Vylepšená Multistrada V4 s (teoreticky) nižší spotřebou a chytřejšími asistenty
Text: Honza Zajíček | Foto: Ducati | Zveřejněno: 20.9.2024 | Zobrazeno: 7 181x
První díl seriálu Ducati World Premiere nepřinesl nic zásadního. Mluvilo se v něm sice o nové Multistradě V4, jenže ta je na první pohled pořád stejná. Přechod na normu Euro 5+ Ducati využila k drobným retuším, které upřímně v reálném světě málokdo pozná.
Kapitoly článku
Kdyby se někdy konalo mistrovství světa v marketingu, Ducati by určitě obsadila místo na stupních vítězů. To, jak dokáže jakoukoliv drobnost využít k velké zprávě, je neuvěřitelné. V uvozovkách nová Multistrada je toho krásným důkazem. Změny, se kterými by se leckterý výrobce ani neobtěžoval poslat tiskovou zprávu, jiný by to smáznul krátkým sdělením v rámci aktualizace barev, Ducati prodává samostatným půlhodinovým dílem v rámci pětidílného seriálu světových premiér. Tak jen doufejme, že v dalších dílech se dočkáme opravdových novinek, protože upřímně, nazývat novou motorkou stroj, který je na první pohled úplně stejný, to není žádná bomba. Přitom vzhledu se ve svém videu Ducati věnuje zhruba čtyři minuty. No, udělejte si názor sami, přijde vám zepředu výrazně jiná a bližší nové Panigale V4?
Stříbrná je původní, červená model 2025
Pojďme se proto raději ponořit do útrob motorky a začneme opravdovou mechanikou. Pouhý jeden milimetr ve změně uložení zadní kyvné vidlice, které je nyní výš, by měl výrazně snížit klesání zádě při přidání plynu. Dle zprávy to má být ideální kompromis pro jízdu sólo i ve dvou v plném zatížení. Další mechanickou inovací jsou kované ráfky, které nejsou nové jenom kvůli designu. Povedlo se na nich ušetřit 2 kg hmotnosti, což je na rotujících neodpružených hmotách strašně moc. Bohužel už nedokážeme říct, jak je na tom Multistrada s hmotností mezigeneračně celkově. Dřív továrna udávala suchou hmotnost, od letošního roku začala psát mokrou hmotnost bez paliva, a to se prostě blbě porovnává. Hrubým výpočtem bychom se ale měli dostat s plnou 22litrovou nádrží na 244 kg. Hardwarovými změnami se povedlo zvýšit také komfort na palubě pro spolujezdce, když se držáky všech třech kufrů posunuly o kus dozadu, a zvýšit viditelnost při jízdě v noci. Upravená světla reagující na náklon osvětlí vozovku lépe.
Další vyloženě mechanickou záležitostí už začneme míchat jablka s hruškami, čili mechaniku s elektronikou. Na zadním kole se objevuje větší 280mm brzdový kotouč, který bude oproti předchozímu 265mm v akci o dost častěji. Do elektronického balíčku se totiž nastěhoval systém rear-to-front, který je italskou variantou na duální brzdový systém. Nově tady zmáčknete přední brzdovou páčku a dle zatížení a jízdní situace se při brždění přidá i zadní kotouč. Aby vše běželo hladce a maximálně efektivně, má na starosti nová funkce DVO (Ducati Vehicle Observer) představená prvně u nové Panigale V4. Jde v podstatě o chytřejší algoritmus, který počítá s informacemi ze 70 senzorů, k tomu dokáže počítat i s odstředivými silami a ve finále dokáže efektivněji vypočítat ideální funkci všech asistentů od duálního systému, náklonového ABS, wheelie control nebo kontroly trakce.
