Yamaha Tmax Hypermodified Part II

Text: Petr Poduška | Foto: Press | Zveřejněno: 25.9.2012 | Zobrazeno: 9 060x

O tom, že Tmax se za svou jedenáctiletou historii stal legendou mezi maxiskútry není sebemenších pochyb. Za svou popularitu vděčí hlavně sportovnímu charakteru a agresivnímu designu, který do života dostal od konstruktérů z rodné továrny. Vzhled i technologie prošly už několika vývojovými etapami, ale letošnímu modelu Yamaha věnuje zvýšenou pozornost: nechala jej vyladit u tří světoznámých tunerů.

Podobný projekt jsme u Yamahy mohli sledovat už před rokem, když v hlavní roli vystupoval slavný VMAX a ladičská esa Marcus Walz, Ludovic Lazareth a Roland Sands. Nyní si stejná partička vzala do parády Tmaxe, a výsledky opět stojí za pozornost. Jako první představil začátkem léta svou práci německý úpravce Walz, který na sportovní design maxiskútru mistrně narouboval svůj typický agresivní styl a radikální tvary, a nasadil laťku hodně vysoko.

Ludovic Lazareth musel zákonitě jít pro inspiraci ještě výš, a nakonec ji našel až na obloze. "Když jsem viděl nový Tmax poprvé, připomínal mi závodní stroj z MotoGP nebo YZF-R1,” vysvětluje Lazareth. "Chtěl jsem ale posunout tenhle první dojem na další úroveň a posunout hranice ještě dál."
Spousta Lazatrethových designérských projektů je ovlivněna moderními technologiemi a konstrukčními prvky používanými v leteckém průmyslu. Při Hyper Modifikaci Tmaxe ho napadlo zvýraznit stávající aerodynamické křivky skútru pomocí materiálů a komponentů, které můžete najít na špičkových letadlech – a odtud už nebylo daleko k myšlence posilnit Tmaxe turbem.

“Od chvíle, kdy jsem začal pracovat na projektu Tmax Hyper Modified, jsem měl jeden cíl - překročit rychlost 200 km/h. Abych toho dosáhl, přidal jsem turbo, které zvýšilo výkon motoru zhruba o 30 % na výsledných 60 koní. Skútr je teď neskutečně rychlý a má neuvěřitelný zvuk."
S originální koncovkou zní TMAX velmi tiše, ale u verze Hyper Modified je slyšet hlavně charakteristický jekot běžícího turba. Protože závodní koncovky jsou na silničních motocyklech často až příliš hlučné, Lazareth zkonstruoval speciální výfuk uložený pod motorem, ve kterém se ukrývá katalyzátor. Koncovka výfuku pak splývá s kapotáží. Podle autora je výsledný zvuk hlasitější než u originálního provedení, ale ne tak hlučný, jako u závodních koncovek - zkrátka příjemný a hlavně jedinečný.

Když už se podařilo dosáhnout tak vysokého výkonu, bylo důležité posílit některé komponenty podvozku, aby zůstala zachována vysoká technologická úroveň celého skútru. Převrácené přední vidlice z Yamahy YZF-R1 autor přizpůsobil brzdovým třmenům ISR a přidal dopředu větší kotouče. Jestliže už v základu Tmax brzdí jako supersport, co pak musí dělat tyhle kusadla na obrovských talířích?

"Chtěl jsem, aby Tmax Hyper Modified vypadal podobně jako VMAX, kterého jsem stavěl minulý rok, aby bylo vidět, že patří do jedné rodiny. Použil jsem tedy na skútr barevnou kombibaci stříbrné a matně šedé, stejně jako na muscle bike. Udělal jsem ale pár modifikací i na designu Tmaxe. Kapota možná vypadá jako původní, ale není. Zůstalo z ní jenom pár originálních plastů. Myslím, že jsem změnil tak 80% plastů, aby Tmax vypadal ještě sportovnějí a drsněji. Na první pohled nejsou rozdíly patrné, ale ten kdo Tmax dobře zná, najde celou řadu drobných úprav."

Jednou z nejoblíbenějších Lazarethových drobností je přístrojovka. Tachometr vypadá úplně stejně jako původní, ale na ciferníku najdete něco navíc: číslovky 200 a 220 km/h jsou vyvedeny stejným fontem, jaký používá Yamaha ve výrobě, takže si jich na první pohled ani nevšimnete. A na co ta dvěstěvacítka? Na projektu se pořád pracuje, a Ludovic zkouší ještě přepracovat palivové mapy, aby dostal z Tmaxe skutečné maximum.

Když už víme, jak vypadá Tmax Hyper Modified v podání Marcuse Walze a Ludovica Lazaretha, zbývá ve hře poslední z oslovených úpravců Roland Sands. Už teď jsme zvědaví, co z jeho dílny v Kalifornii vyjede.