yamaha_demo_tour




Ducati představila jednoválcový Hypermotard 698 Mono

Když minulý týden Ducati představila jednoválcový motor Superquadro Mono, rozjela se vlna spekulací, pro jakou motorku je tenhle agregát vlastně určen. Při objemu 659 cm3 se jednalo o příliš velký motor do plánovaných motokrosů a oživení silniční třídy Supermono se všem zdálo celkem nepravděpodobné. Určitě se ale shodneme, že výsledná varianta je ta úplně nejlepší. Vůbec poprvé v historii představila Ducati ostrý silniční supermotard!

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Celkem logicky nese novinka název Hypermotard a stává se tedy součástí zaběhnuté rodiny Hypermotardů. Je to ale přídomek 698 Mono, který ji odlišuje od dvouválcových bratrů. A jakkoliv je tenhle Hypermotard jednoválcový a s nejnižším výkonem, je zároveň nejostřejší z celé famílie.

Nejprve k onomu motoru. Jak už padlo v pár dní starém článku od Zajocha, jde v principu o „půlku“ motoru z 1299 Panigale. A i když je řada věcí uvnitř jinak, zůstal tu desmodromický rozvod nebo třeba vrtání 116 milimetrů. Čímž se z nového jednoválce stává motor s největším vrtáním ze všech sériových jednoválců na světě. Zdvih je naopak mimořádně nízkých 62,4 milimetru, i díky tomu může agregát dosahovat na jednoválec úctyhodných 10 250 otáček za minutu. Maximum výkonu 77,5 koně přichází jen kousek před omezovačem v 9 750 otáčkách a točivý moment vrcholí 63 Nm v 8000 za minutu. Komu by to bylo málo, může originální homologovaný výfuk vyměnit za závodní od Termignoni – ten přidá 7 koní a ušetří 1,5 kilogramu hmotnosti.

Šestistupňová převodovka může být samozřejmě vybavena rychlořazením, dodávaným standardně pro verzi RVE, ale tím výčet elektronických pomocníků teprve začíná. Je tu náklonové ABS a kontrola trakce, dále wheelie control, launch control, nastavitelná úroveň brždění motorem, ale taky novinka v podobě systému Slide-by-Brake, která umožní i těm největším motardovým začátečníkům nadriftovat do zatáček s elegantně vybočenou zádí. Jde o součást ABS, které je nastavitelné ve čtyřech módech, a podle Ducati prostě jen stačí před zatáčkou skočit po obou brzdách a elektronika se postará o to, aby mohlo zadní kolo vybočit. Jak moc, to záleží na zvoleném režimu.

Další novinka Wheelie Assist je, jak název napovídá, součást systému wheelie control. Ta zase umožní i začátečníkům jezdit pořádně po zadním – pomůže jim motorku zvednout a pak i držet úhel. Ale jen mimo veřejné komunikace, je-li namontován zmiňovaný závodní výfuk. Drobně paradoxně působí při vší té vymakané elektronice budík – jednoválcový Hypermotard dostal jen prťavý jednobarevný LCD displej, na něm ale ukazuje to nejdůležitější. Na navigaci a další serepetičky se tady nehraje.

Mnohem důležitější než velký displej je totiž hmotnost. Tu Ducati zmiňuje ve svojí tiskovce nesčetněkrát a nutno uznat, že je luxusní – 151 kilogramů mokré hmotnosti bez paliva, takže s plnou dvanáctilitrovou nádrží nějakých 160 kilogramů, budeme-li brát v potaz hmotnost benzínu 750 gramů/litr.

Na hmotnosti se podílí mimo jiné příhradový rám z trubek s různou sílou stěny, který sám o sobě váží jenom 7,2 kilogramu. Dále jsou tu lehké hliníkové ráfky, přední brzdový disk s hliníkovým středem, lehoučká kyvná vidlice o hmotnosti 3,9 kilogramu nebo přední nastavitelná vidlice Marzocchi s hliníkovými trubkami o průměru 45 milimetrů, vážící 8,1 kilogramů. Vzadu pracuje plně nastavitelný tlumič Sachs. Vpředu je pouze jeden kotouč, ale o průměru 330 milimetrů a navíc okusován radiálním monoblokem Brembo M4.32 s radiální pumpou. Cílem byl i krátký rozvor pro co nejlepší obratnost, ten činí 1443 milimetrů. Ducati ale zároveň slibuje i jisté chování předku s vynikající odezvou.

Ergonomie je typicky motardová. Sedlo má standardně výšku 904 milimetrů (lze jej pomocí příslušenství snížit na 889 milimetrů), je ploché a úzké. Jezdec sedí hodně vpředu u širokých řídítek, nastavitelných do dvou poloh, a stupačky s vyjímatelnými gumovými vložkami jsou uchyceny tak, aby umožnily co nejhlubší náklonový úhel.

Celá motorka je samozřejmě hubená a designově agresivní, což umocňuje verze RVE se šedočernou grafikou. Vedle válečného zbarvení plastů se oproti rudé standardní verzi liší ještě černým rámem, dvoubarevnými koly a standardně dodávaným rychlořazením – za to si u základní verze musíte připlatit.

Hypermotard 698 Mono je vhozenou rukavicí pro koncern KTM (tedy s Husqvarnou i Gas Gasem), který až dosud držel na poli ostrých homologovaných motardů monopol. Novinka vypadá prostě božsky a zůstává velká otázka, jakou cenovku na ní Ducati plácne. Něco nám říká, že ostrý motard s motorem odvozeným ze superbiku nebude nic levného.

Informace o redaktorovi

Dominik Valášek - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 15 Kč od 1 uživatele.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Normik přispěl 15 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist