ktm_kveten




První svezení na novinkách Ducati

Během právě probíhající Ducati Tour jsme měli možnost krátké ochutnávky téměř všech letošních novinek. Některé modely dostaly jen drobné retuše, jiné jsou více méně zbrusu nové. A hlavně ty nové dávají vzpomenout na dychtivé a trošku svérázné Ducatky let minulých.

Na těch se nejezdilo úplně nejsnadněji, o to větší z toho ale měl člověk při jejich krocení radost. Hlavně ale měly motory své pověstné charizma, kdy doslova visely na plynu a netrpělivě čekaly na každý milimetr pootočení plynovou rukojetí. V současné době, kdy „děláme vše co nejvíc user friendly“, se hrany maličko obrousily, ale mám takový pocit, že se to pomalu vrací. A nehledejte v tom Panigale V4, protože i když je na silnici nesmyslně rychlá a motor konfigurace V4 nemá k dokonalosti daleko, pořád je k řidičovi překvapivě vstřícná. Třeba i díky převodovce, ve které se hledají rychlosti i neutrál nejlépe z celé nabídky Ducati.

I když je Panigale na silnici nesmyslně rychlá, příležitost na alespoň kraťoučké svezení si člověk nesmí nechat ujít

Tím pravým zlým chlapcem z rudé rodinky je nový Diavel 1260, zde reprezentovaný verzí S. I přes to, že jeho vzhled dostal spoustu ocenění (o jejichž objektivitě můžeme spekulovat), budí hromadu rozporuplných emocí. Když ale sednete za jeho řídítka, začne dávat smysl. Tohle je ten správný macho bike, který do vás skrz sedlo a řídítka pumpuje z motoru Testastretta DVT 1262 hektolitry testosteronu. Už když člověk v jeho sedle popojíždí v klidu, má z toho pořádně chlapáckej pocit. Tohle prostě funguje. My jsme se naštěstí po okolních silnicích nemuseli moc krotit, takže jízdní režim šel hned do režimu Sport a mohly se dít věci.

Oproti použitelnému režimu Touring motor výrazně ztvrdl a každé přidání plynu doprovázelo znatelné škubnutí. Ne ale to nepříjemné, co značí špatně naladěné vstřikování, ale to co dává vědět, že pod sebou máte 159 koní. A když jim dopřejete trošku toho ovsa, odmění se tryskem, který vás bude bavit hooodně dlouho. Vše je navíc doprovázeno hutným zvukem z krátkých pod zadkem zakončených koncovek, které při ubrání umí parádně zapráskat. Takovýhle motor by si zasloužil Monster. Nejde o to, že je o chlup silnější, ale o tu zlobivost a chuť. O to, že vás bude pořád provokovat k točení plynem. Ať si říkáte o elektronice v dnešních motorkách, co chcete, tady dávají jízdní režimy smysl. Můžete díky nim udělat několika kliknutími z divoké cukající motorky příjemného beránka, na kterém se pohodlně dovezete domů. I když je Diavel hlavně o motoru a rychlosti v přímce, drží se samozřejmě dál genů Ducati a původního „Ďábla“, takže i slušně zatáčí, zejména když přihlédneme k zadní 240mm gumě. Broušení kolen od něj čekat nemůžete, ale zatáčky projíždí s grácií a v rychlosti, kterou byste do něj na první pohled neřekli, takže si užijete i tuhle jízdní fázi. To samé samozřejmě platí i o brždění. Ostatně, stačí kouknout na to náčiní vpředu… Nová generace Diavela se povedla a jestli chcete pořádnou chlapskou motorku, určitě stojí za vyzkoušení.

Další motorka, kterou na svém osobním žebříčku stavím ještě nad Diavela, je jeho pravý opak. Ona by nejraději nedělala nic jiného, než že by zatáčela. Dá se to čekat, když se jmenuje Hypermotard 950. Je to ta správná nervózní motorka, na které nebudete chtít jet chvíli rovně a bude vás neustále poňoukat ke skopičinám. Zatáčí neuvěřitelně snadno, nemusíte se ani nijak výrazně snažit a můžete zakrajovat zatáčky jak ten nejdokonalejší steak. Díky tomu ale nesmíte čekat nějakou přehnanou stabilitu, i uprostřed zatáčky reaguje okamžitě na každý váš pohyb nebo na přidání plynu a na výjezdech se pod náporem 114 koní a 96 Nm umí pěkně zavrtět. Super adrenalinové nářadí pro ty, kdo mají za barákem zakroucené okresky a neplánují jezdit někam dál. Na to fakt není stavěný. Dálniční stotřicítku tam sice máte hned, ale díky hodně vzpřímené pozici a posezu skoro na řídítkách to není nic příjemného.

V zatáčkách je to velká radost a navíc moc pěkně vypadá

Moc příjemný je naopak nový TFT displej s „analogovou“ ručičkou, podobně jako to má Panigale. To se mi líbí moc. Ostatně co čekat od výrobce, který patří v tomhle ke špičce. Nelíbilo se mi ale, že i když je to motorka na blbnutí, tak nemá zase nějak extra velký talent k jízdě po zadním. Nebo ho nemám já, každopádně na dvojku přes spojku jsem ho nahoru nedostal… Přitom k tomu má páry dost. Asi s tím souvisí konfigurace motoru, který je hold moderní točivý čtyřventilový vodník a ne ten starý dobrý jedenáctistovkový dvouventil. Ten kladl větší důraz na krouťák v nízkých otáčkách, což mi k zaměření téhle motorky sedělo víc než točivý motor s většinou výkonu nahoře. No, ještě mu ale dám šanci ve standardním testu, protože rohlík na tváři mi vykouzlí naprosto zaručeně i tak.

Dobržďovat se zadním kolem ve smyku můžete i s ABS zapnutým na nejnižší úroveň zásahu, tomu se nelíbí jen delší jízda po zádech O:) 

Další motorky se vzpřímenou pozicí jsou cestovní Multistrady. Tady jsou novinky dvě, první je Enduro s motorem 1260, druhou verze 950, nově také ve verzi S. Většinu drobných úprav nemá člověk při pár kilometrech šanci postřehnout, zvlášť když nemá možnost přímého porovnání s předchůdci. To platí i v případě nového motoru velkého Endura. Dvě generace Testastretty jsem mohl pěkně porovnat během loňského roku, kde v hladkosti projevu ve spodních otáčkách vyhrála stará dvanáctka. Bez přímého porovnání jsem neměl problém ale ani s novou 1260, nicméně pořád je z ní cítit sportovní apetit, takže by pro někoho mohla být dole trochu hrubá. Další úprava je o dost nenápadnější, ale ve finále trkne člověka mnohem víc. Letošní generace má o 10 milimetrů nižší sedlo, a i když se to na papíře může zdát jako pár drobných, inženýři moc dobře věděli, proč to dělají. Troufnu si říct, že na zem člověk dosáhne výrazně lépe a u někoho tenhle drobný rozdíl může dokonce rozhodnout, jestli pojede, nebo nepojede. Jinak jde pořád o extrémně pohodlnou Ducati, se kterou bude radost hltat kilometry v italském sportovním rytmu.

Je to sice Enduro, ale stejně je mu nejlíp na silnici

V případě malého Ska je to s rozdíly ještě horší, každopádně by se dalo říct, že normální člověk víc nepotřebuje. Výkonu má na hodně svižné cestování tak akorát, cestovních 140 uhání v naprostém klidu, ze zatáček vystřeluje pořád hodně temperamentně, přitom vás nezruinuje při placení řetězovek, zadních gum a benzinu. V případě nového modelu S tu má pilot navíc všechno, co u větší sestry. Všemi myslitelnými asistenty počínaje, pokračujíc přes stejnou úroveň pohodlí a semiaktivním podvozkem, ke kterému jsem během krátké projížďky neměl ani „ň“, konče. Je tedy otázka, jestli potřebujete vysolit o tolik peněz víc za vyšší výkon a trošku jiný vzhled...

Tady 100% platí, že méně je někdy více

Posledními, kdo se dočkal pro letošek úprav, je rodinka Scramblerů. My jsme měli k dispozici k otestování terénního Desert Sleda, kde si dovolím tvrdit, že se novinky hodnotí nejhůře. Při příchodu Scramblera se totiž sneslo dost kritiky na přehnaně tvrdě nastavené tlumiče, což by se mělo s novou generací změnit, jenže právě Desert s tím díky svému zaměření problém nikdy neměl. Můžu tak hodnotit akorát nové přední světlo s denním svícením, LED blinkry nebo drobně upravený design, čemuž dávám palec nahoru. Pozitivní také je budík doplněný o ukazatel zařazené rychlosti a palivoměr, stavitelné páčky a nové hydraulické ovládání spojky. Trošku rozporuplné dojmy ale mám z nového sedla, kterého jsem si všiml na první sednutí. Starý Desert měl klasické scramblerovské pohodlné křeslo, ten nový přijíždí s výrazně užším a kulatějším, které není nepodobné těm z ostrých endur. Není samozřejmě tak úzké, ale má podobně zakulacený profil a rozhodně to nebude na nějaké delší silniční výlety. Přitom nemám pocit, že by se na to staré snášela v terénu nějaká výrazná kritika.

Tenhle kluk se bude muset letos hodně snažit, protože mu slušně narostla konkurence

Další první dojmy si už budete muset udělat vy sami. Nejbližší příležitost k tomu budete mít už tento víkend, kdy se testovací šňůra zastaví v budějovickém G4R, a to přesně 11. května. O týden později zavítá rudá testovací kolona do M.C.F. Slušovice, 24. a 25. května se bude testovat v Global Moto Hradec Králové, 1. června pořádá testování brněnské D Moto. 8. června Rossomoto v Mladé Boleslavi a vše vyvrcholí tradičním Ducati Dnem na mosteckém okruhu 12. června. Aktuality a podrobné informace o jednotlivých zastávkách, stejně jako registrace, hledejte zde, na oficiálních stránkách české Ducati.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - Výška redaktora: 183 cm

Autor článku obdržel prémii 27 Kč od 9 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 1x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



ymoto_kveten
Objednat reklamu
TOPlist