary, anebo jo, a to potom hodně. Já jsem spíš na tu klasiku, ale na Benelli jsem se chodil dívat do garáže. Setkal jsem se i s naopak vyloženě odmítavými názory, zejména v prodejně Ducati, kde se povýšeně ušklíbali, skoro bych však řekl, že z toho bylo cítit rozladění.

Dominantou je obrovská 21litrová nádrž, která motorce dává dojezd s přehledem přes 400 km, za ní potom krátká prdelka se zajímavými světly dole a na úplném konci je svítící nápis Benelli. Milá blbinka. Motor není vidět, je ukrytý za různými kryty, ale jak mě to normálně na nahatých motorkách rozčiluje a na ty bakelity zakrývající nehezkosti nadávám, tak tady vůbec. U předního světla váhám, jestli je to víc hmyzák, nebo marťanská princezna, ale to je asi úplně jedno, prostě se mi líbí.

Celý podvozek i motor jsou v černé a je to tak v pořádku. Příhradový rám a trubková kyvka na sebe strhávají pozornost tak jako tak, není potřeba je ještě zvýrazňovat barvičkami. Vlastně jediné, co mě po designové stránce moc nebaví, jsou ty vytrčené padáky. Dlouhá tykadla, byť docela hezká. Dostanete je k motorce v sérii a je jen na vás, jestli si je tam dáte nebo ne. Já bych je nechal v šuplíku. Jo a výfuky, taková plechová dvouhlavňovka, ty mě taky moc neberou. Ale na tom velkém kanystru pod motorem je koncovka nasazena, nikoli přivařena, takže bych se divil, kdybychom se od výfukářů časem nedočkali nějakého zajímavějšího laufu.

 

Ergonomie je jako na velkém cruiseru, Benelli fakt není prcek. Moje průměrně vysoká manželka s díky odmítla nabídku k projížďce, že je to na ni moc velké. Já jsem si dokonce musel ta rozlehlá řídítka trochu přiklonit k sobě, abych se k nim tolik nenatahoval. Tady jsem tedy našel takovou úsměvnou čínskou věc, řídítka mají na svém středu nakreslené čárky, ale není nic proti nim, žádný bod na držácích. Takže stejně nedokážete říct, o kolik jste si je posunuli. Stupačky jsou vepředu, ovšem pozor, jejich pozice se dá nastavit do tří poloh! Stejně jako na XDiavelu, haha. Standardně jsou uprostřed, dopředu i dozadu to potom jde o nějaké 2-3 cm, přesně jsem to neměřil. Já bych si je na svých 174 cm možná zkusil dát blíž a chvíli s nimi tak jezdit. Sedátko je celkem prostorné a dobře tvarované, po 200 km z něj ale už dost bolí pozadí. Spolujezdec tady taky má své místečko, nicméně stačí letmý pohled, abyste věděli, že tam rozhodně sedět nechcete. Večer z baru ale hubenou blondýnu k sobě domů pár kilometrů přes město odvézt zvládnete…

 

Barevný TFT displej začíná být v kurzu i mezi menšími objemy a tenhle konkrétní má třeba i 302S. Je fajn. Sice takový malý, ale na druhou stranu, k čemu větší? Je tu rychlost, zařazený kvalt, otáčkoměr, palivoměr, teplota vody… Přístrojovka se ovládá z pravého řídítka, tlačítko je na držáku zrcátka, tím se přepínají dva tripy a nulují se, ale jak nastavit hodiny, to jsem nezjistil. Taky mi celou dobu vrtalo hlavou, proč je tam nápis Comfort, když pětsetdvojka nemá žádné motorové mapy. Prostě tam je, ani importér nevěděl. K přístrojovce se váží dvě negativa, zaprvé na přímém slunku jsou někdy chvíle, kdy nevidíte ale lautr nic, a zadruhé tachometr a potažmo počítadlo kilometrů si fakt dost vymýšlejí. Je tam odchylka dobrých 10 %, možná víc.

