Honda (znovu) představila model CB1000 Hornet, jeho cena vám vyrazí dech
Text: Jan Rameš | Foto: Honda | Zveřejněno: 15.10.2024 | Zobrazeno: 39 744x
Už když japonská jednička loni v listopadu na veletrhu EICMA ukazovala jako horkou novinku litrového Horneta, věděli jsme, že to je spíše taková předpremiéra. Čtyři studiové fotky, pár technických údajů, dva výstavní stroje akorát na koukání. To ještě na tuhle sezónu nebude… Dnes Honda pustila do světa novou várku informací, takže už víme vše. I to, že kromě standardního provedení bude existovat také SP na Öhlinsech a že jejich ceny, řečeno westernovou terminologií, visí proklatě nízko.
Kapitoly článku
O návratu jména Hornet jsme psali od debutu dvouválcové sedmsetpadesátky na podzim 2022 mockrát a zatím jsme moc nadšením nehýřili. A to ani poté, co jej Honda letos přilepila na menší CB500. Nějak jsme se nedokázali přenést přes historii, kde jméno Hornet patřilo čtyřválcovým streetfighterům postaveným na základě supersportů CBR600F, resp. CBR900RR Fireblade. Ovšem do třetice přichází litrový čtyřválec, a to už bude jiná!
Jak už jsme prozradili v úvodu, Hornety budou dva, standard a SP. Podle očekávání espéčko nabídne lepší podvozek (tlumiče a brzdy), ovšem přidá i trochu síly motoru a samozřejmě vlastní barevné provedení. Ale tomu se budeme věnovat až později, teď se pojďme podívat na to základní provedení. Honda aktuálně už pěkných pár let má litrový čtyřválcový nahatý sportovní motocykl, krásné CB1000R s neo-retro designem, letmo uloženým zadním kolem, krásným přiznaným hliníkovým podsedlákem atd. Prostě od pohledu hodnotný stroj. Hornet proti němu už loni na výstavě jasně ukázal, že půjde o racionálněji postavený motocykl, aby mohl být levnější. To se samozřejmě na první dobrou nesetkalo s velkým pochopením, my bychom všichni hrozně chtěli, aby byl sice levnější, ale minimálně stejně krásný a technickými finesami prošpikovaný jako erko. Jenomže takhle to prostě na světě nefunguje a tady je třeba Hondě připsat ke cti, že nám Horneta vůbec neprezentuje jako nástupce CB1000R, nýbrž jako úplně nový model patřící do stejné rodiny jako již zmiňovaná pětistovka a sedmsetpadesátka. A když si vzpomeneme, co byly ty původní Hornety zač, tak dojdeme k tomu, že šlo o podladěné supersportovní motory namontované do velice obyčejných podvozků s rámem tvořeným centrální čtverhrannou trubkou, klasickými předními vidlicemi a jednoduchými zadními tlumiči, přičemž aspoň devítikilo mělo hliníkovou kyvku. V porovnání s historickými Hornety je nový litr hotový hi-tech.
Původ motoru ctí původní Hornety a jedná se o řadový čtyřválec s kořeny v modelu CBR1000RR Fireblade z roku 2017, tedy v tom posledním s původním delším zdvihem. To se do silničního modelu rozhodně hodí víc než uštěkaný krátkozdvih, a i když je tady čtyřválec umírněnější a má nižší kompresi, tak výsledných 111,6 kW, tedy 152 koní, při 11 000 otáčkách a 104 Nm při 9000 otáčkách jsou velice pěkné hodnoty. Výkon je dokonce vyšší než u CB1000R, a to téměř o sedm koní. Čili jestli se někdo bál, že Hornet vzhledem ke své „rozpočtovosti“ přijde v rámci zlevňování o koně, tak to dopadlo přesně naopak. A jsou to prakticky stejné hodnoty, jakými disponuje Suzuki GSX-S1000, další takový klasický japonský litrový streetfighter. Ta má akorát o čtyři desetiny kilowattu vyšší výkon a o dva newtonmetry vyšší točivý moment, dokonce i při skoro stejných otáčkách. To porovnání se Suzuki nás bude provázet neustále, protože Hornet si je s GSX-S svými parametry neuvěřitelně podobné. Kde se ovšem zásadně liší, je cena, a jestli jsme o GSX-S vždycky říkali, že je neuvěřitelně levné na to, co nabízí, tak počkejte, až se dozvíte, kolik stojí Hornet… Zpátky k motoru. Ten je samozřejmě naladěn hlavně na spodní a střední otáčky, to na silnici potřebujete, takže tady máte jiné vačky, sací ventily z oceli, jiné písty atd., za antihoppingovou spojkou najdete šestikvalt s jinak poskládanými převodovými poměry. Klíčová je elektronika, k dispozici jsou tři přednastavené jízdní režimy Rain, Standard a Sport plus dva konfigurovatelné, kde si můžete zvolit tři úrovně výkonu motoru a brzdění motorem a k tomu čtyři úrovně kontroly trakce, jež má integrované anti-wheelie. Všechno se ladí ze řídítka na známém 5“ TFT displeji s konektivitou a třemi druhy zobrazení.
Motor je zasazený do dvojitého páteřového rámu, což je velký pokrok proti původním Hornetům s jejich jeklem pod nádrží, a i když je ocelový, vyznačuje se o 70 % vyšší torzní tuhostí ve srovnání s rámem na CB1000R. Geometrie zůstala prakticky stejná jako na erku, Hornet dostal akorát o dva milimetry kratší závlek předního kola, proti Suzuki má ještě o pět milimetrů kratší rozvor. Co z technických dat nevyčtete, že se motor posunul více dopředu, což má přinést lepší jízdní vlastnosti. Dopředu se posunoval i zadní tlumič a baterka, airbox je nad hlavou válců a ne až za ní, a výsledné rozložení hmotnosti je 51,2/48,8 %. Hornet s plnou 17litrovou nádrží váží 211 kg, tedy o kilo méně než CB1000R, jejíž bandaska pobrala o osm deci méně, a o tři kila méně než Suzuki, do jejíž nádrže nacpete o dva litry víc. Zase skoro nastejno. Jezdci asi budou mít radost z nižšího sezení, 809 mm je o dost vstřícnější údaj než 830 mm na erku. Mimochodem, Suzuki má 810 mm. Zase skoro nastejno. Úplně stejné potom jsou průměry předních brzdových kotoučů, a to 310 mm, vzadu má Hornet dvě stě čtyřicítku a brzdové třmeny, vpředu samozřejmě radiální čtyřpístkové, dodala značka Nissin. Suzuki sází na Brembo. Rozdíl panuje také v tlumičích, Honda tradičně sází na komponenty Showa a vpředu najdete 41mm vidlici SFF-BP s plnou nastavitelností, zadní tlumič na hliníkové kyvce nabízí možnost ladit odskok a předpětí pružiny. Poměrně překvapivé je rozhodnutí Hondy ohledně šířky zadního ráfku, potažmo pneumatiky, protože zde najdeme sedmnáctipalec o šířce 5,50“ obutý do Dunlopky o rozměru 180/55. Erko mívalo širší ráfek a superbikovou papuči 190/55, Suzuki neustále spíláme za její prehistorický rozměr 190/50. Tady ta sto osmdesátka bude hlavně pro lepší ovladatelnost.
Co se designu týče, je CB1000 Hornet úplně jiný než původní Hornety i než jeho méně objemní současníci. Ty by mohl možná připomínat svou zádí a koncovkou výfuku, ale jinak čumák je úplně odlišný s dvojicí šikmých světel, a jestli vám připomíná starší Kawasaki Z1000, nejste sami. Na druhou stranu, zkuste dneska vymyslet něco, co ještě nebylo… Výraz má Hornet dosti zlověstný, jenom trochu škoda poněkud nevýrazných barevných provedení – bílá, šedá a červená bez jakýchkoli prvků navíc, které by rozbily černou techniku, to působí docela chudě. A za co by někdo v Hondě zasloužil nafackovat, že existuje jedna jediná fotka standardního provedení z levé strany, jinak úplně všechny ostatní jsou z pravé! Proto taky tenhle článek vypadá, jak vypadá, všechno jedním směrem. Že to používají Američané u svých kapalinou chlazených dvouválců, to jsme si zvykli, ale to je Hornet zleva taky tak hnusný, že ho jeho tvůrci nechtějí lidem ukázat? Podle mě je Hornet i zleva v pohodě. O to víc mě svrbí dlaň…
Také u modelu SP existuje jenom jedna fotka z levé strany. Navíc nám Honda k espéčku naservírovala ještě spoustu lifestylových fotek plných podivných mladých lidí ve výrazném oblečení, a jako sorry, tohle by se možná hodilo k nějakému praštěnému elektrickému skútru, ale u streetfighteru jste si to mohli odpustit. Já coby zarytý odpůrce matných černých motorek bych se samozřejmě přimlouval i za jiné barevné provedení než jenom tohle, na druhou stranu je to aspoň v kombinaci se zlatými koly a podvozkovými komponenty, takže to vypadá koukatelně.
Espéčko se samozřejmě neliší jenom barvami, ale i technikou. Něco vidíte hned, něco vidět nemůžete, jako třeba silnější motor. Tady dostanete 115,6 kW, tedy 157 koní a 107 newtonmetrů při stejných otáčkách a tohoto zvýšení je prý dosaženo jenom jakýmsi ventilem ve výfuku, který se v 5700 otáčkách otevře a umožní lepší dýchání motoru. Vy si ale Horneta SP budete chtít koupit hlavně kvůli jeho podvozku. Oukej, váží o kilo víc než standard, má o fous posunuté rozložení hmotnosti (50,9/49,1 %) a přední vidlice je shodná se základem, ale navíc nabídne zadní plně nastavitelný (předpětí hydraulicky) tlumič Öhlins TTX36 a přední radiální pumpa tlačí brzdovku do monobloků Brembo Stylema!
SP bude logicky dražší než základ, a tím se konečně dostáváme k cenám. Schválně jsem je nechal až na konec, aby zástupci jiných značek, až to budou číst, dostali infarkt co nejpozději. Jak už jsem říkal, o Suzuki GSX-S1000, která vždycky stála kolem tří kil, jsme říkali, že je neuvěřitelně levná na to, co nabízí. Vy si teď můžete pořídit letošní model ve výprodeji za 290 tisíc, model 2025 bude stát 305 tisíc. Jenomže Honda teď přináší novou definici toho, co znamená „levný“ v litrové kategorii, když základní Hornet stojí 244 900 Kč a za espéčko chce 284 900 Kč! Stávající CB1000R je za 340… To jsou ceny jenom o nějakých deset tisíc převyšující aktuální cenovky visící na modelech Kawasaki Z900 a Z900 SE, přičemž kdoví, za kolik budou napřesrok. A tříválcová Yamaha MT-09 je za 265 tisíc, espéčko dokonce za 315! Na cenu litrové MT-10 se radši ani neptejte… Na novou Hondu CB1000 Hornet jsme si museli počkat celý rok, na trh přijde jako model 2025 ještě před začátkem sezóny, ale ta cenovka dává tušit, že by tenhle model mohl zbourat celý trh velkých streetfighterů.
Informace o redaktorovi
Kapitoly článku
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.