Jezděte tak, ať nerozšíříte tragické statistiky
Text: Honza Zajíček | Foto: BESIP, archiv, Ivan "Scoob" Bezděk | Zveřejněno: 7.3.2019 | Zobrazeno: 22 682x
S rostoucí ekonomikou získávají motorky na popularitě, což dokazuje meziroční nárůst jejich prodejů. V roce 2018 si našlo nového majitele 17 281 motocyklů, což je o 1236 víc než o rok dříve. Spolu s tím bohužel narostl počet nehod a to i těch s nejhorším možným koncem. Berte proto tenhle článek jako takové varování před novou sezónou.
O tom, že v dopravní džungli patří motorkáři mezi ty nejohroženější, se nemusíme moc bavit. Dokazují to i statistiky z loňského roku, který byl nejtragičtější od roku 2010 - 91 motorkářů se z vyjížďky už nikdy nevrátí. Je to o 27 usmrcených motorkářů víc než v roce 2017, řečí procent to je nárůst o strašlivých 42 %! Pokud budeme s procenty pokračovat, tak 16,1 % usmrcených osob při dopravní nehodě byli motorkáři, jinak řečeno to byl skoro každý šestý. To je dokonce nejhorší číslo v historii měření. Velký počet bouraček bohužel potvrzuje i statistika o těžce zraněných. Tento počet vzrostl sice jen o 17 %, ale v číslech už to vypadá hůř. Těžce zraněných motorkářů loni přibylo 17 a jejich celkové číslo se zastavilo na počtu 488. Každý pátý těžce bourající byl v roce 2018 motorkář a to je bohužel také historicky nejhorší číslo.
V nepříznivých číslech naneštěstí musíme pokračovat, protože většinu nehod, kde figurovala motorka, si způsobili motorkáři sami. Nejhorší na tom je, že o 44 % vzrostl počet usmrcených motorkářů, kteří nehodu způsobili. 59 motorkářů z celkového počtu 91 si svou smrt způsobilo samo. Tady ale budeme statistiku BESIPu trošku rozporovat. Nejčastější příčina nehody se smrtelnými následky se totiž skrývá pod „oblíbenou“ větičkou o nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky. Sem patří veškerá uklouznutí v zatáčce, pády na štěrku, oleji, silnici zablácené traktoristy a podobně. To jsou věci, které čas od času na motorkáře vybafnou bez varování, a už je vymalováno. Druhá nejčastější příčina smrtelné nehody je při nedání přednosti při odbočování vlevo. Takže jakmile vidíte auto stát uprostřed silnice ať už s blinkrem nebo bez, dávejte si dvakrát takový pozor. Nikdy totiž nevíte, kdy to tam může poslat.
Další údaj potvrzuje, že motorkářská populace stárne. Odráží se to na tom, že tragické nehody potkávají nejvíce řidiče ve věku 35 – 44 let, v této věkové kategorii rok 2018 nepřežilo 35 lidí a 129 se těžce zranilo. I tak ale platí, že jsou nejohroženější piloti s malou praxí. Nejvíc fatálních nehod totiž způsobili řidiči, kteří mají řidičák maximálně pět let. Co se objemu týče, nejvíc se bourá ve střední třídě 460 - 850 cm3, nejfatálněji pak s nejsilnějšími stroji kategorie 860 – 1250 cm3. Statistiky znají také nejrizikovější místa. Nejhůře je na tom Středočeský kraj, kde došlo k největšímu počtu usmrcených a těžce zraněných motorkářů, druhý je pak Liberecký kraj, kde motorkáři figurovali ve všech smrtelných nehodách. Napříč všemi kraji se největší počet tragických nehod se špatným koncem odehrál na silnicích II. třídy a nejčastěji se umíralo v zatáčkách. Nejvyšší počet těžkých zranění naopak připadá na bouračky v křižovatkách.
„Pouze při 4 z 10 střetů osobního vozidla s motocyklistou, vnímal řidič motorového vozidla motocyklistu ještě před samotným nárazem; 6 z 10 řidičů motocyklistu před střetem vůbec nevnímalo!“ říká Mgr. Tomáš Neřold M.A., vedoucí samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy a dodává: „Z hloubkové analýzy dopravních nehod víme, že nejčastěji dochází k čelnímu nárazu motocyklu do kolizního partnera (51,8 %), druhým nejčetnějším druhem dopravních nehod s účastí motocyklu je samotný pád motocyklisty a motocyklu (32,3 %). Při dopravních nehodách motocyklistů dochází nejčastěji k poranění horních a dolních končetin. Zranění motocyklisty jsou ovlivněna zejména kvalitou vybavení motocyklisty, mezi které patří zejména přilba, rukavice, bunda, kalhoty a boty.“
Co nám z těchto smutných čísel vyplývá? Až zase vyrazíte na svém ocelovém oři, pořádně se na to oblečte a neustále myslete za ostatní. Na křižovatkách dejte ruku z plynu a podezírejte všechny v okolí, že vám to tam na poslední chvíli pošlou. I o pár desítek kilometrů nižší rychlost může razantně zmírnit dopady případného střetu. Pro pilování techniky v zatáčkách si v nejlepším případě zajeďte na okruhu, případně se pokuste eliminovat riziko pádu. Koukejte daleko tam, kam chcete jet, protože tak uvidíte štěrk nebo olej včas a dovedete zareagovat. Neleťte bezhlavě někam, kam nevidíte. A když u vám to nedá a chcete se oddávat roadracingu, projeďte si úsek nejprve v klidu, ať víte jak na tom je a vyberte si k tomu málo frekventovanou silnici v době nízkého provozu. Když už to totiž náhodou nevyjde, máte větší šanci, že nikoho netrefíte, tím pádem i větší šanci na přežití a na to, že nikoho nevezmete s sebou.
Svůj podíl na tragických číslech má určitě i dlouhá sezóna, kdy se začalo jezdit už prakticky od březnového Motosalonu a spousta lidí jezdila až do listopadu. Letos to zatím vypadá podobně, takže zejména v brzkých jarních a pozdních podzimních měsících dávejte extrémní pozor na prochladlou silnici, štěrk, listí a podobné nástrahy, ať se nám ty statistiky dál nerozrůstají.