Máme prohlédnuto, osedláno, tak pojďme jezdit. Jízdní vlastnosti? Je znát, že tuhle motorku dělal Ital. Pevný příhradový rám, krásná kyvka, vpředu masivní USD vidlice. Za tyhle prachy?! Vidle je docela tuhá a postrádá možnost jakéhokoli nastavení, ale není to za jízdy tak hrozné, jak byste čekali při houpání s motorkou na místě. Zadní centrála je potom naprosto v pohodě. Je dokonce i stavitelná, můžete si poladit předpětí pružiny, jenže to asi musíte rozebrat půlku motorky, abyste se k tomu štelování dostali.

Kola pocházejí ze sporťáků, sedmnáctky 120/160 a Pirellky Angel, takže málo bodů za styl a hodně za kvalitu jízdy. Benelli se prostě chová jako sportovní nahatá motorka ‑ jistá, pevná, přesná, akorát je tady ergonomie cruiseru a delší rozvor. Proč ne, já mám tenhle přístup rád už od doby, kdy Kawa přišla s Vulcanem S. Ten je víc cruiser, Benelli víc naháč a neznám jinou motorku tohoto stylu, která by milovala zatáčky víc než 502C. Tlemíte se jak zhulení šimpanzi a lítáte v oblíbeném zatáčkovém úseku tam a zpátky, prásk s tím doprava, prásk doleva, a bavíte se tou hravou ovladatelností, o které se velkým objemům nemůže ani zdát. Brzdy jsou silné, ale ne bez chyb ‑ nepotěší jejich tvrdší chod a příliš velká vzdálenost páčky od řídítka i na nejbližší polohu ze čtyř.

A co motor? Stačí pětistovka v cruiseru? Když máte řidičák A2, tak stejně nemáte moc na výběr. Pokud milujete dunění véčkových dvouválců a jejich hutný krouťák, tak vás Benelli bavit nebude. Ovšem pokud naopak dáváte přednost jemnějšímu chodu a sportovnímu točivému charakteru, jste tady doma. Začíná to už po nastartování. Nechápu, jak to v Benelli dělají, že jim to tak pěkně zní. Jako byste měli pod sebou nas*anou tříválcovou kočku!

Dvouválec se krásně vytáčí, lehoučce, běží za plynem svižně jak notorici pro zlevněný krabicák v hypermarketu. Vibrace jsou v normě, dokonce bych řekl, že motor 502C brní méně než podobný agregát v naší dlouhodobě testované Hondě CB500X. A navzdory výkonu pouhých 48 koníků se dá s Benellkou po okreskách docela slušně uhánět. Pomáhají tomu docela krátké kvalty, kratší než na CB, díky nimž udržujete malý motor pořád v točkách. Ostrou špičku tohle jádro nemá, přeci jen to je malý dvouválec, ale když ho budete držet ve vrchní polovině otáčkoměru, odmění se vám nečekaně dynamickým svezením, podpořeným parádním zvukem.

 

Ale Benellka je fajn i pro chvíle, kdy tak úplně nespěcháte a chcete si vychutnat to, že jde vlastně o cruiser, což jste předtím v zatáčkách zapomněli. Díky pružnosti motoru můžete klidně nechat řadičku odpočívat, necháte zařazenou šestku a vyndáte ji, až když dorazíte do garáže. Pojedete šedesát mezi poli a bude vám fajn. Jen to prostě nebude za dramatického dunění poskakující vé-dvojky s objemem motoru jako u rodinného vozu, ale s tlumeným vrčením řadového prcka.

 

Benelli 502C je motorka pro toho, kdo má v sobě raracha, ale taky si někdy chce jen tak hodit kopyta dopředu. Je italsky švihácká, vypadá jako velká motorka (a fyzicky to je velká motorka), pěkně se vodí, nabídne spoustu sportovní zábavy, která není nebezpečná, a to všechno za cenu, která potěší i hodně spořivou manželku. Jako dobrý, Benelli!

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - Výška redaktora: 174 cm

Klady a zápory

+ atraktivní vzhled
+ dospělé rozměry
+ točivý motor
+ podvozek sportovního naháče
+ cena


- čitelnost přístrojovky na slunci
- nepřesný tachometr
- tupé, i když silné brzdy
- image kopie XDiavelu


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 75 Kč od 13 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):
Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist