Yamaha představila retro sporťák XSR900 GP. Je skvostný!
Text: Dominik Valášek | Foto: Yamaha | Zveřejněno: 24.10.2023 | Zobrazeno: 31 568x
Když se podíváme do historie Yamahy, najdeme tam mimo jiné velkou spoustu úspěšného závodění. Jedna z nejslavnějších ér se odehrála v osmdesátých letech, kdy se na křiklavě barevných a hranatých motocyklech proháněli v rámci zlaté éry Grand Prix závodů velikáni historie. Nová Yamaha XSR900 GP je neočekávaným, ale o to vítanějším přírůstkem retro modelové řady, který na první pohled působí jako čistý destilát osmdesátkového okruhového závodění.
Kapitoly článku
Psal se rok 1982, když se na závodní Yamaze YZR500 OW61 poprvé objevil rám Deltabox. O tři roky později se tehdy revoluční rám objevil na silniční dvoutaktní Yamaze TZR250 a od té doby jej vozí coby svůj základ spousta dalších sériových motorek. Výjimkou není ani XSR 900 – retro naháč, který byl v první generaci od roku 2016 stylem spíše scrambler, a teprve v současné generaci, vyráběné od roku 2021, projevil více sportovního ducha. A nová verze GP? Ta je retro sporťák každým coulem, byť myslelo se i na pohodlí a rozumnou použitelnost v reálném světě.
V první řadě okamžitě zaujme ta parádní kapotáž. Hranaté tvary podpořené ještě retro trikolórou vypadají zkrátka skvěle. Přední partie se inspiruje u osmdesátkových závodních strojoven, ale i u modelových řad FZR a TZR z přelomu osmdesátých a devadesátých let. Jelikož mám sám doma jednu klasickou TZR125, tak okamžitě poznávám třeba detail v podobě čočky předního světla s charakteristickým tvarem. Byť nová XSR900 GP má světlo výrazně menší a pochopitelně LED. Zajímavým detailem je i pomocný rám kapotáže, který byl v osmdesátkách a devadesátkách standardem. Pod ním se pak ukrývají clip-on řídítka, uchycená na trubkách vidlice.
Zadní partie je zakončená hranatým „bobkem“. Podobný je i u standardní XSR900, jenže zatímco tam je zadek čalouněný, u GP je kompletně oplastován. Spodní část kapotáže se nekoná, místo toho Yamaha plně odhaluje motor, kterým není nic jiného než tříválec CP3 o objemu 890 cm3. V Japonsku se nepouštěli do žádných zběsilostí, takže zůstalo zachováno 119 koní výkonu a 93 Nm točivého momentu, které vozí už standardní XSR900.
Yamaha koneckonců sama v tiskové zprávě uvádí, že staví normální silniční motorku pro milovníky osmdesátkové éry, nikoliv supersportovní střelu na okruhy. I proto je třeba jezdecká pozice oproti XSR víc „na ruce“, ale nijak přehnaně radikální. Stupačky jsou pak nastavitelné do dvou poloh, takže je půjde na motorce o kousek snížit.
I přesto se ale pozměnila geometrie řízení a nová kovaná kola obouvají sportovní gumy Bridgestone Battlax Hypersport S23. Tlumiče dodal KYB a podvozek je kompletně nastavitelný – jak přední vidlice, tak zadní horizontálně uložený tlumič. Zdvihy jsou 130 milimetrů vpředu a 131 milimetrů vzadu. Brzdy mají dva přední kotouče o průměru 298 milimetrů a radiální pumpu. Hmotnost připravené motorky činí rovných 200 kilogramů, a to včetně paliva ve 14litrové nádrži.
Na jezdce dává pozor šestiosá jednotka IMU převzatá z modelu R1, ovládající sadu elektronických asistentů. Je tu náklonové ABS a kontrola trakce, kontrola skluzu a kontrola zdvihu předního kola. Standardem je také oboustranné rychlořazení. Elektronické novinky pokračují i na řídítkách, kde se objevil zbrusu nový ovladač rozhraní na pětipalcovém TFT displeji. Ten disponuje konektivitou s mobilním telefonem, takže lze skrze něj přijímat hovory, ovládat přehrávání hudby v interkomu a používat šipkovou navigaci.
K mání bude jednak varianta s retro trikolorou, pojmenovanou Legend Red, která je na všech tiskových fotkách, jednak o něco nudnější šedo-černé zbarvení Power Grey. Motorka jde do prodeje na jaře 2024, a i když cenu zatím neznáme, rozhodně se nebude jednat o nijak dramatický příplatek oproti klasickému XSR900, které je v tuhle chvíli k mání za 280 tisíc bez desetikoruny. GP není žádná „limitka“ ani nijak speciálně vyhraněný stroj, a to je jedna z mnoha věcí, co nás na něm baví. Tenhle počin je od Yamahy super překvapení a my v redakci ho naprosto milujeme!