Větší chytrost se nastěhovala i do tlumičů, což je případ varianty V4 S (základ dál jede s plně mechanickými komponenty). Jednak je tu zadní tlumič s širším rozsahem nastavení předpětí, takže dokáže reagovat na větší změny zatížení, k tomu zvyšuje efekt automatického snižování výšky motocyklu. To má mimochodem jinou logiku, kterou jsme dřív trošku nechápali. Automaticky se systém deaktivoval až v poměrně vysoké rychlosti, nyní motorka kecne na zem, když rychlost spadne pod 10 km/h, a naopak se vrátí zpět po překročení 50 km/h. Hlavně se ale do přední vidlice nastěhoval senzor, díky kterému motorka dokáže detekovat výmoly. Jak to funguje? Když přejedete hrb, logicky předním kolem dříve než zadním, senzor v přední vidlici to zaregistruje, odešle informace do řídící jednotky, ta všechno bleskurychle vypočítá a odešle pokyn do zadního tlumiče, který se na hrb nebo výmol dokáže připravit dopředu. Reálný zákazník ale s největší pravděpodobností bude mít radost hlavně z možnosti nastavovat charakteristiku tlumení tlačítkem z řídítka nezávisle na zvoleném jízdním režimu. Mimochodem i u jízdních režimů se udály drobné změny. Režim Enduro má nově nastavený maximální výkon 114 koní s přímou odezvou na plyn a nově se objevuje režim Wet do deště. Nicméně zrovna u Ducati to není nijak zásadní, jelikož u ní můžete všechny režimy editovat do aleluja. To dál probíhá prostřednictvím 6,5palcové TFT přístrojové desky, kde se u modelu vybaveného předním a zadním radarem s adaptivním tempomatem nově objeví ikonka varující před kolizí. Ta se hodí asi zrovna ve chvíli, kdy za jízdy prolézáte všelijakými zákoutími své přístrojové desky.
No a můžeme jít na to nejzásadnější, tedy motor. V tiskové zprávě se sice píše, že i s homologací Euro 5+ zůstává výkon motoru Granturismo nezměněný, v datech ale drobné nuance jsou. Absence jednoho newtonmetru a fakt, že všech 124 nastupuje o 250 otáček výš, ale asi nikoho trápit nebude. Ač k tomu má dál svých 170 koní, pořád jde primárně o cestovním motorku, kde se kouká i na spotřebu. Zrovna tohle je oblast, kde Multistrada úplně neexceluje a v Ducati jsou si toho vědomi. Větší apetit Multistrady mimochodem dokázal rozhodnout nejeden srovnávací test v této třídě, nicméně těžko říct, jestli o 6 % nižší spotřeba bude mít pro reálný provoz nějaký zásadní vliv. Tím spíš, když se podíváte do papíru a zjistíte, že Ducati udává proti předchozí generaci o desetinu vyšší spotřebu 6,6 l/100 km. Kde se ale povedlo opravdu ušetřit rozšířenější logikou vypínání zadních válců, jsou emise. Nicméně chápeme, že to není pro zákazníka tolik sexy. Jak už zaznělo, může za to jiná logika odepínání zadních válců, které se dříve vypínaly jenom během stání, teď ale běží naprázdno i ve specifických situacích, kdy nepotřebuje člověk výkon a krouťák, typicky při popojíždění malou rychlostí s minimálním přidáním plynu.
Není to jenom cestovní Multistrada V4, resp. V4 S, která se dočkala vylepšení. Výše uvedené změny vedle ní dostává také sportovní provedení Pikes Peak. U modelu na 17palcových kolech je přece jenom několik specifik vyplývajících z jeho užívání. Tak třeba tu nenajdete režim Enduro, místo něj je tady zcela logický režim Race. Nejzásadnější je ale zlepšení chování elektronického podvozku, který zde místo Marzocchi dodává Öhlins. Zde těží Ducati z další generace Öhlins Smart EC 2.0 představené prvně u inovovaného Fireblade RR-R, která se teď postupně objevuje u dalších a dalších motocyklů. Jak Pikes Peak, tak základní V4 i lépe vybavená V4 S by se u dealerů měly začít objevovat od října tohoto roku.