Ducati Diavel V4 představen v ČR

Text: Jan Rameš | Foto: Jarda Ducháček | Video: Honza Zajíček | Zveřejněno: 9.2.2023 | Zobrazeno: 11 558x

Světovou premiéru měl po internetu na konci října, tu českou fyzicky právě dnes. V Ducati Prague byl dnes slavnostně představen nový Diavel V4, nejagresivnější sériový powercruiser pod sluncem.

Kapitoly článku

Nazvat Diavela powercruiserem je trochu nepřesné. Tahle motorka by totiž měla mít svou vlastní jednočlennou kategorii. Když Ducati představila první generaci na konci roku 2010, trochu jsme nechápali, k čemu tahle podivnost má být. Vypadá to trochu jako cruiser, má to obrovskou zadní gumu, sedí se na tom jako na roadsteru – a pak člověk nastartoval, zařadil jedničku, přidal plyn a přišel reset mozku. Když se skloubí italská nátura, historie Ducati a chcete to říznout cruiserem, nemůže to dopadnout jinak. Tedy může, jak Ducati později ukázala v XDiavelu, což je opravdový pohodář, ovšem v tomto modelu cítíte, že byl vytvořen pro určitou zákaznickou skupinu, zatímco do Diavelu v Ducati dali tu svoji italskou sportovní náturu. A to samé teď bude platit pro nový Diavel V4.

Předchozí Diavel s dvouválcovým agregátem Testastretta

Tu nejzásadnější revoluci, kterou se novinka vyznačuje, prozrazuje název, vidlicový čtyřválec. Nicméně Diavel V4 je kompletně jiný stroj, s jiným rámem… ehm, tak ne. Rám tady prostě a jednoduše chybí, ten typický trubkáč je pryč, šasi tvoří motor, k němuž je přišroubovaný přední pomocný rám, podsedlovka a zadní kyvka. Ono by na ten rám beztak asi nebylo místo, když mezi nádrží, která vypadá hodně elegantně a trochu připomíná Monster, a motorem najdete obrovské plastové potrubí vedoucí do airboxu. To míval Diavel už dříve, ale ne tak výrazné. To samé se dá říci i o použití plastů, těch si při živém setkání nemůžete nevšimnout, zejména v této červené barevné kombinaci, což je další důvod, proč bychom se slovíčku „cruiser“ ve spojení s Diavelem V4 měli raději vyhnout. „Pohodovější Streetfighter V4“ bude asi lepší charakteristika. Jízdní pozice je pořád roadsterová, řídítka se dokonce přiblížila trochu víc k jezdci, a ten má nohy pohodlně na stupačkách v pozici, která se v cruiserovském světě označuje jako „mid controls“, tedy uprostřed motorky.

Byť je plastů na novém modelu víc než dost, motor je paradoxně vidět asi více než předchozí Testastretta. Vidlicový čtyřválec Granturismo je pěkně kompaktní, skoro o něm mezi koleny/holeněmi nevíte, a samozřejmě spoustu emocí budí jeho výfukové potrubí zakončené čtveřicí koncovek dostatečně krátkých na to, aby bylo pěkně vidět zadní letmo uložené kolo. To je i nadále obuté do monstrózní gumice o šíři 240 mm, která bude mít co dělat, aby při plné akceleraci přenesla sílu nového motoru – 168 koní, 126 newtonmetrů! Bude to trochu jiná síla než dříve, jak jsme si ověřili už u Multistrady, kde Granturismo též nahrazovalo Testastrettu, ale jsme opravdu hodně natěšení, až poprvé čtyřválcové véčko proženeme po silnici. Zrychlení z nuly na stovku má proběhnout dříve než za tři vteřiny…

Jelikož Diavel V4 proti předchozímu dvouválci zhubl 13 kilogramů a dostal trochu ostřejší geometrii, bude to s ním pravděpodobně pořádná zábava i v zákrutách, kde už minulé generace předváděly hodně zajímavé výkony. Ne, tohle opravdu nebude Yamaha Vmax, s níž byste, vzhledem k formátu motoru, mohli chtít Ducati Diavel V4 porovnávat. Ta neměla ani tolik elektroniky, intuitivně ovladatelné přes TFT displej, což jsme si při představení v pražském showroomu také mohli vyzkoušet. A dozvěděli jsme se už i cenu: Diavel V4 se prozatím prodává pouze v jedné verzi, na výběr je mezi červeným a černým provedením, přičemž to první je, možná trochu překvapivě, dokonce o něco málo levnější: červené stojí 26 690 eur, černé je o tři stovky dražší. Převedeno na českou měnu počítejte s cenou cca 635-640 tisíc korun.