Městská zběsilost. Italjet do Dragsteru nacpal motor 450!

Když se na stejném veletrhu EICMA objevil novodobý Italjet Dragster coby koncept přesně před čtyřmi lety, způsobil velké pozdvižení, ale znáte Italy, takže jestli se někdy vůbec dostane do výroby… A vidíte to, sice to nějaký ten rok trvalo, ale loni konečně začala produkce a v současnosti už má italská značka na svém kontě prodaných 7000 kusů, a to jak v Evropě, tak především v jihovýchodní Asii, nově se chystá vstoupit na trh v USA. Prostě tohle je velký úspěch, a to zatím bylo na výběr akorát ze čtyřdobé stopětadvacítky a dvoustovky. Nyní v Miláně Italjet představil další cesty, kterými se chce dát, a žádná z nich není normální…

Dragster 500GP

Nemůžeme začít ničím jiným. Tohle je určitě jeden z nejvýraznějších strojů letošního veletrhu. A možná ten nejfotografovanější, k čemuž si tedy Italjet poněkud zákeřně pomohl záplavou sličných děvčat, mezi nimiž byla i italská miss. Italové mají na tyhle věci svůj jasný staromódní názor, za jehož prosazování jim vřele děkujeme…

Některé značky nasazují pěkné holky, aby jejich produkty vůbec někoho zaujaly, ale Italjet by ke svému Dragsteru mohl postavit klidně hrbatou uklízečku s šátkem a kbelíkem a stejně by kolem bylo plno. Ptát se, jak na tuhle šílenost někdo přišel, je prostě irelevantní. Prezident a CEO značky Massimo Tartarini, syn dnes již zesnulého zakladatele značky Leopolda, na tiskové konferenci říkal, že v Italjetu se vždycky snažili jít až mimo pravidla, a navíc v Itálii tohle prostě mají v krvi. Kombinace MotoGP a městského hyperbiku, to není moje konstrukce, nýbrž Massimovo tvrzení, a řekl bych, že to Dragster 500GP vystihuje opravdu skvěle. Tenhle skútr vypadá, jako by se okamžitě mohl postavit na závodní dráhu – vždyť má i aerodynamická křidélka!

Zajímavé je, že ač zvenčí vypadá jenom jako nafouknutý Dragster 125/200, technicky je na něm dost odlišností. Trubkový příhradový rám zůstává, ovšem namísto jednostranného předního zavěšení je tu masivní motocyklová USD vidlice s trubkami o průměru 47 mm a vzadu najdeme celkem dramaticky tvarovanou oboustrannou kyvnou vidlici, žádné těleso variátoru, a k ní připojené dva ležaté hydropneumatické tlumiče. Kola mají průměr 15“, brzdění zajišťuje soustava Brembo s ABS, přičemž do předních 270mm kotoučů se zahryzávají monoblokové radiální čtyřpístky.

Jo a taky tady nenajdete plošiny na nohy jako u stopětadvacítky, nýbrž stupačky jako na motorce. A když říkám, že jako na motorce, tak myslím včetně brzdy a řadičky, protože, tramtadadá, ti maniaci v Boloni do tohohle šíleného rádoby skútru nacpali jednoválcovou čtyřipade s šestikvaltem! Takže Dragster jenom jako skútr vypadá, ale jinak s touhle kategorií sdílí maximálně tak průměr ráfků. Jinak je to motorka se vším všudy. Původ motoru vám úplně nepovím, neboť poměr vrtání a zdvihu nesedí na žádné aktuálně vyráběné mainstreamové motory, vlastní vývoj to sotva bude, ale pro zákazníka stejně bude důležitější, co je tohle jádro zač: dvouvačkový čtyřventilový vodník s elektrickým startérem a vstřikováním, výkon 43 koní, krouťák 43 newtonmetrů. Údaj o hmotnosti 180 kg trochu překvapí, čekali jsme o dost méně (vždyť jsou to jenom trubky a pár plastů), ale možná je to takhle dobře, aspoň Dragster bude držet lépe na silnici. Tohle je prostě naprostá pošetilost, nesmysl, prostě blbost na dvou kolech – a my bychom se na ní strašně chtěli svézt. Na to si ale počkáme až do roku 2024.

Dragster # e01 Electric

Tohle už je „malý“ Dragster, jak ho známe, tedy i s tím svým charakteristickým předním zavěšením. Akorát že v něm nebouchá jednoválcový čtyřtakt, ale bzučí elektromotor. Ten je opravdu uvnitř skútru, nikoli v zadním kole jako u levných a slabých elektrických potrhů, tady je sekundár řešený ozubeným řemenem. Elektriku poznáte také podle čistě jednoramenného zadního zavěšení, takže z pravé strany jsou oba ráfky krásně vidět. Přitom se nedá říct, že by to bylo kvůli tomu, že elektrika nepotřebuje zvládat takovou sílu jako benzíňák, nominální výkon je sice jenom 6 kW, ale v maximu se dostanete až na 12 kW a na zadním kole prý naměříte točivý moment 360 Nm. Se 150 kg je přitom # e01 Electric jen asi o 20 kilo těžší než benzíňák.

A co další parametry, u elektrik tak sledované? Baterie, u níž bohužel netušíme, jestli je či není vyjímatelná, má hodně pěknou kapacitu 4,91 kWh a Italjet k ní udává dojezd 180 km v městském provozu, 90 km mimo město a 150 km v kombinovaném cyklu NEDC. Se standardní kilowattovou nabíječkou dotlačíte do baterky 95 % „paliva“ za čtyři hodiny, těch posledních pět procent vám ale bude trvat další hodinu a půl. S 10kW rychlonabíjením jste ale na těch pětadevadesáti procentech za rovnou půlhodinu, na stovce o šest minut později. Jak to bude ve skutečnosti, to první zákazníci zjistí až v druhé půlce příštího roku.

Dragster 200 Malossi

Tohle je už jenom taková perlička na závěr. Na stánku Italjetu stála spousta Dragsterů v různých barvách (a jak nemám rád matovky, tak tady bych si i vybral), ale v jedné vyloženě zářil. Šlo o dvoustovku vyvedenou ve „válečných“ barvách značky Malossi, vyrábějící tuningové díly na skútry všech značek – Italjet jí přislíbil dodat deset těchto skútrů do její závodní akademie, v níž se děti a mládež ve věku 14-24 let učí poznávat nástrahy závodních tratí a života na nich. Je zajímavé, že Dragsteru sluší jak relativně usedlé barvy, tak tyhle zběsilosti.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE