Eicma: Brough Superior Dagger a Aston Martin AMB 001 Pro

Pokud o francouzské značce Brough Superior budeme mluvit jako o v současnosti nejúspěšnějším malosériovém výrobci, pravděpodobně nebudeme daleko od pravdy. Po výstavě Eicma se jeho nabídka rozrostla na 11 modelů, navíc funguje jako výrobce motocyklů Aston Martin, což také o něčem svědčí. A vlastně vůbec nevadí, že jde pořád o dvouválec 997 kubíků s frézovaným titanovým rámem, kde se akorát trošku mění přední a zadní vidlice, brzdy, barvy a velmi decentně tvary „karoserie“. Každý kousek je totiž šperkem, a zatímco u běžné produkce se takové změny přejdou mávnutím ruky, u Rolls-Royce mezi motocykly si každý „nový model“ pozornost zaslouží. Pro tu poslední, model Dagger, to platí dvojnásob, protože přináší i novou techniku a dá se říct, že je prvním zástupcem nové éry. Ani těmto krásným malosériovým výrobcům se totiž nevyhýbá strašák se jménem Euro 5. Ve francouzském Tolouse se s ním vypořádali upraveným a posíleným motorem, nicméně dle všech dostupných údajů má pořád stejný výkon 102 koní v 9 600 otáčkách a identický je také krouťák 87 newtonmetrů nastupující v 7 300 otáčkách. U takhle exkluzivní značky je to ale asi více méně jedno, pochybuju, že by současní majitelé prodávali svého Brougha, aby si mohli koupit nového, který má o 2 koně vyšší výkon. V tom by spíš mohl mít prsty vzhled.

Nový Dagger se totiž od všech dosavadních Superiorů dost odlišuje tím, jak vypadá normálně. Na první pohled je to takový normální muscle bike, žádná steampunková mašina s opásanou nádrží. Ta Daggerova navazuje na model Lawrence představený v roce 2020, ze kterého o rok později vyšel scrambler Nefud. K tomu přidává další drobnosti, které z něj dělají ten pravý motocykl pro Lawrence z Arábie 21. století. Přední karbonový blatník s maskou kolem předního světla skvěle navazují na přední vidlici typu Fior, která je frézovaná z jednoho kusu hliníku a spolupracuje s nastavitelným tlumičem o zdvihu 120 milimetrů. To je standardní řešení motocyklů Brough Superior, naopak vůbec tradiční není použití 17palcových kol. Dagger je první model Brough Superior s touto konfigurací, klasické modely jezdí na velkých osmnáctkách, Lawrence a Nefund sice zadní 17palcový ráfek představily, ale vpředu k tomu měli velké 19 palcové kolo. Daggera bychom díky tomu mohli označit jako nejsportovnější model v nabídce Brough Superior.

Odpovídají tomu také víc zakřivená řídítka nebo velký chladič vyvinutý původně pro Aston Martin AMB 001. Sportovní naturel také podtrhuje centrální tlumič výfuku pod motorem, zepředu schovaný za karbonovým krytem, karbonový kryt zadního titanového podsedlového rámu a také samotný zadek motorky, kde je sedadlo spolujezdce schované pod elegantní karbonovou krovkou. Karbon samozřejmě najdete na úplně všech dílech kapotáže, kde nemůže být karbon, je titan nebo frézovaný hliník. Třeba jako u zadní kyvné vidlice a obráběcí stroj se vyřádil i při výrobě těch nádherných ráfků. Brzdy jsou poměrně konvenční, dodává je francouzký Berigner, jde o dvojici 320mm kotoučů s radiálními třmeny, vzadu ten samý výrobce dodal 230mm kotouč a samozřejmě i tady dnes už nechybí ABS. Když tak ale na Daggera koukám, tohle všechno zájemce asi moc zajímat nebude. Ti, pokud na to mají, si tuhle sochu na kolech prostě pořídí ať má brzdy jaké chce. Zážitek ze svezení to bude náramný tak jako tak, ostatně jsme se při tom mohli přesvědčit na vlastní kůži při testu SS100 Titanium. A protože to je zážitek hodně specifický, přijde mi moderní čistý vzhled Daggera sice hezký, ale vlastně docela „obyčejný“.

To se rozhodně nedá říct o stroji Aston Martin AMB 001 Pro. Ten navazuje na prvního jednostopého Astona představeného v Miláně před covidovou přestávkou a posouvá tento nehomologovaný stroj ještě dál. Při jeho návrhu se v Aston Martinu respektive v Brough Superioru inspirovali okruhovým čtyřkolovým „letadlem“ Valkyrie AMR Pro a tady si dáme malou čtyřkolovou odbočku. Valkyrie AMR Pro je okruhovým derivátem silniční Valkyrie, a protože nepotřebuje homologaci, najdete u ní čistě okruhovou aerodynamiku, která údajně umožní v zatáčkách překonat přetížení 3G. Tomu určitě trochu pomůže i rozkročenější okruhový podvozek a naprosto nádherné jsou specifikace motoru, zvlášť v dnešní době. V dílnách Cosworthu připravili šest a půl litrový atmosferický vidlicový dvanáctiválec, co točí až 11 000 otáček a umí ze sebe dostat rovnou tisícovku koní. Nemá cenu rozporovat prohlášení, že v tomhle autě člověk zažije velmi blízké stavy jako v F1, s atmosferickým dvanáctiválcem navíc jako za starých dobrých časů.

Na tohle všechno navazuje jednostopý Aston ve verzi Pro, který oproti první generaci nabídne o 25 % vyšší výkon, a tím se dostáváme k výstavnímu bonbónku. Motor pro nový stroj samozřejmě vychází z klasického dvouválce Brough Superior s objemem 997 cm3 a úhlem rozevření válců 88°. Komplet základní architektura je stejná, přesto v „základním“ Superioru motor umí 102 a v posledním Aston Martinu 225 koní. Jak je to možné? Za vším hledejte turbo. Přeplňování pomocí turbodmychadla s intercoolerem jsme měli už u „standardního“ AMB 001, ale tam jsme byli na hodnotě „jen“ 180 koní. Kde tedy inženýři nahnali těch dalších 25 % výkonu? Jednak už motor nemá z obráběného hliníku pouze své kryty, ale kompletní klikovou skříň. Pro ni se musí obětovat dva bloky hliníkové slitiny AL 5000 s vysokým obsahem hořčíku. To samo o sobě extra koně nepřinese, ale zvýší to tuhost motoru, takže se z něj dá větší výkon ždímat lépe. Lépe to jde také díky mokrým vložkám válců s keramickým povlakem, no a protože je motor odolnější s lepším odvodem tepla, není už takový problém „vyfouknout“ z něj nějaké ty Šemíky navíc. Těm pak na zadní kolo pomůže nová kazetová šestistupňová převodovka s antihoppingovou spojkou.

Placatým supersportem se jednostopý Aston inspiruje také na poli aerodynamiky a je to hodně zajímavé technické a designové cvičení. Člověk by totiž čekal, že optimálně fungující motorka bude mít mnohem víc kapot. Tohle nevypadá jako klasická okruhovka, ale dle tiskové zprávy jsou tu v přední části křidélka, která jednak vytvářejí potřebný přítlak, potom ale také pomáhají s odvodem vzduchu od jezdce. Vítr v přední části vletí do masky a otvorem v její horní části vyletí tak, aby došlo k tomu správnému obtékání. Aerodynamické prvky najdeme také po bocích kapotáže, obtékání vzduchu má vylepšit i žihadlo v zadní části, plný zadní ráfek a výrazným pomocníkem má být také fakt, že přední kapota už není připevněná k řídítkům, ale je pevná. Netřeba asi dodávat, že vše, co je možné, je vyrobené z karbonu. Exkluzivnímu stroji odpovídá i takový detail, jako je samotné logo Aston Martin umístěné na přední masce a na nádrži. Stejně jako u vozů z programu Valkyrie jde o chemicky leptaná křídla z hliníku, která jsou o 99,4 % lehčí než běžně používaný automobilový znak. Ještě aby ne, když je tlusté pouhých 70 mikronů a je o 30 % tenčí než lidský vlas.

Ale jak se říká, papír snese všechno. O reálných výkonech, schopnostech a finálním provedení vyrobených strojů se přesvědčí jen 88 bohatých lidí na světě. Pro ty už vlastně věci jako karbonová kola, CNC obráběné vidlice nebo suchá hmotnost 175 kilogramů nebude nic zase tak zvláštního. Zajímá vás cena? Tu nikdo oficiálně nezveřejnil, ale určitě to bude o něco víc, než 2 757 000 korun. Taková se zhruba udávala cena u předchozího AMB 001, každopádně je to pořád nic proti ceně 3,5 milionu v případě Valkyrie AMR Pro. Její cena je totiž v dolarech, v přepočtu tedy zhruba něco přes 80 000 000 korun…

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE